Diktátor

Další perfektní komedie od prasáka Cohena, u které jsem chrochtal po 80% stopáže filmu. Současný problém komedií je v tom, že vůbec nejsou vtipné a pokud se člověk zasměje 2x za film, může bouchat šáňo a s dobrým pocitem se poplácat po ramenou a říct si, jak kvalitně opět prosral dvě hodiny, nalákaný trailerem, který obsahoval vše, co film. "Aladeen motherfucka" ale předvádí pravý opak, množstvím a vtipností svých scének naprosto odbourává diváka, jehož mozek preventivně každou druhou scénu ignoruje, jinak by se z něj stal epileptik. 100% (31.05.2012)

Diktátor má jeden jediný klad a to že obsahuje pár opravdu hodně povedených a vtipných scén. Nicméně jsem očekával, že ten humor bude v mnoha případech lepší a že budou co nejvíce omezeny určitý situace, který jsou už prostě moc a nepůsobí vůbec vtipně. To se bohužel nestalo, takže jsem chvílema jen kroutil hlavou, místo toho abych se bavil. A druhou výtku mám k ději a to především k její romantický stránce. Bože, to se ty ujetý romantický klišé musí srát i do takovejch filmů? Ke konci jsem z toho už šílel a můžu říct, že ten jejich románek přizabil tenhle jinak celkem slušně zábavný film. Jinak Cohenovi fandím, některý jeho narážky nemaj chybu, a doufám, že zase s něčím brzy příjde a že to tentokrát bude ještě lepší. 60% (12.08.2012)

Sacha Baron Cohen ve své čtvrté umělecké reinkarnaci, tentokráte s identitou diktátora Aladdina, poukazuje na zajímavý souběh uměleckého vývoje s Rowanem Atkinsonem alias Mr. Beanem - i on byl na svém uměleckém vrcholu v době krátkých skečů (stejně jako Sacha s Ali G a především s Boratem, kterého se mu ještě podařilo šťastně zarámovat do formátu celovečerního filmu, jenž je vlastně pouhou kompilací skečů bez zásadního děje, mající navíc dokumentární charakter) a formát hraného celovečerního filmu je pro něj celkem nevyhovující, jelikož jde proti podstatě skeče coby dramatického výstupu, celovečerní filmy s Mr. Beanem jsou vlastně jen potvrzením výše zmíněného. Pokud se oba umělci drželi svých k dokonalosti dovedených krátkých forem, byli nepřekonatelní, když se ale začali snažit naroubovat svůj svět skečů na kmen dramatického oblouku, jejich plody trochu povadly. Ani ten nejgeniálnější komik neví co si počít s celovečerní stopáží, pokud jsou jeho čísla postavena na základě humorné (Atkinson) či satirické (Cohen) pointy, leda pojmout film jako kompilace nejlepších skečů, jak to udělal Sacha v Boratovi, když začne ale svou postavu ředit třeba i ne příliš složitým příběhem, musí počítat s rozmělněním, kouzlo překvapivých vtipných point vyšumí, komik uvadne nebo začne recyklovat sama sebe. Diktátor není špatný film, má několik geniálních skečů, nějaké méně povedené, ale kolem sebe dost vaty, tedy onen příběh o dvojnících a záměnách a únosech etc. Naštěstí občas z dvířek od toalety vyjde Edward Norton nebo Aladdin pronese úžasnou řeč o demokracii v USA. Diktátor srovnatelný se svým slavnějším filmovým předchůdcem to ovšem není. Proti modelu Brunovi je to ale zjevně cesta z umělecké krize... Porsche 911 2012! (09.08.2012)

Já Sachovi hodně fandím a mnohokrát jsem se upřímně zasmál. Přesto to není absolutní zážitek, jako například z Borata. Celý film se veze na té nejtenčí hranici mezi vtipností a trapností a může za to zejména ohromná jednoduchost všech vtipů. Ty jsou velice přesně zacílené. Zároveň však velmi prosté a nenabízí toho příliš k domýšlení. Jakoby už takové trochu ohrané. Buď je vezmete nebo ne. Celý film je složený z vykonstruovaných scének, jejichž hlavní účel je vyplodit jakože kontroverzní či provokativní vtip. Jsou to situace, názory, hodnoty či vlastnosti, o kterých Sacha ví, že jsou v současnosti nekorektní. Tyhle provokace mě hodně baví. Zároveň je z nich ale cítit už taková vypočítavost. Každý tohle od Cohena očekává a chce se to od něj. Mám pocit, že už nejde tolik o provokaci, jako právě o zavděčení se cílovému publiku. Ale třeba si to jen namlouvám. Co mi chybělo nejvíce, byl onen pseudodokumentární styl Cohenových předešlých filmů. Chyběla mi ta iluze reality. Ta totiž ve spojení s Cohenovými provokacemi povyšovala celou záležitost výše. Jeho provokace totiž vyžadují okamžitou reakci osob, proti kterým je provokace určena. Jinak to nějak není ono a výsledek působí jaksi uměle. Diktátor je tak víceméně obyčejná hraná fiktivní komedie, která je výjimečná tím, že si bere na paškál něco, co si zasluhuje zesměšnit, ale hodně lidí se toho bojí. I Cohen však má své hranice a ví, co si může a nemůže k určitým skupinám dovolit. Například přestože Aladeen pochází očividně z islámského světa, samotný Islám zůstal až na drobné maličkosti zesměšnění ušetřen. (19.05.2012)

Tak pro mne treti film s Cohenem co jsem videl Borat byl narez Bruno prumer Diktator je totalni ulet fakt sem neveril ze jeste nekdy nekdo natoci film kterej by dokazal urazit vsechny a vsechno tak jako to zvladnul treba South park Peklo na zemi ale Diktator to strka do kapsy jeho sila nespociva ani tolik v tom ze byste se tem vtipum a hlaskam nejak extra smali spis budete jako ja kazdou chvili nevericne zirat s otevrenou hubou ze to vubec proslo a rovnou to nezakazali ta kadence je pravda obcas trochu prehnana a ne vsechno se povedlo ale kdyz vas nedostane jeden skec bezkonkurencne vas odrovna hned ten dalsi jenom jedna rada pokud jste zidi nebo politicti vezni tak na to radsi nekoukejte protoze jestli jeste pred timhle filmem existovala nejaka nepredstavitelna tabu temata ze kterych se proste sranda nedela byla tu nemilosrdne zbourana mne to sejmulo nekompromisne jednoznacne nejvetsi ulet jakej v tomhle roce vzniknul! (11.11.2012)