Spider-Man: Homecoming

Toto je akčné dobrodružstvo vytvorené predovšetkým pre fanúšikov Marvelu, ktorí sa v jeho svete vyznajú a fanúšikov poteší. Vďaka mladistvému ​​nádychu je však cieľovou skupinou aj mladšie publikum. Film ako taký predstavuje skvelé prepojenie humoru, ktorý je pre postavu Spider-mana charakteristický a dramatickosti a akčných scén, kde stále neprestávajú udivovať špeciálne efekty. Veľkým plusom je aj samotný predstaviteľ hlavného hrdinu. Tom Holland skvele stvárňuje svojou postavou a je vidieť, že mu na nej záleží a že si tú rolu náramne užíva. Spider-man je najobľúbenejším komiksovým superhrdinom vôbec, o tom niet žiadneho sporu a tak bolo dôležité, aby bol náležité stvárnený. Spider-man s T. Maguire a Amazing Spider-Man s A. Garfieldom na to išiel každý inak, ale stále im niečo chýbalo. Homecoming má konečne tú celistvosť a všetko je tak, ako má byť. Je to film, ktorý pobaví, dojme, ale zároveň má hĺbku a poriadnu dávku akcie. Ako sa hovorí - do tretice všetko dobré. A Spider-manovi to naozaj prospelo. (09.09.2019)

Pro mě odjakživa #1 marvelák ve svý patnáctiletý verzi jak variace na Harry Pottera. Hlásek dítěte, kroužek šprtů z nižší střední a odměřený dozor Starka, to všechno okay, nemůžu se ale přenést přes obsazení toho smradíka Hollanda. Ani ne, že by hrál to co má špatně (naopak), jen čistě z principu, nezajímá mě Parker jako ultimátní klučíkovská buzopička. Zlepšuje to Keatona charisma, ta lolitka, ten tlouštík sidekick, jak to odsýpá, interakce s Queens a nějaký ty oblekový srandičky... V součtu tenhle Spidey někde mezi tupou matematikou AVENGERS a lehkostí GUARDIANS, kde můj hlavní problém prostě, výhradně a přízemně je casting. Moje smůla a dál asi nejdu. (20.10.2017)

Kdyby režisér Jon Watts uvedl tento v pořadí již asi desátý pavoučí reboot s názvem Spider-Boy: Recycling, ehm, pardon, Spider-Man: Homecoming na nějaké mezinárodní konferenci o klonování, dostalo by se mu potlesku vestoje, jelikož zde až na pár drobností máme co dočinění s takřka identickou kopií předcházejícího dílu série. V prostoduchém marvelovském světě je sice originalita považována za velké tabu, ale zdá se, že neustálá recyklace dané látky už začíná mírně iritovat i nenáročné komiksové diváky, jak také dokládá následující výkřik ze zadních řad kinosálu. Doslovně cituji: "Ty vole, voni tam snad pustili amajzing." Nebývalá příběhová plytkost, abnormálně hloupé chování postav či neskutečně primitivní dialogy už jsou v superhrdinském vesmíru považovány za nezbytný standard, ale Spider-Man: Homecoming vše dovádí do krajnosti, k čemuž bezpochyby přispělo rozhodnutí scénáristů o vytvoření pubertálního pavouka - Toma Hollanda, čímž snímek bez problému osloví i prepubertální publikum, které má koneckonců k marvelovským bezduchým výplachům po intelektuální stránce asi nejblíže. Odpad! (04.07.2017)

Nejsem vůbec velký fanoušek komiksových filmů, o to více jsem byla překvapená, jak moc se mi nový Spider-Man líbil. Získal si mě především přístup, hlavní hrdina je patnáctiletý kluk a film na to nezapomněl ani na minutu. Jedná se hlavně o teenagerovskou komedii, ta superhrdinská část je až druhořadá. Nechybí tady klasická teenagerovská klišé a zvraty, to mi ale vůbec nevadilo, akce není vůbec velkolepá a třeba takové finále by v běžných marvelovkách tvořilo desetiminutový úvod, ale díky skvěle pasujícímu humoru a hercům (Tom Holland je sympaťák roku) jsem si to jednoduše užívala. Jo, nový Spider-Man mi hodně sedl. (05.07.2017)

Spidergay Homocuming jsou jen další přiblblé trampoty pubertálního kokota, co při hlazení si přirození prcá pavučinky, strašlivě touží poklátit pydlookou spolužačku, načež si však ujasní orientaci a nepohrdne ani škaredým tlustým ťamanem. Trampoty, primárně určené pro pubertální kokoty, co z neustálého hlazení si přirození mají ztvrdlá pyžamka s Medvídkem Pů, místo povinné četby raději s mongoloidním výrazem listují dementujizícími omalovánkami, strašlivě touží poklátit nějakou nafrněnou uhrovitou kravku ze sedmé bé, načež si však ujasní orientaci a nepohrdnou ani otylým nejlepším kámošem, se kterým si vzájemně už tolikrát drželi džojstyky při Volání dutých. Film o už tisíckrát zhomixovaném tupém ničem a zbytečnější než radiátory v Senegalu, točený pouze za účelem plošné mentální retardace a vykrmení korporátního Mrvelovského prasátka z těžce u pásu vydřeného kapesného na kino pro tu chloubu dělnických rodičů. Charizmaticky se supící Míša Kýtn je tak jedinou osvěžující a bezesporu kladnou postavou, které od počátku urputně držíte palce, aby toho upištěného pičuse co nejdříve postříkala insekticidem, vrazila Blikající turbokonzervu do prdele Kapitána Homokokota, nějakým bestiálním způsobem vyvraždila všechny ty ostatní Assvendžry, a už se pro mládež točily výhradně jen nedebilotvorné, alespoň kapku oduševnělé filmy s nějakou elementární přidanou hodnotou. (01.10.2017)