Gadžo (S02E02)

Tak jak pěkný příběh, lahodný nám filmař podal...Začalo to pro mě přesvědčivě. Chtěl jsem být filmařem, mít pěknou ženu, točit filmy. A to se mi splnilo. Jenomže...žena chtěla hypotéku, já se jí obával, tak jsem o ni přišel...A uživit se filmem, jak jsem zjistil, taky není snadné...A pak se poradí s rodiči, dědečkem a babičkou, a zajede do problémové oblasti, kde by si rád pronajal bydlení. Je mírně odrazován, a dohodnou se na pokoji, který je v dezolátním stavu, ale Rom mu vysvětlí, že brzy nebude, že nakoupí chemii a barvy, a bude vše okey. Zaplatí i s kaucí něco přes sedm tisíc, ale jelikož následující měsíc neplatí řada lidí (pestré důvody), tak mu Romka sníží nájem o vratnou kauci...Hláška filmu - jelikož mám auto, a kameru, stávám se nejbohatším člověkem v baráku...Maník představí tyhle Romy svým rodičům, i dědečkovi a babičce, a pak se jich zeptá, zda by už šli v Brně třeba bez obav po ulici Cejl - a oni odpoví, že jedině s tímhle Romem, ale že fakt měli předsudky asi přehnané. Výsledek celého dokumentu - parádní agitka jak Romové a Gadzové (což prý neznamená běloch, ale jiný než Róm), tak si mohou kápnout do noty...Porovnej s Výměnou manželek, a podobnými pořady, a co člověka zarazí, tak je docela plochý děj, ve kterém schází víc konfliktů, které museli mezi sebou za půl roku společného soužití zažít. ...Ale pobavil jsem se, sedlo mi to. (28.04.2014)

Osobní deník se vší zaujatostí, co k tomu patří. Kratochvíl vzal vážně nejčastější argument z diskusí slušných Čechů a půl roku ho žil. Takže zatímco Slušný Čech křičí, že "naše děti bijou cigáni", i když jeho vlastní děti prokazatelně nikdo nebije, Tomáš Kratochvíl může říct, že zkusil, co obnáší soužití, zaznamenal ho a došel k závěrům, které dokument předkládá. Nikde netvrdí, že romská komunita je plná Jardů a Margit, všechno, co říká je: co když v každém ghettu několik Jardů a Margit žije? Možná to pak řeší záhadu, kterou zmiňuje pan farář - proč je jeden dům opravený a druhý bouračka. Nic se nedá aplikovat absolutně, sympatie, ani antipatie. Gadžo je z mého pohledu úspěšným pokusem bourat stereotyp jeho prožitím. Ano, je to logicky velmi selektivní, ale sympatické je, že autor chce dopřát hlasu všem stranám, které potkává. Že jako největší dement opět vychází Slušný Čech, kterému bijou "naše děti" (nebo mu to aspoň říkal někdo, kdo slyšel někoho, komu ty děti cigáni bili), není určitě výsledek autorovy manipulace. Chtělo by to víc podobných pohledů, aby i gadžo z Prahy pochopil, co to je ghetto a jací lidé tam vlastně končí. Zatím dík ČŽ za tyhle vlaštovky. P.S. K té slušné pracující rodině... zdá se mi, že dokument celkem jasně naznačuje, že Jarda za sebou nijak slušnou minulost nemá a určitě nejde o filantropa pracujícího pro blaho romské komunity... Autor tedy nenatáčí modelového dobráka, ale prostě člověka schopného udržet disciplínu ve vlastním domě. (24.04.2014)

V podstatě skvělý dokument o tom, že svět není jen černá a bílá, ale že je také něco mezi tím. Tomáš Kratochvíl je sympaťák a díky malé kameře a amatérskému pojetí natáčení získává dokument na poutavosti. Chvílemi má tento počin možná tendence sklouzávat k nějaké agitce, ale celkově na mě Gadžo působil spíš vyrovnaně a nezaujatě. Rodina, v níž trávil půlrok, byla značně příjemná a sympatická. (25.04.2014)

Na dokument jsem byl zvědavý kvůli tomu, že Tomáš Kratochvíl je bratr mého spolužáka ze základky. Musím přiznat, že natočené to měl hezky - působilo to autenticky. Téma romů je v dnešní době dost citilvé a stále diskutabilní. Mě osobně okradli asi o 100 korun v Brně, tedy nic z čeho by jsem se měl zhroutit, ale nedůvěru ve mě vyvolávají, asi právě proto, že často potkávám dost hlučné jedince. Myslím, že si Tomáš vybral slušnou rodinu, určitě by to vypadalo jinak kdyby zapadl do rodinky psaníčkářů :). Jen by mě zajímalo, co si autor dokumentu myslí o nepracujích a dávky pobírajících jedinců? Jestli je třeba taky potkal, jestli navštívil i jiné rodiny. Pak by ta realita mohla vypadat zase o něco jinak, proto ***... (24.04.2014)

Ušľachtilý zámer a veľké dobrodružstvo splnené, a tomu pravému a obdivuhodnému dokumentaristickému prístupu bolo takisto učinené zadosť, ale z dramaturgického hľadiska tu vidím značné nedostatky. Časozberné vplietanie udalostí vlastného života do témy dokumentu budí negatívny dojem, že Tomáš po téme nešiel z filmárskeho záujmu, ale proste iba preto, že potreboval utiecť zo svojho rozbúraného života, a sem sa práve naskytla príležitosť... No a druhá vec, ktorou doslova podáva zbraň do ruky všetkým odporcom ( ako je už aj vidieť medzi prvými komentármi ) je práve ten zúžený pohľad. Z polročného pobytu ( a ja viem, že tam toľko naozaj pobudol ) totiž vidno vo filme zúfalo málo a obmedzenie pohľadu na jedinú slušnú rodinu je veľmi zásadná chyba. Proti tomu veľkým kladom je nestranné otvorenie sa všetkým stranám a pohľadom, ako aj konfrontácia a zmena pohľadu u tých, na ktorých má každý človek najväčší vplyv - svojich blízkych - pretože meniť svet sa dá najlepšie globálnym myslením a lokálnym konaním. Tomáš ukázal činy a ich výsledky, ale bohužiaľ nie širšie spektrum a kontext. Že nešiel do hĺbky a neukázal z geta a jeho obyvateľov viac, naozaj nepôsobí príliš objektívne a dôveryhodne. (24.04.2014)