Reklama

Reklama

Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (82)

Ydrosten 

všechny recenze uživatele

Bral bych to jako cokoliv jiného z této škatulky " C " filmů, nebýt toho ( urychleného a zpackaného ) konce, kdy se zkrz 10 centimetrovou zeď, po dvou ranách jakýmsi svícnem, dostaly na koleje metra, + taky moc nedávala smysl scéna, kdy na soše oběvily vstup do podzemí - vedoucí skrze sloup. Pokus se podívám pořádně na umístění sochy, sloupu a oběveného vstupu, tak ani jeden tento moment dohromady nemůže fungovat. Ostatně " kiksů " by se tady dalo najít ještě spousta. Němci si z tím evidentně hlavu moc nelámaly. ()

KM Phoenix odpad!

všechny recenze uživatele

Německá obdoba Indiana Jonese (včetně několika scén, které jsou věrnou adaptací z Poslední křížové výpravy), který tak jako jeho americký předobraz umí kde co, akorát v současnosti. Takhle by to neznělo ještě úplně špatně, ale to provedení je otřesné. Člověk se také dozví, že experti jsou na houby (doslova: "odborníci, co ti vědí") a že již Alexander Veliký a Cézar používali k dosažení vítězství Longinovo kopí a další zajímavé zhůvěřilosti. Jediné co na snímku bylo trochu zajímavé, byl vizální průlet po německých památkách (z nichž v tomto případě, prakticky všechny obsahují tajné místnosti, laboratoře, chrámy, apod.). Nicméně ani to však nestačí ani na tu jednu jedinou hvězdu. ()

Reklama

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Tak tohle se německým tvůrcům moc nepovedlo. To už natočili jiní a mnohem líp. Nejedná se o nic objevného v daném žánru, protože to nemá šmrnc snímků typu Indiana Jonese, Lovců pokladů, Flynna Carsena, Lary Croft či Šifry mistra Leonarda, z nichž byl příběh poskládán, takže o originalitě nelze hovořit. I po stránce kvality byly podobné americké filmy mnohem dokonalejší a nápaditější. To bych srovnávala nesrovnatelné. Postrádalo to dávku napětí, která k těmto filmům patří o vtipu či humoru nemluvě. Ani hlavní hrdinové mi k srdci nepřirostli. Kladně bych hodnotila přírodní lokace v nichž se natáčelo a fakt, že jsem si v klidu odcházela od televize uvařit čaj a vyřídit telefony, aniž by mi něco podstatného uniklo. ()

milford 

všechny recenze uživatele

Snaha o napodobení Indiho, ale takovou blbou a odpuzující formou, až to není možný. Místama jsme se zasmál, ale to bylo spíše v rámci totálně nelogických scén, nějaké vtipné momenty sami o sobě jsem nepostřehl. Fakt nechápu, jak to mohl takhle někdo zrežírovat, ale tak na německý TV film je to asi dostačující, němčouri mají dost odlišný vkus. Hvězda za to minimum hlavolamových nápadů, který jsem jinde neviděl. ()

erpe 

všechny recenze uživatele

Nebudu tento film nijak shazovat, protože jsem rád za každej podobnej počin. Kopí osudu je evidentně volné navázání na předchozí film Šifra Karla Velikého (http://www.csfd.cz/film/261842), pouze s tím rozdílem, že pár hlavních představitelů už si to tentokrát celkem prozíravě rozmyslelo a byli nahrazeni typově podobnými herci (Kai Wiesinger převzal postavu Eika od Benjamina Sadlera a Sonja Gerhardt převzala postavu dcery od Liv Lisy Fries - obojí náhrada o stupeň horší). Bohužel na rozdíl od předchozího počinu je toto krok zpět. Faktických a logických krávovin je tady příliš mnoho a ještě k tomu noví herci nedokázali dosáhnout ani k patám svých předchůdců. Tím je téměř polovina hlavních hrdinů ochuzena minimálně o sympatičnost a předvídatelný děj už nemá šanci něco zlepšit. Chápu snahu německých tvůrců ukázat nám evropanům, že i tady máme spoustu záhad a záhadných postav (a ještě při tom trochu vydělat). Sice je tu s historií i s historickými postavami nakládáno...jak to říct slušně...nakládáno velmi svévolně, ale čert to vem. Atmosféra se celkem daří, pohyblivé obrázky jsou taky fajn a sestra Járy Cimrmana Bettina je na německé poměry a na to na co jsme z těch končin zvyklí "cheská cholka" ;) Takže pokud jsem ochoten a schopen vypínat mozek u velké kopy amerických "popcornů", tak jsem totéž schopen udělat u této rychlokvašky s nepoměrně nižším rozpočtem. Pocity alá Indiana Jones se sice nedostaví, ale s občasnými úšklebky se to dá krásně vydržet. Rozhodně jsem radši, když tento film existuje, než aby nebyl. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (2)

  • Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)

Reklama

Reklama