Kung Fu Panda 2

Oproti jedničce téměř poloviční zážitek / zábava, ale pořád velmi nadstandardně zpracovanej animák s precizním provedním animace, které dbá na detaily - chcípal jsem, když panda padne do vody a po vyniření má kolem sebe zpěněnou vodu (detail, kterýho si nevšimneš) a během diologu bublinky pomalu praskají a ztrácejí se - tomuhle říkám smysl pro detail! (20.03.2013)

Další z dvojek, které nedosáhly na jedničku, protože známé postavičky zkrátka nemohly nic nového nabídnout. Nechyběl jemný inteligentní humor, ani lehce negramotná ztumpachovělá panda. Její hledání odpovědí na duchovní otázku "Who Am I?" s náznakem freudovské psychoanalýzy, bylo podle mého gusta. Odkazy na scény ze slavných filmů se už začínají opakovat, ale nevadí mi. Rodinná zábava funguje a to je hlavní. I to, že panda nakonec přišla na to, jak se mohla vlézt do tak malé bedny a proč nechtěla nosit kalhoty! :-) A já začnu konečně, opravdu důsledně, hledat svůj VNITŘNÍ KLID. (06.07.2011)

Nesouhlasím úplně s tím, že je to dějově prázdnější, než jednička, protože ona ani jednička příliš děje nepobrala (nekonzistententnější, to už je druhá věc). Slabší ale každopádně dvojka je a to z jednoho prostého důvodu. Zatímco první Kung Fu Panda byla především křišťálově čistá žánrovka, která si rafinovaně hrála s klišé a principy kung fu filmů a fakt, že panda pořád někam padá něco se od ní odráží, měl opodstatnění právě v tom, že šlo o to najít způsob, jak tento fakt skloubit s kung fu. Druhý díl bohužel tento vývoj ignoruje a panda naprosto nahodile přepíná mezi polohou kung fu machra a totálního trotla pouze za účelem zábavnosti, což nefunguje, narušuje eleganci, ubírá na stylu a zazdívá komplexnost, kterou se právě první díl mohl pyšnit. Zůstává ale stále špičková akce, skvělá hudba, naprosto bezchybná animace a tentokrát přidaná hodnota v podobě mimořádně funkčních emocí. Dvojka tak zůstává "pouze" výtečným akčním rodinným animákem. Což pořád není málo. (27.05.2011)

Motiv démonického zabijáka kung fu, ze kterého se vyklube obyčejný kanón sice poněkud kulhá, odhalování Poovy minulosti je poněkud natahované a role mistra Shifu se smrskla na obyčejné cameo, ale jinak nemám dvojce co vyčítat. Bavil jsem se výborně. Spousta opravdu svižné akce, která neztrácí dech a směrem k závěru překvapivě nabírá na obrátkách, spousta dokonalé animace, spousta humoru. Padouch mě bavil víc než Tai Liung z jedničky, výborná Michelle Yeoh mě rozesmála, panda je stále stejný moula. Ocenil jsem psychologický motiv krize identity a temný podtón, obojí brilantně zasazené do animované rodinné komedie. Zkrátka panda má i podruhé u mě palec nahoru. (04.01.2013)

Dvojnásobně pandastické? V rámci filmové nudy určitě. Druhá Kung Fu Panda je dějově vyloženě řídká (s tímhle materiálem by měl film mít okolo 45 minut), akční scény používá spíš k nastavování stopáže než jako prostředek k vyprávění a i humor je poměrně vyvanutý. Ke všemu mě šíleně iritovala snaha tvůrců o zesměšňování žánrových klišé, když příběh samotný je v podstatě jedno klišé vedle druhého bez jakékoliv přidané hodnoty. Motiv hledání sama sebe mě nudil už po pěti minutách, subplot roubující na sebe minulost titulního hrdiny a hlavního záporáka byl tak trochu na facku (hlavně kvůli prologu, který vyspoileruje v podstatě všechno) a těch zdánlivě krátkých 90 minut působilo dojmem rozšířené verze Společenstva prstenu. Never more... trojka syndrom "shrekitidy" jistě naplní až po okraj. 5/10 (23.05.2011)