Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

Komedie, která má potenciál pobavit, bez ohledu na to, ve kterém století se na ni koukáte a kolikrát jste ji už viděli. Když jsem se dozvěděl, že se Bud Spencer odebral na věčnost a s hrůzou jsem zjistil, že u něj nemám ohodnocený jediný film, tak bylo takřka moji povinností, se na jeho nejlepší počin kouknout. Zřejmě už jsem snímek v dobách mého mládí po kouscích viděl, neboť se mi sem tam během sledování vracely vzpomínky. Terence Hill a Bud Spencer tvoří jednu z vůbec nejkomičtějších dvojic filmového světa. Hrozně jim to společně sluší a je radost sledovat kterak se doplňují. Vůbec nejvíce se mi asi zamlouvalo jejich předvádění se na pouti. Ze snímku vyzařuje neskutečně pohodová atmosféra, která zaručeně pronikne do srdce každého diváka. Pochválit musím i neskutečně chytlavou ústřední píseň o "dune buggy", kterou si broukám i den po zhlédnutí. Ke konci jsem měl pocit, že se snímek začíná trošku táhnout, proto nejdu s hodnocením přes 3 kousky. (20.07.2016)

Nějak už na mě nefunguje regrese do nižšího vývojového stádia. Dokážu si rozumově připomenout pocit, když jsem ve dvanácti letech v přeplněném kině šílel smíchy u Spencera na motorce a moje srdce bušilo v rytmu jásavého hudebního podkresu. A dnes - nic, nic, nic. Obdivuji Hillovu pohybovou průpravu, která je fantastická, ale raději teď shlédnu klasický balet, protože tam nemáte ten přitroublý děj a dialogy, jen sledujete jak která baletka zvládne tu a tu figuru. Potřebovalo by to duševní návrat do páté třídy a toho už nejsem schopen. (03.11.2008)

Chytlavá melodie a jde se na to. Tyhle typy filmů uměli nejlíp Bud s Terencem. Správňáci vyhrávají a darebáci dostanou po papuli. Nejvíce mě vždy rozseká raketa v lunaparku a samozřejmě Paganini. Svého času se naši hoši potřebovali odpoutat z Divokého západu, ale koncept jejich filmů zůstává nicméně stejný. Tu všudepřítomnou pohodu z jejich filmů nikdo dodnes nedokázal přenést. 85% (27.06.2008)

Nechal jsem se oklamat DVD obalem, na kterém je tučným písmenem uvedeno: Nejpovedenější komedie od dvojice Spencer a Hill. Reklama zůstala reklamou a své pověsti o tom, že klame lidi, nezklamala. A při tom zápletka filmu je podle mě nejpropracovanější ze všech komedií této dvojky. Chápu, že naši rodičové chodili v 70. letech do kin, které byly plně obsazená, díky těmto italským komediím. Jenže ony ty filmy jsou pořád na jedno „brdo“. Spencer vždycky sedí např. u stolu a pije nápoj. Za ním stojí nějaký chlápek, který ho mlátí např. židlí aj. Spencer je v klidu. Po chvíli se zvedne a jednou ranou jeho tvrdou pěstí zničí protivníka, i když ten ho chvíli před tím mlátil dřevěnou židlí. Je divné, že na Spencerovi není ani šrám. Dovedete si vy představit, kdyby vás někdo přetáhl např. baseballovou holí? Nechtěl bych vidět následky. Byly byste vůbec rádi, že jste přežily. Hill je také v každém filmu stejný. Jen oproti Spencerovi využívá více svůj mozek při bitkách. Také to působí velmi nereálně. Člověk, který váží 75kg přemůže několik borců, kteří mají váhu nad 100kg. Scénka z filmu, kdy Spencer jezdí v domě bugginou působí spíše k pláči, než aby splnila svůj původní účel, který byl přivést člověka k legraci a vyvolat v něm smích. Bylo mi hodně divné, že tu jízdu vůbec někdo přežil! Neviděl jsem úplně všechny filmy této, pro většinu velmi úspěšné a zábavné dvojky, ale můžu vám s čistým svědomím říci, že si už žádný film, kde hrají spolu nepustím, protože by skončil v odpadu. Na závěr se ještě jednou omlouvám za tu jednu symbolickou hvězdičku, ale je to hlavně tím, že jsem viděl nekolik komedií s Budem a Spencerem v krátkém časovém úseku. Kdyby tento film byl první mnou viděný, tak bych ho považoval za čistý průměr. (12.09.2008)

Nemohu si pomoci, ale ačkoliv jde o klasiku, nějak to nemá šťávu a šmrnc. Bitek i mlátiček je sice poměrně hodně, ale jsou vyplněné bezduchou nudou. Dříve by se mi to asi hodně líbilo (vždyť se na to stávaly fronty v kině), ale dnes mi to už nestačí a musím přiznat, že jsou i lepší filmy s touto skvělou dvojkou. Jen něco k ději - oba jsou závodníci, kteří vyhrají buginu, tu jim zničí gang nějakého tlustého magora. Oni se naštvou, zlikvidují gang, s magorem se usmíří a získají novou buginu. PS: ovšem zcela nezapomenutelné je představení nájemného vrahu při zkoušce zpěvu, ve kterém má Bud Spencer úžasné sólo (píseň Lalala). Jeho zpěv je neodolatelný. (11.01.2005)