Cesta do hlubin študákovy duše

Menej vtipnejsie ako Skola zaklad zivota, o to ale viac socialnejsie. Krasne sa na to pozeralo a sentiment, ktory ma premohol sa naozaj neda opisat... Spomenula som si na moju milovanu babicku, na jej rozpravania z 8-ročneho realneho gymnazia, z jej studentskeho zivota, ktore vo mne vzdy vzbudia pocit, ze mat stroj casu by nebolo na zahodenie :) (Videne 27.8.2010) (27.08.2010)

Podle mě lepší (o malý kousek, ale prostě lepší) než další Fričův film z prostředí školáků a učitelů, Škola základ života. Výkony jsou opět výborné a celý film je vyvážený bez zakolísání čerpá humor ze zdí školní budovy a pokaždé se dokonale trefí do vkusu každého diváka. Škoda, že dnes nemůžeme sledovat komedie podobných kvalit a musíme být rádi za teenegerské komedie s maximálně 3 vtipy na hodině a půl. kam až jsme to klesli... (12.06.2007)

Průměrné hodnocení 90% od více než 11 tisíců lidí zde na CSFD mi tento film doporučilo. O to větší bylo mé rozčarování a znechucení po jeho shlédnutí. Vždyť tento film je tak špatný! Celou dobu jsem se u něho nudil. Byla to taková trapná otrava, že jsem se musel nutit, abych snímek dokoukal do konce. Komedie? Jediný úsměv, který mi unikl, byl pouze kyselý, reagující na neuvěřitelnou stupiditu, podivnou naivitu, nereálnost a tristní přehrávání některých herců. Jak můžou 30-tiletí herci věrně zahrát studenty gymnázia? Takhle zdvořile, slušňácky, strojeně, konzervativně a hloupě by se učitelé chovat nikdy nemohli, dokonce ani v roce 1939. A ten přesládlý konec? Kam se hrabou hollywoodská béčka. Ne vše zde bylo špatné - někteří páni profesoři jsou zahraní zdařile (Marvan, Plachta, Nedbal). Pár nápadů, kdyby je pan režisér dokázal lépe využít, stálo taky za povšimnutí (viz např. papírek s výsledky na zádech prof. matematiky při písemce a zabavování a následné hltání komiksů francouzštinářem). Jak se někteří opovažují tohle dávat na úproveň klenotu geniálního Marečka... Musím zde po pravdě uvést, že komedie je můj oblíbený žánr a že existuje několik starých filmů pro pamětníky v čele s Kristiánem, které se mi opravdu líbí. A také, že jsem byl na tento film po četbě mnohých hodnocení natěšen. A teď je jednoduše nechápu. Tenhle film považuji za špatný po režisérské, scénáristické i technické stránce. Za hodně špatný. Zastaralý a rozhodně vůbec ne za nadčasový. (06.03.2010)

Nadčasový film. Vybrúsený diamant českej predvojnovej komédie. Dokonalé dielo plné parádnych hlášok a nezabudnuteľných gagov. Klasika všetkých klasických veselohier. Nestárnuci humor. Svieži a vtipný snímok. Tieto a mnohé ďalšie superlatívy som si tu prečital v komentároch viacerých uživateľov. Nehnevajte sa, ale ja som tam nič také neobjavil. Práveže sa mi to zdalo poriadne prestarnuté. Archaický humor miestami pôsobí mierne trapne. Nepáči sa mi ani ten naškrobený, starosvetský, hereckých prejav. Celkovo nemám moc pozitívny vzťah ku čiernobielej, prvorepublikovej, československej, filmovej tvorbe. „Cesta do hlubin študákovi duše“ mala premiéru 31.10.1939 a verím tomu, že vtedy to bol trhák. Ale to, že dnes na csfd patrí medzi najlepšie hodnotené tituly ma trocha prekvapuje. ** (04.03.2012)

"Kozinova věta zní: Lomikare, Lomikare, zvu tě na boží súd ... hin se hukáže." Studenti zkrátka byli, jsou a budou hrozná verbež, takže zakopnout ve škole o srandu není vůbec žádné umění. Každý tak má vzpomínky na nějakou tu lotrovinu a proto septimánům rozumí. Mne tedy pobavil přísný učitelský sbor, Kulíkova francouzština, šejk Peterka, prchající Mazánek i nevědomě zkoušený profesor Matulka, ale párkrát jsem přitom zakopnul o nějakou tu přestávku v zábavě, což mi může dosvědčit i Žlutý ďábel po dvaceti letech. (24.10.2016)