Star Wars: Poslední z Jediů

Stejně jako epizody předešlé lze i nový díl milované kosmické ságy jistě (a v jistém směru zcela po právu) odsoudit jen jako další z řady opulentních a dokonale vycizelovaných produktů hollywoodské filmové mašinérie, jehož jediným záměrem a smyslem je vykřesat co možno nejvíce z dmoucích se diváckých portmonek a udržovat tak v chodu drtivé soukolí nezřízené žravosti a plýtvavosti. Osobně jej ale vnímám (nebo jsem jej tak alespoň v tomto rozjímavém adventním čase napoprvé prožil; a to bez sebemenší špetky ironie) jako mimořádně krásný duchovní film o vznešenosti a výši lidské oběti, odpovědnosti za minulá selhání i nynější postoje a skutky, obrozující jiskře naděje a víry, zhoubném vlivu tantalovské zpupnosti a konečně o zázračné moci malých a nesobeckých skutků lásky, porozumění a dobroty (film v zásadě říká, že i ta nejdrobnější soucitná gesta, nejednou vykonaná jen tak mimochodem na cestě za podstatně důležitějšími a naléhavějšími cíli - jako ono zdánlivě nepodstatné osvobození týraných fathierů z dostihových stájí ve městě Canto Bight -, mohou roznítit plamen, jehož světlem vposledku zaplane celá galaxie). Duchovnost filmu přitom nevyvěrá ani tak z všudypřítomné mystiky unikavě tajuplné a všeprostupující Síly, nýbrž z neutuchajícího napětí a střetávání mezi pustošivým a bezohledným mužským (jangovým) principem, jehož jediným cílem je touha ovládat druhé a bez milosti potírat vše, co mu stojí v cestě, a pečujícím, soucitným a k druhým obráceným (a otevřeným) principem ženským (jinovým), pokoušejícím se toliko chránit to, co je mu drahé. Právě nejedno setkání s mlčenlivou a skromnou velikostí onoho křísivého, láskyplnně konejšivého přístupu ke světu, jemuž v nouzi nejvyšší nečiní potíž obětovat vlastní pohodlí a život, jen aby jiskra mohla plát a nadále probouzet naději na lepší zítřky, a který je zároveň schopen spatřovat dobro a svit i v těch, které jiní mají za beznadějně zbloudilé v temnotách, je nejen tou nejdůležitější lekcí pro mnoho zdejších (především mužských) postav, ale i zdrojem těch zdaleka nejsilnějších a nejdojemnějších okamžiků v celém filmu. (14.12.2017)

Ani nejtemnější ani nejkomediálnější Star Wars. Spíš nejvíce diskutovaný a jakože mě nezklamali, tak nemůžu mluvit ani o totálním nadšení a chápu co na to lidem vadí. Pojďme si to trochu rozebrat, předchozí Epizoda 7 sice nebyla uznávám velkým posunem a z větší části čerpala z Epizody 4, ale tam mě prostě dokonale umlátila ta nostalgie a nadšení z toho, že univerzum je zpět i když si uvědomuji, že nebyla bez chyb, ale odpustil jsem je bohužel jisté chyby se opakují a tentokrát je nepřejdu. Na jednu stranu oceňuji, že se tvůrci nebáli jít novou cestou a máme tu jistý posun a vývoj u některých postav, dokonce bych řekl, že v rámci univerza jako takového je tu nejpromakanější psychologie postav a odvaha jít na to zgruntu jinak bohužel v té inovaci zůstali tvůrci někde na půl cesty a jako by se báli úplně rozmetat všechny jistoty které dosud staromilci měli. Mimochodem já se rovněž považuji spíše za staromilce, ale např za nejlepší Star Wars považuji Epizodu 3 které nemohou mnozí přijít na jméno asi právě proto, že se z ničím nesrala a nebrala ohledy na takzvané fanboye. Nicméně jak jsem uvedl snaha i odvaha by tu byla bohužel se v jisté chvíli zasekne a výsledný produkt pak připomíná spíše kompromis který jisto jistě přinese další miliardu a spolu s Epizodou 9 z toho udělá nejvýdělečnější trilogii všech dob. Co se postav týče tak Daisy Ridley i nadále tahounkou které nejde nefandit. Hamill si svůj návrat užívá plnými doušky role Carrie Fisher pak po její smrti dává úplně jiný rozměr. Uznávám, že Boeyga je tu opravdu trochu zbytečný a Del Toro a ťamanka mi tu přišli úplně k ničemu. Co se Drivera týče tak uznávám, že prodělal jistý posun, ale pořád mu nemůžu přijít na chuť. Rozhodně je jeho záporák nejlépe napsanou postavou vůbec, ale co je to platné když to jeho představitel neutáhne. Takže suma sumárum průšvih se nekoná, ale dalo se z toho vytěžit víc a rovněž jsem zvědavý jak se Abrams vypořádá s Epizodou 9 a sice jestli pojede na jistotu nebo ještě víc rozšíří ten odvážný koncept který tu byl jen naťuknutý. Osobně doufám v to druhé, ale na to si holt budeme muset ještě počkat.80% (23.12.2017)

"Říkám těm dvěma: Tohle je veřejná pláž. Tady parkovat raketoplán nemůžete." Osmý zářez do světelného meče byl na jednu stranu celkem zábavný, což mi chutnalo, a na tu druhou zase moc moralizující a genderově vyvážený, což upřímně nesnáším. Nicméně bouchalo to prvotřídně, reproduktory duněly skvěle a já sám jsem se dvakrát ztratil v hyperprostoru. Naštěstí jsem se vždycky našel, takže mohu napsat, že roboti byli tradičně zábavní, vesmírné potvůrky byly nápadité a komandér Dameron mě bavil svým rebelstvím. Jen ta mladá generace hrdinů mě moc nebavila a u té staré se trošku bojím, aby si při krájení chleba světelným mečem nějak neublížila. (21.02.2019)

Být tam tak polovina postav, třeba by se podařilo z té změti vydolovat i nějaký nosný příběh, který bolestivě chybí. Vlastně to o ničem není - každý tu má nějakou svojí vlastní záležitost, ale není tu nic "velkého" - osud povstání je skoro pro všechny až druhořadým cílem (a u těch, u kterých jde o prvořadý cíl, jako Finn, to nedává moc smysl), takže není divu, že to moc zásadně nepůsobí ani na mě jako diváka. Jinak se s tím ale Johnson popral o dost líp, než jsem si troufal odhadovat. Sice je hodně vidět, že (podobně jako u Blade Runnera) se hodně sází na to, že meta rovina příběhové sebereflexe nahradí příběh uvnitř filmu (což je úspěšné jen částečně), ale nakonec cokoliv bych z toho moře oprávněných výtek vytáhl, by svěřovalo hlavně k zopakování, že se s tím Johnson vypořádal směrem k překvapivě uspokojujícímu kompromisu. Bezprostředně po zhlédnutí mě ani nenapadlo, že by mohl mít film nějak kontroverzní postavení - v důsledku stvrzuje status quo a naplňuje všechny požadavky. Tím, jak ten film popudil iracionální část fanouškovské základny, si u mě přece jenom získal trochu sympatie. Člověk na hysterické reakci vůči tomuhle filmu pochopí jak popkultura funguje. Holt je to jediný Star Wars film točený pro dospělé lidi - z toho musely být problémy. (13.12.2017)

No tady musel být tak obrovský rozpočet, že mám o film strach, aby na něj neklek Andrej. Takhle nějak má vypadat velkofilm 21.století a to jak v dobrým, tak ve zlým. V tom dobrým je vidět velká fantazie, hravost, krásné efekty, nápadité záběry a především dynamika vyprávění...150minut jak když flusne, pořád se něco děje a opravdu je skvělý tenhle biják zažít na velkým plátně. Moc se mně líbily hlavní postavy (Luke, Ray a především Kylo) , Adam je herecky absolutně nejlepší. Ovšem bohužel film má i jeden nešvar, tedy to zlý. Do vedlejších postav musel mluvit idiot, jejich jednání, vlastně i ten mix barev pleti a pohlaví, to všechno je jen politika peněz a korektnosti včetně situací jejich řešení a dialogů a je to škoda, protože nebejt týhle falše bylo by to za plnej vak. (18.12.2017)