Špalíček

Úžasné spojení. Jiří Trnka (s ním vyrostly moje děti) a hudba Václava Trojana s motivy lidových písní zpívaných dětmi z Khünova sboru. Co víc si přát ke zklidnění duše a mysli v tomhle adventním čase? PS: Přečetla jsem si některé komentáře. Čtu o zastaralosti a o tom, že to nemá šanci u dnešních dětí uspět. Nemá, to je pravda. Ale není to škoda? Není škoda, že večerníček, který ovlivňoval svou estetickou a mravní úrovní mnoho generací dětí, přesunuli na "vedlejší" program? Není škoda, že děti raději koukají na různé bojové animáky na Barandově? A teď už si připadám jako hoooodně stará, a hodně staromilná. Ufff. (13.12.2013)

Špalíček představovall ve své době určitě moderní projekt a mimořádný umělecký počin, jenže po těch mnoha desítkách let musím konstatovat, že k němu sice vzhlížím s úctou, ale bez nějakého emočního pohnutí. Je v tom zkrátka uznání velkého klasika, ale zároveň pocit, že dnešní dětské generaci už tohle nic neřekne. Špalíček zkrátka svým tempem i vizuálním pojetím zastaral. Dnešní generace už žije jinak a tenhle svět folklóru je pro ně stejně vzdálený jako zpěv paní Šulákové nebo muzejní expozice starých lidových zvyků z 19. století. Takže uděluju 3* za loutky a vědomí, že tenhle film přes můj odstup patří do zlatého fondu české kinematografie. Jinak Kühnův dětský sbor, hudba Václava Trojana a přece jen zastaralá animace na mě působí zaprášeným dojmem, který vede jen k průměrným 55 % celkového dojmu. (18.09.2011)

Špalíček je první velký loutkový film pana Trnky. Ikdyž pozdější filmy, jako Staré pověsti české nebo Sen noci svatojánské, byly možná propracovanější, tenhle mezi nimi zůstává "tak nějak" nejčistší. Prostřednictvím ukázky českých lidových zvyklostí během jednoho roku (od masopustu po "tuším" vánoce?) se setkáte s množstvím roztomilých postaviček - hrajících si dětí, rozverných masek a spousty dalších. Snad nejkrásnější je vsuvka v podobě příběhu o sv. Prokopu. Divím se, že nevadil náboženský podtext, který za všemi těmi zvyky leží. Snad to bylo tehdy omluveno tím, že se jedná o ztvárnění zdravích tradic českého národa a prostého lidu. (01.02.2004)

Co se týče výtvarného zpracování a hudební stopy jedná se o naprostou špičku. Ono ostatně celá řemeslná stránka je fascinující a při určitých momentech až vyráží snímek dech. Bohužel celá druhá polovina snímku, tedy samotný obsah je až příliš pro mě nepřístupným materiálem, který více než nějaký sofistikovaný obraz roku na české vesnici ukazuje sebestřednou snahu být dokonalý na úkor srozumitelnosti a diváckého požitku i z této podstaty snímku. Tři hvězdy jsou pro tak vizuálně propracovanou záležitost třeskutě málo, nicméně obsah mi nedovolí jinak. (19.09.2012)

Na Špalíčku mě nejvíce zaujala samozřejmě práce s loutkami, která je na svou dobu naprosto úchvatná a vedle toho se mi líbil hudební doprovod Václava Trojana. V tomto filmu jsou krásně poeticky zobrazeny mnohé z českých zvyklostí, které nám již dnes moc neříkají, ale díky tomuto snímku si je můžeme připomenout. Zkrátka film, který bych nemusel vidět asi podruhé, ale i při první projekci dokáže ohromit. (01.10.2012)