Reklama

Reklama

Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (82)

erpe 

všechny recenze uživatele

Nebudu tento film nijak shazovat, protože jsem rád za každej podobnej počin. Kopí osudu je evidentně volné navázání na předchozí film Šifra Karla Velikého (http://www.csfd.cz/film/261842), pouze s tím rozdílem, že pár hlavních představitelů už si to tentokrát celkem prozíravě rozmyslelo a byli nahrazeni typově podobnými herci (Kai Wiesinger převzal postavu Eika od Benjamina Sadlera a Sonja Gerhardt převzala postavu dcery od Liv Lisy Fries - obojí náhrada o stupeň horší). Bohužel na rozdíl od předchozího počinu je toto krok zpět. Faktických a logických krávovin je tady příliš mnoho a ještě k tomu noví herci nedokázali dosáhnout ani k patám svých předchůdců. Tím je téměř polovina hlavních hrdinů ochuzena minimálně o sympatičnost a předvídatelný děj už nemá šanci něco zlepšit. Chápu snahu německých tvůrců ukázat nám evropanům, že i tady máme spoustu záhad a záhadných postav (a ještě při tom trochu vydělat). Sice je tu s historií i s historickými postavami nakládáno...jak to říct slušně...nakládáno velmi svévolně, ale čert to vem. Atmosféra se celkem daří, pohyblivé obrázky jsou taky fajn a sestra Járy Cimrmana Bettina je na německé poměry a na to na co jsme z těch končin zvyklí "cheská cholka" ;) Takže pokud jsem ochoten a schopen vypínat mozek u velké kopy amerických "popcornů", tak jsem totéž schopen udělat u této rychlokvašky s nepoměrně nižším rozpočtem. Pocity alá Indiana Jones se sice nedostaví, ale s občasnými úšklebky se to dá krásně vydržet. Rozhodně jsem radši, když tento film existuje, než aby nebyl. ()

mh.mail 

všechny recenze uživatele

20% - Německá národní verze Šifry mistra Leonarda, kde univerzální génius Leonardo da Vinci byl nahrazen univerzálním géniem Johanem Wolfgangem Goethem. O ději se nemá cenu rozepisovat, protože to je celé od začátku až do konce nesmysl. Díval jsem se na to jenom proto, že mě zajímaly ty hádanky. Zatímco Šifra se bere úplně vážně, zde byl zřetelný určitý ironický nadhled, ale spíš než zábavně to působilo trapně. Holt, německý smysl pro „humor“. Na druhou stranu, u Šifry jsem dvakrát usnul, tohle jsem dokoukal do konce. ()

Reklama

Jeremiah 

všechny recenze uživatele

Američané velmi často "kradou" náměty na filmy z Evropy a jiných destinací a Němci koukám si je zase "půjčují" od amerikánů. Bohužel kvalita stále klesá, což je krásně vidět i na tomto filmu dosti se podobujacímu Indiana Jonesovi, nebo Lovcům pokladů. Dějově slaboučké, herecky docela trapné, takže ty 2* mohu dáti pouze za Sonju Gerhardt a pár dobrých vizuálních nápadů na skrýše pro indicie. ()

Shinnie odpad!

všechny recenze uživatele

Toto bola asi najväčšia blbosť ktorá vznikla v dejinách kinematografie. Ok, preháňam, ale určite patrí k najhorším. Po nesmiernej dávke nelogickostí, trápností a typického zhovadeného príbehu tuctových dobrodružných filmov, si už prinajmenšom najbližší rok nepozriem žiadne "pátranie za pokladom" teda ak vobec pretože z tohoto žánru sa ťažko nájde pozerateľný kúsok. Avšak napríklad aj Flynn Carsen je oproti tomuto nesmierne kvalitný. Achjaj... ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Kvalit Šifry Karla Velikého to už sice nedosahuje, Sadlera navíc vystřídal Wiesinger, jemuž chybí ona zasmušilost a jisté charisma Sadlera, vlastně vypadá spíše jako pokoutní prodavač pojistek, než dobrodruh, ale tak budiž. Otravná dcera zůstala, Justus naštěstí není za úplného hlupáka. Příběh jede v původním mustru a odhaluje další zajímavá místa německé historie. Ke kladům patří účast Jürgena Prochnowa a sem tam skutečně napínavé nebo zábavné scény (přece jen ta svatba v bavorském stylu měla něco do sebe). Bettina působí velmi sexy a má tu jednu částečně svlékací scénu, takže i to potěší. Vadí mi ale určité prostoje, zbytečná vata, kvůli níž je snímek zbytečně natažen a stopáž mohla být kratší. A pak mi vadí všechna ta nesmyslná vodítka - jak dostal Goethe do lebky stroj, aniž by lebku rozřezal? Jak dostal Goethe do Wallhaly vodítko, když stavba byla dokončena 12 let po Goetheho smrti? A ty prostory pod Magdeburskou bránou fakt při stavbě metra nebyly nikým odhaleny? Ale no tak. Být ta vodítka a celkové vyznění více uvěřitelnější, a mít to více vtípků (ne, že by nebyly, ale občas to žel už působí jako vaření z vody), asi bych hodnotil víc. Mimochodem, jak skončila ta chladnokrevná vymakaná zabijácká mrcha? Ta rána svícnem ji myslím neodrovnala navždy. A ostatně - i ten příběh za samotným kopím a dědictvím rodu mohl být daleko hlouběji a zajímavěji propracovaný. Takže jen průměr. Ale oproti třetímu dílu pořád ještě super. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (2)

  • Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)

Reklama

Reklama