Prohnilí

Prohnilí až do morku kosti, korupce, jánabrachismus, drobná zlodějina, zneužití pravomovci veřejného činitele, a tak dále - pro morálku naší policie je to velmi nebezpečný film... Začátek geniální, konec trochu uhozenější, takže celkově za pět hvězdiček :) Perlička na závěr: Všiml si někdo, že si Claude Zidi pro scény při stravování vybral stejnou pařížskou restauraci jako ve filmu Zvíře s J.P.Belmondem? (04.01.2005)

Starý policista René, zběhlý v takříc přátelských dohodách s drobnými kriminálníky, jinak řečeno v korupci, a mladý čestný nováček z policejní akademie François, plný teorií a zásad. A tito dva naprosto odlišní lidé se stanou parťáky. Kultovní krimi komedie, pod originálním názvem v překladu ´Křiví policajti´, s dnes už matadory francouzského filmu Philippem Noiretem a Thierrym Lhermittem v hlavních rolích, se honosí určitou amorálností, především vyzdvyhující zásadu, že pouze naivní člověk stále věří, že lidská bytost může být dokonalá. Zločinnost je velká a René má o všem přehled. Jak v jednu chvíli pronese, se vším, co je zakázáno, by mohli zatknout všechny! Ale proč, když se to může držet v určitých mantinelech a obě strany na tom navíc vydělají. Teď jde o to, aby byl o tom přesvědčen i François. Scénář je dobře promyšlený a je neméně zdatně natočený. Rychlé tempo nemá jedinou chviličku nudného místa, což slibuje příběh, ve kterém se stále něco děje. Poslední třetina stopáže sice krapet sklouzává do thrilleru, avšak emocionální konec doslova a dopísmene předčí veškerá očekávání. Philippe Noiret jako obvykle srší energií a Thierry Lhermitte mu zdatně sekunduje. Snímek, oceněný francouzskou filmovou cenou Césarem za nejlepší režii pro Clauda Zidiho a za nejlepší film roku 1985, kupodivu nestárne a stále nejen pobaví, ale přinese i skvělý filmový zážitek. (30.08.2020)

Tenhle film je pro mě láska na celej život. Rene je stará zkušená liška, která se jen tak neztratí. A Francois? Ten k těm všem zkušenostem teprve musí dojít. Zamiloval jsem si je oba. S nima i Montmartre s častým pohledem na Sacre Coeur. Ale ten film jde u mě dál. Stačí si jen na různý scény vzpomenout a vyvolavaj ve mě vůně toho místa - těch ulic, po kterých René s Francoisem chodili a dělali ty nejúžasnější policejní praktiky:-) Tenhle film bych si s sebou vzal i na opuštěnej ostrov... 100% (27.10.2009)

Možná jde o jeden z těch filmů, které mají přidanou hodnotu v kontextu doby. Třeba to bylo jedno z prvních krimi, které představilo zkorumpované poldy jako kladné postavy. Protože jinak si to nadšení neumím vysvětlit. Snad nostalgie? Jenže já Prohnilé viděl dnes poprvé a přestože uznávám, že tam velká kvalita je, nijak zvlášť jsem se nezasmál a postavy poldů dacanů se mi pod kůži nedostaly. Ano, mělo to příjemnou atmosféru a jakousi moudrost pragmatických mazáků, ale na ovace ve stoje to určitě není. Navíc ten ohavně předvidatelný závěr... . (05.12.2021)

Francouzská klasika, k níž jsem se konečně dostal a jako u všech komedií či krimikomedií od Clauda Zidiho, jsem byl nesmírně potěšen a pobaven. Philippe Noiret exceluje, role Reného je pro něj jako dělaná. A celou dobu jsem si říkal, ten jeho rajon musí být tam někde kolem Barbes-Rochechouart a skutečně tomu tak bylo. Těším se na další pokračování, která si pustím velmi brzy. (16.01.2017)