鉄男 THE BULLET MAN
Videa (1)
Recenze (43)
Co se stane s kyberpunkem v době, kdy společnost dospěje do formy podobné jeho vizím? Evidentně další krok představuje poukazovat na současnou podobu existence člověka ve světě tím, že díla absorbují součást žité zkušenosti a promění svůj vztah k vyprávění. Jestliže dříve kyberpunková díla předkládala prostupnost médií a úrovní reality jako futuristickou vizi, dnes ji do sebe implementují jako svou bytostnou součást. Není proto náhoda, že hlavní kyberpunkové filmy tohoto roku "District 9", "Gamer" a "Tetsuo: The Bullet Man" v sobě spojují avantgardní formu s brakovými příběhy. Přítomnost zlotřilých záporáků, akčních sekvencí, schematických konfliktů a happy endů dílům nikterak neubírá na podnětnosti, pouze zvyšuje jejich potencionální přístupnost. Ve všech jmenovaných případech je v závěru sice uzavřená hlavní dějová linie, ale současně ve vzduchu visí řada nedořečených věcí a provokativních otázek. Narozdíl od "Districtu 9" a "Gamera" má "Tetsuo" problém v tom, že jeho forma nepřináší takovou inovaci. Cukamoto točí, stříhá a vede herce za doprovodu hudby Čú Išikavy stále stejným způsobem jako to dělal před dvaceti roky. Jediný rozdíl spočívá v aplikování digitální HD kamery namísto 16mm filmového materiálu. Jenže právě tento posun se ukazuje jako nosný – fyzickou matérii filmu nahradilo umělé a technicky dokonalé médium nul a jedniček stejně, jako se z lidské existence v moderní velkoměstské společnosti vytratila tělesnost i emocinalita a jejich místo zastoupila formální dokonalost společenských rolí a institucionalizace života. V souvislosti s tím se vyprávění oproti prvnímu "Tetsuovi" více zaměřuje na zázemí obyčejného řadového hrdiny. Cukamoto kontrastuje moderní designově dokonalé interiéry hrdinova příbytku s industriálním prostředím temných zákoutí městské zástavby. Příběh stejně jako "Tetsuo II" původní neidentifikovatelnou a neuchopitelnou transformaci doplňuje o brakovou mytologii a do motivací postav vnáší tradiční žánrová schémata, ale přesto zůstává neméně podnětný, byť už jen v dílčích motivech. ()
Tak nakonec jsem třetí část dal, pocity jsou však smíšené dle očekávání. Na jednu stranu mi to přišlo o trochu lepší než předchozí díl, na druhou mi opět vadily ty užvaněné pasáže. Nejlepší je likvidace vojáků, standardně běsné nasnímání architektury a závěrečné účtování, kdy také perfektně funguje spojení obrazu a hudby. Jednu chvíli jsem se těšil, když se objevily rozžehnuté svícny, že se cyberpunk přehoupne do gothicky, to se ale nestalo... Apokalyptická vize rovněž nebyla špatná, avšak jednička pro mne zůstane i nadále nedostižná. ()
Asi něco podobného bych cítil, kdyby původně syrová, technicky sice amatérská, ovšem na druhou stranu velmi opravdově znějící punková kapela vinou úspěchu prešla na technicky sice vytříbený, ovšem silně sterilní punkrock pro rádoby alternativní cosmorebelky. Tak na mě totiž třetí Tetsuo zapůsobil. Původně nekompromisní undrergroundový snímek ignorující očekávání diváků a klasickou filmovou estetiku se transformoval do obvyklými schématy postiženého souboje jedince se zlou korporací, vyznačující se zmateně snímanými akčními scénami, znovunalezením rodinné jednoty po smrti dítěte a ulepeným happy endem. Velmi smutný pohled na zakončení jedné legendy. ()
Som iný ja ( ináč fanúšik ,,nepatričných,, filmov ), alebo sú ,,iní,, oni, diváci, ktorých Tetsuo zaujal? Celá ( momentálna ) trilógia išla mimo mňa a to dosť veľkou okľukou. Uznávam bláznivý a vizuálne určite nie stroho podaný námet, ale to je viac menej všetko. Je to vždy o tom istom, o chlapíkovi, ktorý pri nejakej rodinnej traume zistí, že je teda riadne ,,pako,, so železným vedomím taviacim sa do tela. A pocíti to aj dosť široké okolie. Viem, že meniť zažité, je komerčná fatalita 50/50, ale... ()
Prvá polovica výborná. Nový príbeh značne zmodernizovaný a s fungujúcou zápletkou. Má to nádych animé a aj pôvodných dielov. Celkovo som si hovoril - môže to byť lepšie ako predchádzajúci diel? A ono to v zásade aj lepšie je. Bullet man je omnoho výraznejšou postavou ako Body Hammer. Ale posledných 20 minút je len zmes tradičnej Cukamotovej šialenej kamery a duniacich zvukov hodeních na seba bez ladu a skladu v akejsi pro forme pre finále a výsledný trochu smiešny 5 years later. Koláž rôznych záberov, vedecký bunker aj začiatok premeny na výbornú. Zvyšok je reciklát. A hoci moderný háv Tetsuovi sluší, to prečo bol prvý diel taký zaujímavý už táto časť nedokáže obsiahnuť. Našťastie je to znova relatívne krátke. ()
Galerie (5)
Reklama