Báječný Fantozzi

Trochu jinak postavený film. Fantozzi má smůlu už v ráji, kdy se jeho "Evou" stane Pina. Dále se s rodinkou představuje jako lovec doby kamené, neohrožený Ceasarův bojovník, v Jeruzalémě si nese svůj kříž, za doby křižáckých výprav se také moc neuplatní, ale zase získá Excalibur. Přes francouzkou revoluci a světové války se dostane až do současné Itálie. Cesta na fotbalový zápas se tam ale dá přirovnat k těm středověkým bitvám. Vše končí v budoucnosti v podezřelých oblecích. (19.03.2011)

Už ten základní nápad protáhnout Fantozziho různými etapami lidských dějin mi osobně připadá naprosto pitomý, úplně mimo. No a výsledek to jen potvrdil, neskutečně jsem se nudil. Zasmál jsem se jen jednou, vtipu o Robinu Hoodovi. Pan účetní má své místo v současnosti, posílat ho do minulosti je kravina. Suverénně nejslabší díl série. (05.10.2009)

Od tohoto Fantozziho jsem čekal hodně (kvůli slibné zápletce) a zároveň nic (protože stojí mezi dvěma poměrně špatnými díly). No, nakonec to nebylo tak hrozné. V roli Fantozziho ženy se nám vrací původní herečka, kterou jsme viděli ve filmech "Zrození PÚ" a "Nesnáze PÚ", kromě toho se ve filmu ještě objevuje jakási italská obdoba Zdeňka Podhůrského, jinak herecké obsazení zůstalo při starém. Musím říct, že z toho slibného tématu "Fantozzi v různých historických obdobích" se dalo vytřískat trochu více. Období jsou zvolena dobře, ale většinu vtipů a point se nepodařilo nějak zdárně dotáhnout do konce. Některé vtipy se povedly, pár jich bylo trapných, ale dost jich bylo hlavně nevtipných. Zase mě potěšilo, že zde nejsou vulgarismy. Pár vtipů bylo ukradeno z předchozích dílů (tajné pojídání jahod v Ráji bylo stejné jako tajné kradení karbanátků v Malérech pana účetního 1). Chvíli jsem se docela dobře bavil, chvíli jsem se zase nudil. Povedl se Marathon, zázraky škodící Ježíš, veslařský závod (zápletkou poněkud zrecyklované cyklistické závody znovu z Malérů pana účetního 1) nebo třeba Ráj. Bohužel už se moc nepovedl současný Fantozzi (autobusová pirátská bitka) nebo třeba poslední scéna v budoucnosti (ale to už tak bývá, že poslední příběh je u Fantozziho nejslabší). V rámci série to není zase tak špatný díl, asi třetí nejlepší (s odstupem) po povedených Nesnázích a legendárních Malérech 1, ale jak už jsem řekl - mohli z tohoto vtipného tématu vytřískat více. Tak jako tak, tento film do své filmotéky (kam se z filmů s účetním dostaly jen již zmiňované filmy Nesnáze a Maléry 1) nezařadím. Jednou za čas se to dá vidět, ale na nějaké pravidelnější zkouknutí to není. (25.02.2008)

Kdysi jsem viděl Maléry pan účetního, ze kterého mi v hlavě ulpělo pár dobrých fórků. A protože jsem měl náladu na něco staršího a veselého, zkusil jsem Superfantozziho. Z nostalgie jsem ochoten slevit z odpadu! a dát milosrdnou jednu hvězdu za ty dva vcelku dobré ftípky v úvodu. Nejde o to, že drtivá většina filmu je postavena na situačním, velmi infantilním a předvidatelném humoru, ale o to, jak málo těch vtipných scén je. Postava Fantozziho se bez nějakého klíče ocitá v různých úsecích historie, tzn. tvůrci měli obrovský prostor něco vymyslet a přesto z toho nedokázali vytěžit ani jeden originální a opravdu vtipný moment. Takže co? Nudí, nudí, nudí. A to je u komedie dost zásadní problém, bez ohledu na dobu vzniku. Za střízliva je to festival trapného a primitivního humoru, takže podle mě ideální na TV Barrandov, po silvestrovském proslovu J. Soukupa. (23.02.2020)

Pro mě je to o něco příjemnější kousek z toho nekonečného cyklu o účetních, i když s výhradou. Parodické události od pradávna až do budoucna. Ugo Fantozzi (Paolo Villaggio), omyl boží, se svou věrnou ženou Pinou (Liu Bosisio) a krásnou dcerkou Mariangelou (Plinio Fernando). A ti všichni proti už povedeným božím výtvorům (Luc Merenda a Eva Lena). Ugo i často vybočuje ze svého hlupáctví, což je jen k dobru. Bohužel ne vždy. Za zmínku stojí období stvoření světa, těžký život v pravěku, maratónský běh, potíže s Ježíšem, středověký turnaj a americká anabáze. Nechybí samozřejmě postava Filiniho (Gigi Reder). Příjemné zpestření. Hlavně to není jenom merda, nové italské slovíčko, které mi uvízlo v paměti. (02.09.2011)