Plechový panáček

Na zpracování snímku TIN TOY jde vidět, že animace „živých předmětů“ (miminka) byla stále ještě „v plenkách“. Jinak se (vzhledem k době vzniku) jedná o velmi zdařilý „kraťas“. Obsahově jde o veselý příběh s dobrou (humornou) pointou v závěru. Hračky to s námi lidmi prostě leckdy nemají lehké... :o) (17.09.2003)

Tin Toy je dalším úžasným dílkem od Pixaru s parádní animací neživých hraček a trochu pokulhávající animací živého batolete (což je pochopitelné vzhledem ke stáří filmu), které bylo zobrazeno jako děsivý ničitel a požírač hraček. Napínavé s hezkou pointou. Ke shlédnutí zde: http://www.youtube.com/watch?v=jT0Q9N1QtL0 (21.12.2008)

Batole se usměje poté co slyší zvuk hrkávky. Pak už na ni nereaguje, tak proč to nezkusit Plechovým panáčkem či slepičkou nebo žabičkou na klíček? A něžně na něj mluvit, číst mu, a hodně s citem, hodně lásky, jinak později vezme prak a začne si z vás střílet. To začne i tak, ale verbálně a ručně, pak je třeba ho ukázňovat někdy i ručně a stručně, že Plechový panáčku. (18.06.2010)

Pokud jsem tvrdil, že ve filmečku "Sen o klaunovi" se objevují motivy, které byly pro Pixar důležité, v případě snímku "Plechový panáček" to platí dvojnásob. Samozřejmě, že proto, že při prvním pohledu se nabízí srovnání s "Příběhem hraček". Samozřejmě, v hlavní roli vystupuje hračka, ale je to i v tom, jaký je zde na hračky pohled. John Lasseter k nim musí mít velmi speciální vztah a jsem si jistý, že je jeden z těch lidí, co na svoje hračky nezapomene. Asi budu také jeden z nich. Svého plyšového medvěda mám pořád v posteli a hračky nevyhazuji, to za mě musí udělat někdo jiný, a to i když jsou skutečně velmi rozbité. Líbí se mi pak, jak je na hračky nahlíženo i ve snímku "Plechový panáček". Dětskou optikou. Hračky jsou ty, co nám mají dělat radost, ale i ony mají strach. Stejně tak jsou smutné, když si s nimi nechceme hrát. Tohle všechno je součástí kraťasu "Plechový panáček", který navíc má i hororovou sekvenci, která skutečně může vyvolat mrazení, hlavně asi u dětí. Za hororovost může i skutečnost, jak je vyrenderované dítě. Není to nic moc, vypadá strašně uměle, jako panenka, což jen dokazuje, že lidská postava je přece jen na animování velmi komplikovaná. Na druhou stranu, tohle jsou pořád začátky 3D animace (chybí stíny, tvary jsou zjednodušené) a tak se musí ocenit, že se do tak komplikované postavy, jako je ta batolecí, tvůrci pustili. Co ovšem hraje prim, to je opět příběh. A hračky. Jediný pohled hraček, uhnutí očima, to ve vás vyvolá emoce, které se nemusí povést ani celovečernímu filmu, který se označuje za drama. Pro animaci další krok kupředu, stejně tak i pro animované snímky s příběhem. (19.11.2013)

Toy story patrí medzi najlepšie animované filmy a tento kraťas nám poodhalí, kde sa nápad na oživlý svet hračiek vzal. Animácia v kontexte doby , v ktorej vznikla je nadpriemerná a John Lasseter mal vtedy ešte len pred sebou svoje najlepšie kúsky. Ako je už zvykom u pixarovských kraťasov, tak aj tento ma pobavil a rozosmial. Scéna trasúcich sa hračiek pod posteľou je proste nezabudnuteľná. (15.12.2007)