Režie:
Régis RoinsardScénář:
Régis RoinsardKamera:
Guillaume SchiffmanHrají:
Romain Duris, Déborah François, Bérénice Bejo, Shaun Benson, Mélanie Bernier, Féodor Atkine, Miou-Miou, Eddy Mitchell, Nicolas Bedos, Caroline Tillette (více)Obsahy(2)
Jaro 1958, Francie. 21 letá Rose Pamphyleová (Déborah François) žije se svým ovdovělým otcem, bručounem, který provozuje vesnický obchůdek. Rose je zasnoubená se synem místního automechanika a zdá se, že jejím údělem bude poklidný život hospodyňky. Ale po takovém životě ona netouží. Odjede do Lisieux v Normandii, kde podstoupí přijímací pohovor na místo sekretářky pojišťovací společnosti, které šéfuje velmi charismatický Louis Echard (Romain Duris). Pohovor dopadne katastrofálně, ale Rose aspoň předvede, že umí neuvěřitelně rychle psát na psacím stroji. Mladé ženě se tak nevědomky podaří v Louisovi probudit sklony ke sportovnímu fanouškovství. Rose se pod jeho vedením zúčastní své první soutěže v psaní na stroji. Cesta k opravdovým trofejím je však složitá. Láska ke sportu a k ženě si někdy mohou překážet. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (119)
První třetina byla hezká, bylo to takové retro, ústřední dvojice byla poněkud nezvyklá (ona poněkud praštěná, on stále zamračený), byla tam hezká zápletka s mizernou sekretářkou, která umí velmi rychle psát na stroji, ale pak už toho psaní na stroji bylo trochu moc a vlastně už to o ničem jiném nebylo, takže se kouzlo poněkud vytratilo. ()
+3* Jsou chvíle, kdy i já docela velký cynik, má chuť na něco odlehčeného a romantického. A od toho jsou dobré podobné nenáročné a hlavně zábavné filmy, které si na nic nehrajou a i když z nichž číší klišé z každého kousku a od začátku víte jak skončí, tak Vás baví se na ně koukat. Prostě se nesmí brát moc vážně a tato barevná, rozverná a přeslazená komedie se mi trefila do vkusu a mé silnější tři hvězdičky značí, že ji doporučuji ... i když ne všemi deseti ... nic se nesmí přehánět ;-). Děkuji přítelovi "zkoprnělému jazyku", že mě k ní přivedl. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Film poradí, jak se naučit rychle psát na klávesnici. 1) Ani neobvyklý půvab hejna sekretářek u předmětů své vášně mi neodpoví na otázku, proč se snímek o rychlém psaní na stroji v první polovině tak pomalu vleče. 2) Naštěstí je tu 38letý podmanivý Romain Duris (pojišťovák Louis Echard), jemuž film vděčí za trochu té přitažlivosti...dokud se nezačne soutěžit. Pak to jde i bez něho. ()
Příjemná oddechovka v roztomilém retro stylu a sympatickými hrdiny. Tvůrcům nešlo o nic víc, ale to, co servírují, je víc než dostačující. Líbilo se mi, že kromě klasických klišé romantických filmů, tu máte i o trochu temnější věci navíc jako Louisovo trauma z druhé světové války nebo Rosin pošramocený vztah s otcem. Dokonce i vztah obou hrdinů není založený na okamžité přitažlivosti, ale na Rosiných ambicích a Louisově měkkému srdci a touze pomoci té potrhlé vesnické holce. Romain se mi o trochu víc líbil v Klamači srdci, ale je dostačující, zato Deborah Francois je naprosto skvělá. ()
Miluji francouzský smysl pro humor. A tady mi navíc tvůrci svým příběhem padli přímo do mého vkusu. Stylizací je to nádherná pocta šedesátkovým filmům. Déborah François je svou roztomilostí podobná Audrey Hepburn. Co víc si přát? Francouzi mohou být na svou kinematografii hrdí, protože alespoň jednou za rok vyprodukují nádherný film, za to by tvůrci u nás vraždili. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (7)
- Déborah François nedokázala psát rychle jako české mistryně v rychlopsaní, a proto byly některé záběry na její ruce nahrazeny záběry na rychlejší písařku. (Mertax)
- Auto, na ktorom vo filme jazdí Louis Èchard (Romain Duris), je Panhard Dyna 55. (Laslo)
- Natáčení probíhalo v Paříži a belgickém Lutychu. (Terva)
Reklama