Hurá na Francii

Nemůžu říct, že bych se bavil tolik, jak při sledování traileru. Čekal jsem víceméně stejnou nebo podobnou komedii jako bylo Oui, šéfe (nemyslím stejnou dějově ale v humorném stylu), ovšem nedostal jsem ani z poloviny to, v co jsem doufal. Jaká škoda. Film uplně špatný není, ovšem na komedii jsem se zasmál až příliš málo, i když děj měl rozhodně co nabídnout. (06.10.2013)

Tahle komedie má dost slušný nástup, pěkný konec, zbytek je ale vata dost nerozhodnutá, čeho chce docílit. Matou mě především dlouhé pasáže s nájezdy na krajinu, panoramatické snímky nebo třeba jen nenápadná scéna jízdy po Paříži, kdy se před kamerou mihne každá pařížská památka – normálně bych nebyl hnidopich a nenarážel na fakt, že aby z odtahového auta viděli všechny tyhle baráky, museli by jet dost nesmyslnou trasu. Důvod, proč to schválně zmínim, tady je, že má jít o komedii! Ne cestopis, ne žádný filosofie nebo romantiky v ulicích Lutécie. I všudypřítomný hlášky Francouzů, že tohle přece není Francie, brzo přestanou působit komediálně a začnou znít otřepaně a kýčovitě. Přidejte do toho tu tradici v rodném městečku novinářky a máte film, který dobře odpovídá názvu, hůř už potom žánru komedie. Když už jsem mimochodem u postavy novinářky – ta měla znamenat co, do prdele? Ta byla tak neuvěřitelná a do filmu tak očividně nastrčená, že jí tam zřejmě přidali, aby alespoň zmírnili ohlasy gendristů. Už jen její vlastní logickej rozpor, totiž že by novinářka a obhájkyně lidskejch práv nezaplatila za útratu a následně šla do trojky s největšíma zoufalcema v okolí… já vim, že to měla bejt komedie, ale není to smutný, když jsou nejvtipnější fóry celýho snímku o fackování žen? Vive la France ve finále připomíná levnou francouzskou napodobeninu Borata. Levnou, protože Borat sází na kontroverzi a tim vnáší do formule jistou inovaci, především se ale nezastaví před každou zkurvenou památkou nebo scenérií! (29.04.2014)

Není to vyloženě skvělé a do "Borata" to má neskutečně daleko, nedokáže vás to takovým způsobem odrovnat, ale sem tam se ústřední dvojici povede nějaký ten vtip, který vůbec není špatný. Tyhle kulturní rozdíly jsou prostě zábavné, ale tady tomu ještě chybí docela dost k dokonalosti a ke skutečně vtipnému filmu. (19.06.2017)

"Jsme nerozlučný, ne? Jako pasák a stádo, jako ženská a knír, jako děcko a granát, jako láska a ovce." Dva idioti ze země, kterou neumí najít ani Google, vyrazili poslat k zemi věž Eiffela a já se děsil příchodu největší debility v dějinách žabožroutství. Naštěstí se tak nestalo, protože povedené vtípky o kousek přetlačily ty trapné, Isabelle Funaro si tu svobodomyslnou francouzku střihla naprosto skvěle a také jsem obdržel jeden skvělý návod na spáchání sebevraždy - navléci si dres Paris St. Germain uprostřed Marseille. Takže za mne celkem spokojenost a na závěr si zopakujme deset nejpoužívanějších froncijských slov: 1) Dobrý den. 2) Jak je? 3) Kretén. 4) Vocas. 5) Debil. 6) Kurva. 7) Prdel. 8) Putin. 9) Hovno. 10) Na shledanou. (25.05.2015)

Film jsem zvolil při ospalé noční slabosti, což se z první poloviny příběhu (nadějný začátek, vtipné hlášky, námět připomínající Borata smýklého s terorismem, herci dementi,...) zdálo být jako vhodná volba, nicméně přišla pasivní pasáž (nečekané odbočení od děje, nudné natahování), která s sebou ještě navíc přinesla trochu trapné hlášky, a černého humoru ubývalo. Nápad dobrý, nicméně zpracování tomu ubralo šťávu, francouzská pasáž byla opravdu uspávající, a tudíž jsem měl radost když hlavní představitel zemřel a já mohl jít spát. (09.07.2017)