84. Annual Academy Awards

Billy Crystal ukázal a dokázal, kdo je pak Oscar. Jeho chytré vtipy a scénky skvěle držely pospolu. Ocenění pro The Artist potěšily. Po minulém ocenění opět návrat k inteligentnímu humoru a k oslavě filmu. Mimochodem tady je vidět ta úcta - dlouhý potlesk Meryl Streep. Český lev by měl konečně kopírovat! (viděno v originálu) (03.03.2013)

Což o to, Bily Crystal je zkušený matador a k jeho moderátorství nemám větších výhrad, nicméně filmy roku 2011 mě zanechály chladným. Cítil jsem pouze minimální napětí, vzrušení, či pnutí v trenkách při vyhlašování jednotlivých kategorií. Aspoň díky za ten Rozchod Nadera a Simin... 5/10 (27.02.2013)

Ačkoliv jsem další den šel do práce, poprvé jsem se dočkal živého přenosu Oskarů. Show to byla nádherná, i když vím, že už byly daleko lepší. Bylo vidět, že nechtějí nic zkazit a tak se snažili být solidní a pořádní. Něco překvapilo, něco nudilo, to, co mě ale opravdu štvalo, byli samotní komentátoři. Ti, rádoby zvaní odborníci, do komentování tahali kupu svých názorů s tím, že by to přáli tomu a tomu, což mě v žádném případě nezajímá a to by také měli respektovat. Nejvíc mě šokovalo, když nedokázali dobře říct jméno Zacha Galifianakise a nebo pletli postavy některých hereček ve filmech. Tak když už nevím, tak ať radši mlčím. Ale když už jsem odborník, tak ať to dělám pořádně. Pánové, Zach skutečně není Zač. Vrcholem pak bylo, když se bůhví jak dlouho bavili o bradavce Jennifer Lopez, která údajně měla být vidět. Koho to kurva zajímá? Nicméně byla radost sledovat celou tu řadu herců civilněji než ve filmech. Je to jiné a člověk si trošku udělá obrázek. Když ale příště budu mít možnost, podívám se na záznam a v originále. Za prvé mi dojem nezkazí komentátoři a za druhé nebudu hodinu a půl čumět na reklamy. To se opravdu nedalo. (27.02.2012)

Klasický rozjezd v podobě klipu, kde se objevují nominované filmy a hlavně moderátor večera. Hm, nebylo to tady už? Ano, loňští moderátoři Hugh Jackman a Anne Hathaway to měli stejně. Jinak mi ale tahle civilní forma s Billy Crystalem docela vyhovuje. Atmosféra amerických Oscarů a Českých lvů se prostě nedá srovnávat. Nejen kvůli krásným šatům, ale zejména celá show je koncipována úplně jinak. Z Oscarů je cítit láska k řemeslu. Snad proto je tento pořad každoročně tak bedlivě sledován. Koukala jsem na streamu (s francouzkým komentářem, takže jsem si u toho procvičila jak anglinu, tak fráninu. Ženiální zážitek) a musím říct, že český překlad jsem nepostrádala. Co mi chybělo, byla atmosféra světozoráckého kina. Jenže vzhledem k množství reklam a proklatě dlouhých hbo bloků, se příští rok asi opět uchýlím ke streamu. (27.02.2012)

Co vám na to mám říct? Já se s triem moderujících bambulů nesetkal poprvé, čímž mi odpadá desetiřádkový průjem zaměřený na kritiku toho, že večer zasvětili přesýpacím hodinám nebo bradavce Jennifer Lopez. Je zajímavé, že v přenosu to údajně nikoho z vás nezajímalo, ale tady to asi naopak zajímá všechny nebo co... No nic, věnujme se Oscarové noci. Billy Crystal ji po dvou slabších ročnících navrátil důstojnost, eleganci a šmrnc, navíc všechno zvládl sám a bez trapných scének ve stylu Svěceného s Bernatským. Díky loňským výsledkům se jako předávající na pódiu střídalo jedno eso za druhým, a z vítězů se většině podařilo ustát proslov bez toho, aniž bych usnul. Je pravda, že hlavně zpočátku to všechno letělo tak, jak po divadle létali cirkusáci ze Soleil, především když specialista na rozlepování obálek už cestou ze zákulisí (tedy Tom Hanks) vyhlásil během prvních dvou minut dvě důležité kategorie. Na druhou stranu - i tak přenos trval čtyři hodiny. K dobru budiž tomuto ročníku i samotné výsledky. Ocenění The Artist prý není progresivní cesta, ale akademie tu přeci není proto, aby určovala budoucnost (to je práce režisérů), nýbrž aby hodnotila přítomnost. A vzhledem k umělecky uvadající době, ve kterém žijeme, se mi zatraceně líbí, že téměř všechny hlavní kategorie vyhrál klasický černobílý němý film. Plešouna si navíc odnesly veličiny jako Plummer a Streep, a tak jedinou kontroverzi u mě vyvolávají Mupeti a Děti moje. Vybrat za celý rok jen dvě usmrkané písničky z animáků je výsměch, a scénář Děckám v takové konkurenci? Ale jděte... To jsou však jen dvě malé kaňky, které hravě stírá celkový slavnostní dojem. A celkový dojem naštěstí rozmáznul i ty dvě slepice sedící za mnou, co za celý večer nezavřely zobák. (28.02.2012)