Hledá se Dory

Krátkoblbá paměť je slovní spojení, které, pokud nezapomenu, začnu používat. Zejména na poli vztahů pracovních se tohle uživí a ponejvíce ve vztahu k lidem dlouhodobě zcela blbým. Hledání Nema bylo brilantně udělané, ale za srdce mě tehdy nijak nebralo. Ztracená zmatená a svou nešťastnou pamětí hendikepovaná Dory ke mně buď doplavala přes bariéry vrozeného cynismu z lepší strany, nebo je ten film zkrátka povedenější než Nemo, možná má hlavní hrdinka jenom lepší barvu, ale ve výsledku musím konstatovat, že kdybych při sledování filmu chroupala popcorn, byl by už od čtvrtiny filmu přesolený a rozmáčený. Pokud mohu soudit podle reakcí dětí v sále, na cílovou skupinu Dory cílí poměrně přesně. Až Dory vypluje na DVD, jdu ji koupit, protože tohle prostě potřebujeme doma. (31.07.2016)

Pokud žijete z ruky do huby, ve fabrice děláte čtyřikrát týdně šestnáctky, abyste měli na nájem, a vaše důležitá životní rozhodnutí spočívají v tom, jestli zaplatit dřív splátku na vysavač nebo na mikrovlnku, pak věřte, že oproti starýmu Marlinovi se máte ještě celkem dobře. On ve svý sasance 1+0 nemá ani kousek nábytku, na krku má drzýho spratka, kterej ho věčně poučuje a prudí svýma debilníma puberťáckýma připomínkama, a jeho sousedka je otravná pomatená píča, co si není schopná zapamatovat ani vlastní jméno. Občas se mu tihle nesvéprávní autisti ztratí někde v hajzlu, takže tu se Marlin spřáhne se želví smažkou, tu zase s retardovanou mušlí, támhle přebrodí splašku, vše jen proto, aby je našel. A co myslíte, dočká se za to nějakýho vděku? Nebo chvilky klidu? Nebo se mu ta malá mrdka zase někde ztratí?! Cé je správně! Prostě celej život je za klauna! No mně by z toho už dávno praskl čurák. Předpokládám, že v příštím díle budeme pohřešovat Marlina, kterej se psychicky zhroutí a radši se nechá přetavit na rybičkovou pomazánku. Já mu ten klid přeju. (15.11.2016)

Sklerotická ryba Dory je tu kupodivu snesitelnější než v prvním filmu, přestože z plátna v podstatě nesleze/neodpluje a nepokrytecky přiznávám, že mě tohle pokračování bavilo víc než Nemo všeobecně. Deprimovaná chobotnice táhne zábavu nahoru, radarová běluha pro změnu zase dolů, nicméně výsledný dojem je dobrý navzdory zápletce, která zčásti recykluje a zčásti jede na autopilota. Hvězda navíc za retardovanýho lachtana a Wonderful World. (29.07.2016)

"Ahoj, já jsem Dory a trpím ztrátou krátkoblbé paměti." Stejně jako Toy Story 2 je Hledá se Dory úplně přirozeným pokračováním, které si udrželo laťku prvního dílu, zná míru a nic nepřehání, má hromadu nápadů... Je prostě kouzelné. Navíc chobotnice Hank a lachtan Gerald jsou tak fantastické nové postavy! (16.06.2016)

Znovu jsem se chtěla ponořit pod hladinu oceánu a zažít kouzelné dobrodružství s (lidsky) nedokonalými rybičkami, ale už to nebylo, jako když jsme hledali Nema. Schéma je sice stejně, jen za oranžovou rybku je dosazená modrá, ale film nenabízí zdaleka tolik vtipů a nápaditých akcí. ____ Zatímco v Nemovi bylo nebezpečí zobrazováno situacemi, kdy opravdu něco reálně hrozilo (žraloci, velryba, výbušniny, sadistická holčička, žravá hlubinná ryba…), tentokrát je nebezpečí převážně v psychické rovině, kdy postavám hrozí osamění a ztráta. Také se ztrácejí: Dori ztrácí permanentně nejenom paměť ale i rodiče a hlavně přátele, ti zase ztrácejí ji, chobotnice ztrácí svoji touhu po svobodě a chce dál žít ve vězení…. Místo napětí nabídl druhý díl hlavně tesknotu a smutek, což nevyváží ani předem jasný konec. Možná Disney nechce strašit děti žraločími zuby, ale místo toho jim poskytl žal. Nevím, jestli si to tenhle odvěký propagátor rodinného štěstí vůbec uvědomil. _____ A navíc mě osobně žraločí trio citelně chybělo a žádná chobotnice, ať už má nohou kolik chce, mi ho nenahradila. /20. 6. 16./ (20.06.2016)