U2 360° - Živě z Rose Bowl

K playlistu mám isté výhrady (moc nových vecí a chýba Pride), ale je to sakra ten najlepšie natočený koncert čo som videl. Produkčné kvality sú maximálne, atmosféra na štadióne výborná a kapela hrá v najlepšej forme, hlavne Edgeova gitara je neskutočná. A je to U2! To už človek rád prepáči aj tú Bonovu politickú agitku. 9/10 (20.01.2013)

Jako pravověrný fanoušek U2 namlsaný DVD jsem vyrazil v říjnu 2010 do Říma na koncert. Po drobných peripetiich s lupenem jsem se na stadion dostal dostatečně včas abych nasál atmosféru stotisícového stadionu a pak to přišlo...byla to prostě nádhera. Veškerá má očekávání byla předčena a já si užil dvě hodiny naprosto dokonalé muziky se skvělým aranžmá a vším co k takovému koncertu patří....Díky U2!!....Jakmile bude možnost, určitě navštívím jakýkoliv jejich koncert. 100%. (21.09.2011)

Dne 18. 7. 2009 se to konečně stalo. Já a U2 jsme dýchali stejný vzduch na Olympijském stadionu v Berlíně a mně bylo nádherně. Pravdou je, že do tváře jsme si zrovna nehleděli a proto jsem uvítal toto DVD, abych viděl to, co jsem na koncertě vidět nemohl. Muzika mému uchu lahodila v obou případech, pohled tolika kamer mne taky potěšil a kapela svou silou dokázala, že velký koncert se dá odehrát i takřka staticky - bez megalomanských pyrotechnických efektů, zběsilého poskakování a poloobnaženého dívčího komparzu za zády. Musím uznat, že už to nejsou ti dravci jako v počátku kariéry, ale zase si mohou dovolit podobnou šílenost, jakou byli tři čeští kluci na pódiu v Berlíně při Angel Of Harlem - http://www.youtube.com/watch?v=ejdj2AiyXWg. (07.01.2016)

Žádný velký fanda U2 nejsem, ale ty jejich největší hitovky samozřejmě dobře znám a byl jsem zvědavý jak se předvedou ve stínu monstrózního pódia (a taky ve "stínu" mých oblíbených předskakujících Muse). No a musím říct, že jsem byl příjemně potěšený. Pódiové vychytávky, osvědčené hity, kapela ve formě a všudypřítomná politika, to jsou prostě klasičtí U2 a já si je více či méně užil od prvního do posledního songu. Být fanda, je mé hodnocení asi maximální. P.S.: Ve vší úctě k Bonovi a fanouškům si nemůžu pomoct, ale Where the Streets Have No Name v podání Muse feat. the Edge na letošním Glastonbury 2010 mi přišla mnohem mnohem lepší. (27.08.2010)

Výtky by se našly: nepochopitelné vynechání úvodní písně koncertu, Bonův chraplavý hlas, místy dost podivný střih, absence Stay (nejsilnější moment berlínského koncertu). Ale k čertu s tím - u Vertigo tour jsem se lehce nudil na samotném koncertu i v třetím filmovém rozměru, teprve 360 stupňů mi navrátilo víru. :) Jo a HD téhle show obzvlášť sluší. 90% (18.06.2010)