Fantomas se zlobí

Z mýho pohledu určitě lepší jak první část. Jean Marais ustoupil do pozadí a nechal plně vynikat de Funése, což je jenom dobře. Hlavně scény ve vlaku, v blázinci a scéna kdy vysvětluje ten trik se třetí rukou stojí zato. Ale do plnýho hodnocení tomu pořád něco málo chybí, což se ale nedá říct o geniálním třetím dílu. (28.12.2006)

Asi tak stejná věc jako u prvního dílu. Asi stejná premisa, která se příběhově nijak extra nehýbe nikam. Ale jde trochu o pokrok oproti jedničce. V tom, že to má nějaký spád a nějak víte, co se bizarního nebo vtipného může stát. Asi humor je to, co zachraňuje druhý díl. I tak ne vždy jde o velice humornou věc. Fantomas je tedy obecně něco, co mě lehce obchází. Bohužel. (24.04.2021)

Druhý diel je možno o trochu slabší, ako ten prvý. Je tu viac príťažlivých lokácií, pozrieme sa do Ríma, viac sa poprechádzame po Fantomasovom sídle, ale mám pocit, že z viacerých sekvencií, ako napríklad vo vlaku alebo na maškarnom bále, sa dalo vyťažiť viac vtipnejších situácií. Každopádne vzhľadom na nostalgické spomienky z mladosti a legendárny lietajúci Citroen nebudem znižovať hodnotenie. Z dnešného pohľadu je to skôr za tri. (17.10.2012)

Supergangster Fantomas se rozhodl unést profesora Lefebvra, který by byl schopen sestavit zbraň, se kterou by Fantomas mohl vládnout světu. V patách jsou mu opět gantlemanský novinář Fandor, nervózní komisař Juve a sličná fotografka Helena. Dvojka jede zcela ve stejných kolejích jako jednička, přibylo akce a převleků. Ze všech vynikajících scén jmenuji alespoň tu ve vlaku. A Fantomas se tímto dílem stal propagátorem aut Citroën :-). (20.01.2006)

Fantomasovi zůstala výtečně neosobní maska, nezapomenutelné hudební téma a schopnost mít jakoukoliv tvář. Juve si urval svůj prostor před objektivem a předvádí obvyklé výstupy plné rozmáchlých gest, divokých pohybů, pitvorné mimiky a zmatených slov, jež z něj padají kulometnou frekvencí. Ani obvyklá posedlost Funèsových postav Řádem čestné legie nechybí. Oblíbené záměny a převleky doplňují bondovské serepetičky, jejichž užití, byť účinné, narozdíl od 007 míří spíše na bránici. Výstupy s umělou rukou jsou brilantní. Škoda, že to neplatí o neumělé ruce scénáristově, která umístila do dění nepotřebnou manekýnu, stejně užitečné manekýně a k tomu poněkud umělými kroky dostává postavy do potřebných situací, tj. pohazuje jimi jak figurkami. (16.11.2014)