Assassin’s Creed

Kurzel si Assasína natočil po svém a kdyby nemusel krátit mohlo to být na výbornou. V tomhle střihu chybí vysvětlovačky, které by pomohly plynulosti příběhu. On i když je banální (byť kouzelně do sebe zapadající) by měl být vyprávěn celý. Vážná nota ale nemusí sednout každému. Assassins Creed totiž paradoxně není o zábavě, ale úvahách, které by si divák měl začít pokládat. (01.01.2017)

Umělecky ambiciózní, vizuálně podmanivé, místy dravé, jindy prkenné. Ačkoliv je to v akčních scénách poměrně osobité, emocionálně mě to nechalo chladným. Všechny ty nápadité rvačky a skákání po střechách sice vypadá fajn, ale pak se to celé zastaví, děj se přesune do současnosti a najednou se pracuje s tak trochu jiným příběhem. Především utahaným. Naneštěstí se to navíc bere moc vážně a na některých hercích vnímáme možná náznak pochybností, že si příště rozmyslí, k čemu se upíší. Australan Justin Kurzel není špatný režisér, dostal dost peněz a několik nebojácných kaskadérů, takže místy dokáže strhnout akcí. Na zbytku ovšem musí ještě zapracovat. (19.12.2017)

Na konci mělo být Kurzel Brothers, továrna na vlhké sny. Kde ostatní selhali, tam oba bodují na celé čáře. Vyspělý charakterní blockbuster, který se nebojí přijít s vlastními myšlenkami a zároveň důstojně ctí předlohu. Nejlepší film svého druhu? O tom nepochybuji. Avšak obavy, že obsahově rozsáhlé hry se zkrátka nedají převést na stříbrné plátno, se z části naplnily. Problém není ani tak v desítkách minut, jež zůstaly ležet na podlaze střižny. Je to komplexnost materiálu a (na rozdíl od samotné hry) absence jakékoliv interakce s příběhem. Ta doba zkrátka ještě není tady. Kurzel svůj skok důvěry provedl, ale přistávací kupka sena nikde. Bylo moc brzy. (29.12.2016)

Obrovská škoda, že od úvodu jasne cítiť, "kto za koho kope". Tvorcom tohto dobrodružne poňatého "The Da Vinci Code", nemožno uprieť snahu zabaviť diváka všemožnými vizuálnymi prvkami či aspektami, no tajomno príbehu ani z ďaleka nedisponuje takým čarom, aký by si tento príbeh zaslúžil. Obzvlášť keď ide o cirkev, bibliu, jablko, Adama, no najmä Evu 😀 V živote nezabudnem, ako som si na "X-box" prvý krát pustil túto hru. Keď som vyšplhal na svoju prvú kostolnú vežu v Zemianskych Kostoľanoch s papagájom Rudolfom. Neskutočne ohúrený z pohľadu, ktorý sa mi naskytol. Chemické závody "Wilhelma Piecka". Smog na hlavy okolitého ľudu z tamojších komínov. Dobrodružstvo samo o sebe 😃 Ale nie! Robím si z Vás p ... 😀 Mám problém vyšplhať na višňu, nie to ešte starať sa o nejakého vtáka (okrem svojho). Trošku som odbočil, nechal som sa uniesť 😊 Skrátka, nebolo to vôbec zlé (!), no čakal som po všetkých stránkach viac ... (23.02.2017)

Justin Kurzel našel onen bájný kompromis mezi vyprávěním vlastní vize a dostatečně silným pochlebováním fanouškům her. V současné lince je na prvním místě stále hra o jablko, která je ale šikovně a potřebně minimalizována na základní funkce a obrysy. Nemá totiž cenu si nic nalhávat, právě tenhle artefakt má v předloze kolem sebe linku nejprve zajímavou, poté tolerovanou a nakonec bohužel až natahovanou. Potlačení nadpřirozených vedlejších motivů je proto jedině dobře a dává prostor Callumovi, aby se z něj stal hrdina z masa a kostí (o čemž si jeho herní předobraz Desmond mohl dlouhou dobu nechat jen zdát). Fassbender navíc funguje stejně dobře jako rozervaná oběť osudu, tak i jako nepřemožitelný Aguilar, který mě v akčních scénách nutí zadržovat dech a zatínat svaly. Nejvíc si ale vážím toho, že mě jako hráče (do světa Absterga a spol. jsem se úspěšně ponořil celkem šestkrát a Eziova trilogie nebo Black Flag patří zatraceně vysoko) nenechává jen odškrtávat povinné příběhové nebo žánrové trademarky, ale naopak při čekání na skok důvěry mě šponuje až neuvěřitelně. Výhrady tak mám jen k logickým chybám, což mě mrzí o to víc, že se v nich snažím pokud možno nikdy nepitvat. Absence všeho kromě obušků je ale pro ochranku skutečně otravně okatý handicap a chvílemi ruší, stejně jako nejasnost toho, kam až sahají genetické možnosti Callumových vzpomínek, které zase zamlží nejemocionálnější scénu celého filmu. I přes tyhle hrboly si ale hašašíni doskákali k pozici mojí nejoblíbenější herní adaptace a propadák v pokladnách kin mě bude ještě dlouho mrzet. (13.01.2017)