Maléry pana účetního

Hugo Fantozzi (Paolo Villaggio) by mohl být obyčejný člověk, jako kdokoliv z vás. Nebýt jeho zaměstnání účetního ve velké firmě se svými specifickými pravidly. A nebýt vizuální atraktivity jeho ženy a jeho dcery. A nebýt toho, že Fantozzi je smolař na n-tou, kterému se pod rukama zhroutí vše na co sáhne.... Pamatuju se, že když jsem film viděl před dvaceti roky poprvé (na intru, v rámci "povinné kulturní seance") byl jsem - stejně jako ostatní diváci - stoprocentně nadšený. Dlouho do noci jsme si vyprávěli příběhy z Fantozziho obyčejného života, a spousta z nich se stala kultovními (např. celý cyklistický závod). Po letech už jsem na film téměř zapomněl, až se mi dostalo do ruky DVD s tímto filmem. A nevím jestli je to tím, že jsem starší (a určitě i rozumnější :) ), ale už mi to až tak vtipné nepřišlo. Jde vlastně o několik menších příběhů (zájezd, cyklisti, pekař, jachta), které jsou více či méně zábavnými scénkami propojeny do celku. Samozřejmě, smíchu se neubráníte (hlavně v oněch notoricky známých scénách), ale jinak mi třebas Nástrahy velkoměsta přišly zábavnější... (13.12.2011)

"V 11. minutě 2. poločasu Fantozzi konečně pochopil." Při sledování fotbalu mám podobně svižný reakce, ale při práci s dálkovým ovladačem jsem žabař. Fantozziho domovní rekord 380 přepnutí za 26 sekund je prostě nepřekonatelnej. Stejně jako jeho útok v kopcích při cyklistickým Cobram cupu. Jinak jsem se ovšem ukrutně bavil při pracovním zápalu italských úředníků, kráse Fantozziho rodiny a při snaze hlavního hrdiny vypnout manželku dálkovým ovladačem. Taky to občas zkouším, ale mám na to evidentně slabý baterky. (25.12.2018)

Bravůrní bláznivá komedie o strastech i radostech účetního Fantozziho. Vzhledem k tomu, že se i po letech se ženou občas častujeme hláškami z tohoto filmu, tak musím dát minimálně čtyři hvězdičky. Vzpomínky na gagy: „Fantozzi chytil podezření“, „Bavorské karbanátky“ či „Pane účetní, ne tak rychle“ mi ještě nyní při psaní vyluzuji úsměv na tváři a to se počítá. Je to bláznivý, šíleně bláznivý, někdo může říci infantilní, ale mě to přijde super. (12.09.2011)

Filmy o fantozzim jsem si vypálil z nostalgie, marná snaha nějak si přiblížit vzdálené mládí. Myslel jsem si naivně, že se aspoň 1x za 20 minut zasměji, což se mi stává u filmů s Luis de Funesem(i když je to strašná pitomost taky). Je to vážně kravina (tedy jsou to všechno kraviny), kde je humor ne Italský (Pietro Germi, De Sica) ale blbý. Takže se na to vyseru a žádné nostalgické pokusy s Fantozzim již organizovati nebudu. Tak přísahám! (13.01.2012)

Tak co, mafie, špagety, černý knír! Určitě nejlepší ze všech Fantozzi komedií. Máme polské kamarády a když jsem jim kdysi ve vinném sklípku Fantozziho vykládala, slzeli smíchy. Pak jsme jim ho pustili na videu a málem se udusili smíchy, hlavně, když Fantozzi začal mít mírné potíže s pohybem a pak když místo talíře trefil loď. Nejradši mám scénu, kdy se nebozí Fantozzi a Fillini snaží omluvit z cyklistického závodu pro zaměstnance a Fantozzi s bramborou v ústech a se švédským přízvukem zařve v kotli do telefonu a ze sluchátka se ozve:To jste vy, Fantozzi?Vůbec ta cyklistická část je asi nejpovednější, hlavně fanoušek v pláštěnce, kterému se v prudkém lijáku zželelo nebohých cyklistů a tak na ně chrstl kýbl vody. Při každém fotbalovém zápase se manžela ptám, jestli si s ním můžu promluvit a on mi vždycky řekne: Nééé, ty mi určitě chceš říct výsledek zápasu! Film nabitý ztřeštěnými gagy a nemožnými figurami (účetní Fillini, slovutný zeměměřič Pelegrino, zdrcená vdova, krásná a věrná žena, dcera krasavice, pekař erotoman a samozřejmě prďoch Calboni). Senzační dabing, hlavně Stanislav Fišer, těžko uvěřit, že mluvil i Vinnetoua. Všimněte si prosím také data natočení a vybavení Fantozziho bytu (ideální možnost, když F. hledá mezi rohlíky důkaz manželčiny nevěry). V době, kdy zde vrcholem luxusu byla barevná televize a automatická pračka, měla chudák Pina myčku nádobí a zařízení domácnosti, jaké neměli ani všehoschopní veksláci:-) Hlavně dálkový ovladač s devětadevadesáti kanály! (03.06.2010)