Reklama

Reklama

Komedie Dobrodružství rabína Jákoba, natočená režisérem Gérardem Ourym, je jedním z mála vynikajících filmů Louise de Funese, který nebyl v našich kinech uveden. Funes si v něm svým typicky žlučovitým způsobem zahrál bohatého francouzského podnikatele, který nemá nic proti cizincům, pokud to nejsou zrovna černoši, Židé nebo Arabové. Nejlépe by asi bylo, aby na světě žili jen samí čistokrevní bílí Francouzi. V nejméně vhodnou chvíli se však dozví, že jeho šofér je Žid a že on sám se zapletl do jakési politicko-teroristické honičky kudrnatých Arabů. Aby unikl svým pronásledovatelům a zachránil si holý život, musí se převléknout za židovského rabína, a sehrát tak hlavní roli na oslavách pařížské židovské obce. A nejen to, musí podstoupit i koupel v kádi plné žvýkačky a sypajících se bonbónů. A tak různé zážitky a dobrodružství postupně otupí hroty jeho „předpojatosti“. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (224)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

"Já a rasista?" Oury se zde nezastaví před ničím, dokáže si spolu s de Funèsem dělat srandu z politiky, policie a hlavně i takového silného tématu, jakým je rasismus. Dokáže po celý čas také udržet zavedené svižné tempo až do konce bez hluchých míst, což taky patří k obdivuhodným kladům této (režijně bezesporu povedené) komedie. Leč přiznám se, na mě byla tahle dobrodružství rabína Jákoba, jeho falešného "dvojníka" a spol. až příliš bláznivá. Ano, několikrát jsem se skutečně hodně zasmál, to zejména ze začátku, když pánové převáželi loďku na autě a následně si na to vyměňovali velice vtipné dialogy (nebo třeba když výfuk auta spravil rázem v nejnevhodnější chvíli z de Funèse černocha :)). Od pasáže s groteskní akcí v továrně na žuvačky nicméně tahle jízda přešla do takového stupně ztřeštěnosti, až můj smích velmi brzy vystřídalo spíše kroucení hlavou či vypulení očí nad tím, k jakým bláznivým extrémům to tvůrci dotáhli. Sice to občas doplnila pěkná scéna, líbil se mi stylový taneček rabínů, ale během útěku na motorce už jsem si spíše začal přát, aby tahle ztřeštěná jízda skončila... Jako celek to pro mě nebylo marné, ale Gérard Oury určitě natočil v 60. letech i komedie, které jsou mému srdci blíž. Přímým účastníkům fyzicky náročného natáčení novodobé "žvýkačkové" grotesky rozhodně nezávidím. ;o) 65% ()

malylada 

všechny recenze uživatele

Smysluplně vybudovaná zápletka a ironická groteska, dělající si šprťouchlata z náboženství a zvlášť k dnešní tématice velmi trefná. Když do toho vtipkuje De Funes, výborně to do sebe zapadá. Jedná z těch méně známějších komedií s De Funesem, která by si zasloužila více pozornosti z jeho filmografie. Škoda, že tam není Filipovského dabing......8/10 ()

Reklama

MarekT 

všechny recenze uživatele

Další zdařilá funésovka, tentokrát se zajímavým námětem. Máme tu jako vždy výborné scénky, jako je například ta v továrně na žvýkačky či při telefonování Viktora s jeho manželkou. Ovšem má tento film má jinak jednu vadu. Bohužel tento film již nemohl být nadabován panem Filipovským a ještě k tomu jeho náhradník nese jméno Jiří Krampol. V jeho případě mám za to, že zabil i nějaký ten dobrý vtip. Vše korunuje neschopnost distributora dát na DVD původní znění. Ale i tak jsem se dokázal bavit, bohužel, ne tolik jako u jiných filmů s Louisem. Odráží se to naneštěstí na mém hodnocení. Jen za tři. ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Vtipná francouzská taškařice s geniálním Louisem de Funesem. Humor je sice laskavý a inteligentní, ale i přes své anti-xenofobní zaměření na dnešní dobu příliš nekorektní. Victor Pivert (datel) by chtěl Francii, co nejbělejší a katolickou, kde dělnici furt něco nechtějí a nestávkuji. Dabovaní již neudělal František Filipovský, ale Jiří Krampol v češtině i Ľubo Gregor ve slovenštině provedli dabing rovněž dobře i když Filipovský je mistr. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Taková jednoduše příjemná zábava, která útočí proti rasismu. A to tím, že nikdy nevíš, kdo ti pomůže. Victor Pivert neboli Žluna (opět poskakující Louis de Funés) je hodně xenofobní a nábožensky nepříliš tolerantní. Ale po nehodě se dostává do velmi nebezpečné situace, kdy se musí spojit a Arabem Mohamedem Larbi Slimanem (Claude Giraud), kterého chtějí zabít jeho krajené, aby nemohl ve své vlasti stanout v čele povstání. V čele zabijáků stojí chladnokrevný Farés (Renzo Montagnani), navíc je policisty považován za zabijáka. A tak Žluna se Slimanem nachází útočiště v přestrojení za rabíny v pařížské židovské komunitě, zvláště u Žlunova řidiče Salomona (Henri Guybet). Samozřejmě dochází k řadě nedorozumění, protože komunita očekává příjezd Rabbiho Jacoba (Marcel Dalio) z New Yorku a za nějž je Žluna považován. ()

Galerie (69)

Zajímavosti (16)

  • Tóra se v synagogách čte průběžně celý rok po určitých úsecích. Část, kterou musí Datel (Louis de Funès) předčítat, neodpovídá ročnímu období, ve kterém se film odehrává. (L_O_U_S)
  • Před premiérou filmu ve čtvrtek ráno 18. října 1973 odstartoval z letiště Orly v Paříži Boeing 727 společnosti Air France, který letěl na pravidelné lince Paříž - Nice. V polovině cesty vtrhla do pilotní kabiny žena ozbrojená ručnicí a maketou pistole. Požadovala okamžitý zákaz filmu Dobrodružství rabína Jákoba, o němž tvrdila že je protižidovský zaměřený. Hrozila že pokud jeji požadavky nebudou splněny, zamíří s letadlem na atomovou elektrárnu v Pierrelatu. Když se Gérard Oury dozvěděl jméno únoskyně, úžasem ztratil řeč. Okamžitě zavolal Funèsovi: "Víš kdo unesl ten Boeing? Danielle Cravenová, manželka našeho distributora." (andi666)
  • Premiéra proběhla 18. října 1973. V Paříži se film začal promítat ve třinácti kinech a během prvního týdne dosáhl návštěvnosti bezmála 200.000 diváků. O týden později premiérový film Dva muži ve městě s Alainem Delonem a Jeanem Gabinem neměl zdaleka takový úspěch. I v následujících týdnech Rabín Jákob suverénně převálcoval další premiérově nasazené filmy (například Vlak s J. L. Trintignantem). Teprve po dvou měsících klesl z první pozice na druhou, když zabodoval Belmondův film Muž z Acapulca. Celkově dosáhlo Dobrodružství rabína Jákoba návštěvnosti zhruba 7.300.000 diváků a ve Francii šlo o bezkonkurenčně nejúspěšnější titul roku 1973. (argenson)

Reklama

Reklama