Thor: Temný svět

Nevím, jestli má smysl vytahovat slůvko zklamání, protože už trailery žádnou boží hitparádu nenaznačovaly. Thor: Temný svět je ale i přesto nepříjemným přešlapem, kterým si marvelovští odpůrci nabijí zásobníky nadlouho dopředu. Vezměte veškeré výtky, které k tomuhle filmovému vesmíru často směřují, nacpěte je do dvou hodin a hádejte co vám z toho vyleze? Správně, Thorova víceméně zbytečná výprava do Londýna a na mizerně přefiltrovaný Island (to tu zelenou pustinu vážně nešlo natočit ve studiu?), která má z prstu vycucanou zápletku, nezvládá veledůležitý balanc humoru a dramatu a představuje zatím nejhoršího marveláckého záporáka (a že je docela kumšt toho dosáhnout). Taylor vyloženě zvládá jen prostředek filmu, v němž oslní malými asgardskými Star Wars. Kolem nich se ale rozpíná bolestivě repetitivní první akt a zmatlané finále, jež zajímavý nápad rychle mění v nelogický destruktivní bordel. Pravda, druhý Thor na důkladné vysvětlení čehokoliv kašle už od začátku a jeho superničivou superlátku neospravedlní ani hlas Anthonyho Hopkinse. Jenže i takhle nicotný příběh si zasloužil lepší podání, aby situaci nemusely zachraňovat oblíbené postavy a tradičně skvělý humor (Kat Dennings!), bez kterého by Thor mohl směle konkurovat třeba Green Lanternovi. Takhle je z toho jen (ve 3D doslova) šedivý průměr a nejhorší marvelovka hned po Neuvěřitelném Hulkovi. Kapitán Amerika tak bude mít v dubnu hodně co napravovat. (6/10) (05.11.2013)

Nejsem nasrán, jen jsem doufal, že tyhle porodní bolesti při tvorbě širší mytologie a výstavbě schůdků k Avengers mají v Marvelu dávno za sebou. Ale nikoliv. Pokud vás iritovalo, jak se v druhém Iron Manovi vše plácá na místě, záporák je cucaný z prstu a vše se točí okolo budování přímé trasy k ultimátní týmovce, budete u druhého Thora trpět úplně stejně. I tentokrát se totiž hraje s MacGuffinem, jehož účel leží v budoucnosti a k němuž je přimotán záporák, jehož existence na filmovém plátně je podobně matná jako asgardský celek, který musí být pro alespoň nějakou zábavu zasypán kotlem instantního a často na sílu tlačeného humoru. Taylorovi všechna čest, že přinesl reálnější feeling, odstranil papundekl a dotáhl některé linky. Chybí mu ale Branaghův kumšt (a to i v akci!), jenž v očích mnohých dokázal vysvaleného kladiváře zasadit nejen do nerdovských, ale i mainstreamových srdíček. Problém ale leží i někde jinde. Ve vedení, které se začíná nebezpečně motat v seriálovosti budovaného vesmíru a nemá dostatek odvahy, aby kromě drobných řezů učinilo byť jen jeden zásadní. Obávám se, že jestli po Avengers 3, k nimž Thor 2 pokládá první cihličky, nepřijde restart, celé to tvůrcům exploduje do ksichtu podobně jako se to Marvelu několikrát stalo v komiksech. (05.11.2013)

Papundekl vrací úder. Nejsterilnější marvelovka se dočkala chudého pokračování od televizního nudaře, který by si zasloužil okamžitě odlifrovat zpátky do bedny a tam točit leda novou verzi To je vražda, napsala. Bitvy jsou mdlé, akce vyzívaná, audiovizuál na úrovni Fraserovy Cesty do středu Země (pár šutrů ve studiu a na to přilepené hnusně digitální oblohy) a mezitím jednorozměrné postavy bez pořádných motivací nebo nahastrošení paňáci, jimž by se i v Narnii vysmáli. K tomu suverénně nejhorší 3D, jaké jsem v IMAXu kdy viděl, a výsledkem je fantasy pro desetileté kluky (a pro dívky zakoukané do Thorových bradavek), možná svižná a nákladná, ale inspirující asi jako rána kladivem do hlavy. 50% (09.11.2013)

Kdybych věděl, že Alan Taylor udělá z fantasy vesmíru Asgardských devíti světů Hvězdné Války, asi bych mu poděkoval za jeho prezentaci a odstavil ho od režisérského křesla. Fakt je, že druhý Thor dokáže být monumentální, a nic menšího v podstatě ani není ve filmařské logice (při vědomí toho jak vypadala jednička) možné. Ale i když tu přibylo osobních motivací, krutých ztrát a v zásadě i herectví, pořád mi to nějak nesedí dohromady, a jakkoliv je to kacířské, Natalie mi tu přišla divná. Co funguje, to je jednoznačně humor, a řešení akčních scén je taky celkem nápadité - závěrečná bitva okořeněná gravitačními anomáliemi byla slušným oživením. Jenže co se týká zúčtování s hlavním záporákem, je bohužel z podobně slabšího soudku jako třeba u prvních dvou Ironmanů - nebo prvního Thora, že ano. A je to škoda, protože Christopher Eccleston srší charismatem na všechny strany. Jít na to do kina, asi bych poněkud zalitoval peněz za lístky. 70% (15.08.2014)

První Thor se mi líbil více, a to hlavně proto, že v něm nebyly momenty k pousmání, nýbrž regulérní vtipy a gagy. Takových je v pokračování jen několik, a jsou fakt dobré... Ale není jich dost. Vlastně nemám moc jasno v tom, jaký tenhle film měl být. "Temný" podtitul naznačuje jakousi osudovou podívanou s vážnější notou, jenže jaké překvapení - ona ta "vtipnější jednička" byla zároveň také mnohem vážnější! Nebo tak jen působila díky Kennethu Branaghovi? Aha! Asi jsem udeřil (mjolnirem) hřebík na hlavičku! No, naštěstí nic z toho neznamená, že by Thor: Temný svět byl špatný nebo nezábavný. Zábava to je nápaditá a svižná, ničím vyloženě neuráží a toho, co v ní nemuselo být, je jen málo (chudák Stellan Skarsgård, ten dostal od scénáře pořádnou ránu). Ani "polepšení" Lokiho mi tolik nevadilo (moment, kdy si v cele nerušen čte knížku, mě rozesmál nahlas stejně jako třeba Thorova jízda podzemkou). Čtvrtou hvězdu jsem se rozhodl přidat za finále s portály, které bylo opravdu dobře vymyšlené a nečekaně hravé. A abych nezapomněl, prima scénka po titulcích. (12.11.2013)