Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)

(více)

Recenze (169)

HiddenDragon 

všechny recenze uživatele

Hrdinove a mstitele jako Zorro nebo Robin Hood jdou s lidmi od nepameti. A tahle franc. verze podle A. Dumase podobne cerpa z one loupeznicke romantiky, prestrelek, souboju, milenek a koreni to lehounkym franc. humorem a historickymi realiemi, ktere vymysleny pribeh zasazuji do obdobi Velke fr. revoluce, kdy se na venkove slechta boji tajemneho zbojnika, ktery za sebou nechava misto podpisu Cerny tulipan. Fesak Delon v povedene dvojroli, chytry konik Voltaire a naivni, ale roztomila romantika dava tomuhle snimku punc nadcasove oddechovky. Akcni sceny jsou uz z dnesniho pohledu sice usmevne, ale je to zkratka retro. Kdo ma rad Tri musketyry, Angeliku apod. dobrodruzne-romanticke zalezitosti, najde to i zde. ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Úžasně naivní filmařina a musím přiznat, že toto přirovnání zní docela zvláštně, když si vzpomenu, že každá žena je tu nadržená jak mrouskající se čičina, vábíc do červeného salónku promiskuitního černého kocoura. Tělesná schránka by sice Delona opravdu spíše předurčila spíše k práci v květnářství Černý tulipán než práci na plný úvazek v nulté platové třídě pro bandu revolucionářů, ale čert to vem. Kolik tulipánovitých parchantů běhalo za barvy týmu francouzské trikolóry v době, kdy vyhráli turnaj o Bastilu, těžko říci, každopádně jeden z nich ten maskovitý fetiš zdědil a stal se z něj Zorro. A tak se Porthos nevědomky stal praotcem lidí, kteří mají lechtivé šimrání v podbřišku, když si nasadí masku přes oči, která je maskuje asi tak, jakoby si zakryli zadek lopuchem, a vyrazí v ústrety plebejcům, co si naivně myslí, že jim jejich práce dává právo k zaplacení, pche.... ()

Reklama

Pete 

všechny recenze uživatele

Černý tulipán obsahuje něco vtipných situací a rozverných dialogů, bohužel také dost prachobyčejných potyček a nudných šermovaček. Technické zpracování není na dobu vzniku vůbec špatné, Delon má charisma hvězdy nejvyšší svítivosti, nicméně tohle je již poněkud vyčpělý román. V tomto případě nelze být objektivní, jelikož kdo tento film viděl ve správné době, pokládá ho jistě nostalgicky za klasiku, podobně jako já Tři mušketýry, nebo třeba Vinnetoua. Viděl jsem ho ovšem až nyní, budu tedy přísný v hodnocení, protože mě to prostě moc nebavilo. ()

KarKulA 

všechny recenze uživatele

Další z příběhů Alexandra Dumase, který se stal nesmrtelným díky filmovému zpracování. Pro mě rozhodně jeden z filmů který poznamenal mé dětství a založil mou lásku k historicko-dobrodružnému žánru. No uznejte, jaká malá slečna by nemohla nemilovat mladého Alaina Delona (samozřejmě jenom toho hodnýho) a jeho věrného koně Voltaira. Na rozdíl od mnoha jiných filmů které jsem viděla v dětství ale tendle pro mě neztratil nic ze svého kouzla ani dnes (snad jen ten Delón už mě tolik nebere :-D). Má to švih, má to kouzlo, má to humor a nadsázku aniž by to ubralo na takovém tom reálném vzezření, úžasný kostými a zapamatovatelnou hudbu, kterou si člověk nechtěně prozpěvuje ještě tejden. ()

Evis 

všechny recenze uživatele

Připojuji se ke všem uživatelům, pro které je Černý tulipán romantickou srdcovkou jejich dětství. Mladý a nádherný Delon, jeho chytrý kůň Voltaire a otravný La Mouche. Dabing mám spojený s panem Ladislavem Lakomým a Jiřím Tomkem. A na Černého tulipána jsem si hrála i já s kamarádkou...:-) Prostě milovaná klasika, nemůžu jinak než za 5* ()

Galerie (38)

Zajímavosti (6)

  • Ačkoliv se film jmenuje stejně jako jeden z románů Alexandra Dumase, nemají spolu vůbec nic společného. (ČSFD)
  • I když film nemá nic společného se stejnojmenným románem Alexandra Dumase, je zde odkaz na jeho nejznámější dílo Tři mušketýři. V momentě, když Caroline ukazuje Julienovi trik s kordem, říká, že je to dědictví po jejím pradědečkovi, který byl mušketýr a jmenoval se Porthos. (Chevees)
  • Snímek vyprodukovalo filmové studio v Nice, vzhledem ke španělské koprodukci ale velká část natáčení probíhala také ve Španělsku, mimo jiné ve starobylých městech Cáceres a Trujillo nedaleko portugalských hranic. (argenson)

Reklama

Reklama