Železný Schwarzenegger

Arnie byl (a asi pořád je) sebevědomej bastard! Ale sakra dobrej bastard. Zatímco všichni soutežící mohli důležitostí puknout, Arnold se k nim s vlčí držkou natočil, něco jim zašeptal a začal se smát...Uprostřed soutěže, hoši netušili co se děje a on měl zatím všechny v paži. Jasně že vyhrál, nikdo o tom nepochyboval. A hlavně on sám ne. Jak to ten chlap dělal? Jinak tady se asi nedá hodnotit zpracovaní, spíš obsah. A ten byl zajímavý-projíždíme jedním rokem příprav a závěrečné bitky několika borců v čele s věčně usměvavým Arnoldem, spousty detailních záběrů na jejich napumpovaná těla (což mě teda pravda zase tolik nevzalo :-) ). Celkově vzato poučný a vtipný biografický film jež nám ukázal pana guvernéra trošku v jiném světle..."The winner of the 1975...overall Mr. Olympia... the one and only, the greatest...Arnold Schwarzenegger! (05.11.2009)

Myslel som, že sa dozviem niečo o Arnoldovi, niečo o kulturistike, nielen pozerať ako cvičia a pózujú a pritom navzájom súťažia a snažia sa prekonávať, pritom Arnold už mal vrodené predpoklady k úspechu. Na jeho intelekte v tomto dokumente nemám veľmi čo obdivovať, ak bol schopný neísť na otcov pohreb kvôli športu, s ktorým nakoniec neskôr aj tak skončil z vlastného rozhodnutia. Tie podporné látky tiež neobdivujem, ani tie reči o cvičení až k zvracaniu. Ak človek nerozvýja aj ducha, tak to môže byť len masa svalov a potom to dopadá tak, ako skončil sám Schwarzenegger, ikona kapitalistického systému, športovec, ktorý sa stal politikom, kde by som mal k nemu mnoho výhrad. Dobrák mi teda veľmi nepripadal, skôr naivný, proste odhodlaný a možno aj ľahko namyslený, ako inak si mám vysvetliť to tričko s nápisom Arnold is numero uno? Nechápem, ja oceňujem ľudí, ktorí sa o seba starajú, tiež by som sa im rád podobal v mnohom, no ak sa to preháňa a je to len o akomsi súperení, tak v tom nevidím zmysel. Toto sa malo prekonať, no zjavne sa to rozšírilo do dosť smutných rozmerov. (28.02.2014)

Pěkně vousatý dokument ze 70.let o svérázné subkultuře dnes nazvané "meateater". Když maskulinní protagonista říká, že někomu vadí, že nemá žádnou víru, u mě nemá pravdu. Z kategorie kamarád ho jen přesunu do kategorie známý. Ta historka Schwarzeneggera jak poradil konkurentovi na pódiu křičet je vtipná. (16.12.2020)

Překvapivě zábavný snímek o kulturistické subkultuře v 70. letech, kterému se daří prezentovat kulturistiku a její soutěžní svět důstojně. Přijde mi, že v té době kulturisti v soutěžní formě vypadali líp než dnešní šampioni a vůbec ne tak brutálně odvodnění a vyrýsovaní. Legrační je na dokumentu viditelná snaha nasměřovat aktéry do rolí rivalů a Arnolda do role zákeřného padoucha (což ho očividně bavilo), ale uměle vytvořené vyprávění dojem z filmu příliš nekazí (doporučuju se mrknout na dokument o vzniku Pumping Iron pro dodatečné pobavení). (13.01.2015)

Arnie u mě díky všem Iron dokumentům stoupl výš, než byl kdy díky své herecké, politické i jakékoli jiné kariéře. Teď teprva ho skutečně uznávám jako člověka, jímž bych chtěla být, kdyby se mi tělem promenádovala chlapská dávka testosteronu. Koukám na něj úplně jinýma očima, je to prostě borec. Spolu s Heathem a Colemanem největší z největších! A děkuju tomuhle dokumentu, že dokázal co dokázal. Zvedl desítky, stovky, možná i tisíce obyčejných prdelí a naučil běžného člověka chodit do fitka a pracovat na sobě. I já mám díky sledování Pumping Iron, Raw Iron a Generation Iron pomalu nutkání dotáhnout to na Bikinu a ukázat těm prdelkám tam, jak správně sochat. Jen díky maratónu kulturistických dokumentů jsem v poslední době upozadila kardio ve prospěch činek. A ještě že je filmů z tohohle odvětví tak pomálu. Kdo ví, k čemu by mě nakoplo jejich pravidelné konzumování. Už teď mám po ránu chuť políbit železo na úkor rodiny. (02.07.2015)