Denník Dity P.
Obsahy(1)
Kulinářská expertka, kuchařka, šéfredaktorka a autorka populární kuchařky "Deník Dity P." se představuje ve své nové kuchařské show. Spolu s režisérem Davidem Ondříčkem převedli na televizní obrazovku recepty z Ditiny oblíbené kuchařky, která se již dočkala dalšího dotisku. V každém dílu Dita P. uvaří tři recepty a zasadí je do svého skutečného příběhu. Každý díl má příběh, celá série tvoří také příběh. Nezvyklý formát překračuje klasickou cooking show, když používá jazyk dokumentárního filmu... Dita jako průvodce pořadem Deník Dity P. prozrazuje své oblíbené recepty, kulinářské finty i filigránské fígle, zděděné po babičce. Dita totiž zbožňuje vaření a je zamilovaná do jídla. Tak jako si někdo píše deník, Dita si zapisuje recepty. A do jídla, kromě soli a koření, přidává lásku. Věříme, že stejně jako ji našli čtenáři její kuchařky, objeví ji i televizní diváci. Protože jídlo je láska. A jak říká Dita: „Mám se ráda – tak se najím. Mám vás ráda – tak vám uvařím!" Ditino motto „vařím s láskou" není formalita. Dobře ví, jak i obyčejné jídlo dokáže mluvit za ni, jak přivede rodinu, přátele, lásky k jednomu stolu a může se u toho klidně i mlčet. Její lásku ochutnají totiž přímo z talíře... Názvy jednotlivých dílů – Po babičce, Zavařování, Moje dorty, Vyprošťováky, Piknik, Sourozenecká party – prozrazují, že Dita vaří pro svoji rodinu, pro své nejbližší. Natáčelo se ve skutečných kuchyních Dity P., minimalistické městské a útulně venkovské, na chalupě. Nekašírované, vkusné a reálné prostředí dodává receptům neopakovatelnou atmosféru.
Deník Dity P. se „vařečkovým pořadům" vymyká především náladou, estetikou a filmovostí. Nespokojuje se s kultivovaně natočenými recepty a makrodetaily krájené cibule, diváka oslovuje vizualitou a útočí na všechny jeho smysly. A přitom zbývá místo i pro nezlomyslnou nadsázku a vtip. Deník Dity P. umožní zažít televizním divákům stejné štěstí a radost z vaření a stolování, jaké zažívá Dita. Vkus a jednoduchost umocňuje Ditin neopakovatelný způsob moderace... Pro dosažení kultivovaného filmového obrazu je Deník Dity P. natočen ve formátu HD na kameru osazenou filmovými skly, za použití steadicamu, kamerového jeřábu a filmových světel. Tvůrčí štáb režiséra Davida Ondříčka, s kameramanem Janem Šusterem, scenáristkou Marcelou Pecháčkovou a průvodkyní pořadem Ditou Pecháčkovou dokazuje, že moderní pořad o vaření může spojovat vizuální atraktivitu s originalitou a láskou. Vařilo se, peklo a natáčelo při východu i západu slunce, v jarním dešti, pod hvězdnou oblohou. Výsledný formát, vymykající se v České republice dosud uváděným pořadům o vaření, zachycuje intimní a osobní atmosféru přípravy jídel.
(Česká televize)
Recenze (121)
Tak jsem se přemohla a díky sympatiím s časopisem Apetit jsem tu jednu hvězdu tedy dala. Jinak nechápu, jak se tato vizuálně i hlasově nesympatická paní / slečna dostala do TV. Formát ve stylu Jamie vaří doma se tentokrát vážně nepovedl. Scénka o výběru ohozu k vaření - k prskajícímu masu na pánvi a barvící řepě si přece nemůžete vzít nic jiného než bílý svetřík a koktejlky - děs. A k tomu ještě příliš častá znělka (byť hudebně příjemná) a třeskuté odhazování pramínku vlasů - téměř jako ironie koketnosti....děkuji, už nikdy více :-( ()
některé reakce z diskuze o Ditě P. na mém FB: "viděl jsem 3 díly, bylo to nejvíc", "polovičku můj maniakální smích zprvu zaskočil, pak jen hluboce znepokojoval" a nejlepší "Němcová moderní doby kombinovaná s metafyzickým rozbitím Západního pojetí linearity času - už nebude symbolem Uroboros, ale Ditina kuchyň" ()
Ach jo, Ditu jsem si oblíbil v době jejího šéfredaktorování Apetitu, ale obávám se, že jsem si ji příliš zidealizoval :-) Což o to, recepty jsou dobré, ale samotný koncept a provedení pořadu jsou strašlivé. Neustálé opakování znělky, nespisovná čeština, přehrávání protagonistů.... České televize se svými pořadí stále snaží napodobit západní vzory, ale k pořadům typu Jamie vaří doma jim ještě chybí dloooooouhá cesta. To je nejen jiné hřiště, to je úplně jiná hra. ()
Jedna hvězda za režiséra a kameru (i když víme, že z bláta zlatou cihlu neuplácáš), snaží se maximálně, ale zbytek (zmiňované food-porno, žádný scénář, "lidová" mluva) to holt prohrává na celé čáře. Ondříček může být mistr největší, ale víc jak jednu hvězdu z toho nevykřeše. (Proč do toho vlastně šel?) Spojme oblíbený formát pořadu (jakékoli vaření), s rádobynostalgickým vzpomínáním na babičku z pohledu dnešní uspěchané a nezdravé doby, odleskem slávy Bridget Jones (oplácaná, sama a bezdětná) se sebechválou (tenhle recept je nejlepší - pořád dokola), a máme pořad s jistou sledovaností a nejistou kvalitou. No comment: "Jedna z kapitol Deníku Dity P. má název Jídlo po sexu. Snažila se přijít na to jaké jídlo je typické jídlo po sexu pro Čechy. Na žádné konkrétní však nepřišla a tak alespoň vybrala recepty na jídla, která jsou sexy sama o sobě." A tak nějak mi přijde postavený celý seriál. ()
Paní Ditu jsem zahlédla omylem včera večer a nemohla jinak než to dokoukat....ovšem ne nadšením. Rozhodně upřednostním Deník Bridget Jones před Deníkem Dity P., i když podobnost (alespoň co do barvy vlasů a tělesné konstituce) by tu určitá byla - Bridget náhodou taky kuchtila s vervou a nadšením. No ale nechme stylizaci stylizací - paní Dita mi do oka nepadla, její projev mi není sympatický a příště nebudu koukat už ani omylem. ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize
Reklama