Denník Dity P.
Obsahy(1)
Kulinářská expertka, kuchařka, šéfredaktorka a autorka populární kuchařky "Deník Dity P." se představuje ve své nové kuchařské show. Spolu s režisérem Davidem Ondříčkem převedli na televizní obrazovku recepty z Ditiny oblíbené kuchařky, která se již dočkala dalšího dotisku. V každém dílu Dita P. uvaří tři recepty a zasadí je do svého skutečného příběhu. Každý díl má příběh, celá série tvoří také příběh. Nezvyklý formát překračuje klasickou cooking show, když používá jazyk dokumentárního filmu... Dita jako průvodce pořadem Deník Dity P. prozrazuje své oblíbené recepty, kulinářské finty i filigránské fígle, zděděné po babičce. Dita totiž zbožňuje vaření a je zamilovaná do jídla. Tak jako si někdo píše deník, Dita si zapisuje recepty. A do jídla, kromě soli a koření, přidává lásku. Věříme, že stejně jako ji našli čtenáři její kuchařky, objeví ji i televizní diváci. Protože jídlo je láska. A jak říká Dita: „Mám se ráda – tak se najím. Mám vás ráda – tak vám uvařím!" Ditino motto „vařím s láskou" není formalita. Dobře ví, jak i obyčejné jídlo dokáže mluvit za ni, jak přivede rodinu, přátele, lásky k jednomu stolu a může se u toho klidně i mlčet. Její lásku ochutnají totiž přímo z talíře... Názvy jednotlivých dílů – Po babičce, Zavařování, Moje dorty, Vyprošťováky, Piknik, Sourozenecká party – prozrazují, že Dita vaří pro svoji rodinu, pro své nejbližší. Natáčelo se ve skutečných kuchyních Dity P., minimalistické městské a útulně venkovské, na chalupě. Nekašírované, vkusné a reálné prostředí dodává receptům neopakovatelnou atmosféru.
Deník Dity P. se „vařečkovým pořadům" vymyká především náladou, estetikou a filmovostí. Nespokojuje se s kultivovaně natočenými recepty a makrodetaily krájené cibule, diváka oslovuje vizualitou a útočí na všechny jeho smysly. A přitom zbývá místo i pro nezlomyslnou nadsázku a vtip. Deník Dity P. umožní zažít televizním divákům stejné štěstí a radost z vaření a stolování, jaké zažívá Dita. Vkus a jednoduchost umocňuje Ditin neopakovatelný způsob moderace... Pro dosažení kultivovaného filmového obrazu je Deník Dity P. natočen ve formátu HD na kameru osazenou filmovými skly, za použití steadicamu, kamerového jeřábu a filmových světel. Tvůrčí štáb režiséra Davida Ondříčka, s kameramanem Janem Šusterem, scenáristkou Marcelou Pecháčkovou a průvodkyní pořadem Ditou Pecháčkovou dokazuje, že moderní pořad o vaření může spojovat vizuální atraktivitu s originalitou a láskou. Vařilo se, peklo a natáčelo při východu i západu slunce, v jarním dešti, pod hvězdnou oblohou. Výsledný formát, vymykající se v České republice dosud uváděným pořadům o vaření, zachycuje intimní a osobní atmosféru přípravy jídel.
(Česká televize)
Recenze (121)
Toto snad neee. Vemte jednu selku ze statku, navlíkněte jí do image ala Bridget Jonesová a umístěte ji do sterilní vzorkové kuchyně z Ikei. Hlas má jako transvestita, vyjadřuje se tak, že se lidi čekající na sociálce vyjadřují snad líp, div neřekne 'ty v*le, to je hustý'. Sice recepty jsou zajímavé a postup je dostatečně popsaný, ale ty ostatní kecy okolo jsou trapné. Mě absolutně nezajímá, co jí píše nějaký imaginární nápadník z imaginární návštěvy baru do smsky a jak ona to prožívá a řeší se sestrou, co mu teda napíšou, jakmile se dostanou z kocoviny. Aby to ozvláštnily, tak jdou nakupovat v pyžamu, aby ukázaly, že mají vážně až tak drsnou kocovinu, že nejsou schopné se převléct. Plus nechápu přítomnost toho tyroláčka (nebo jaký to je kroj) v úvodní znělce i předělech mezi jednotlivými recepty. Když se dívám na pořad o vaření, tak se chci něco dozvědět a ne sledovat nějaké tlachání, to si rovnou můžu pustit tureckou, argentinskou či podobnou telenovelu, která zabije můj čas stejně 'plnohodnotně'. To vážně není v českých krajích žádná normální příjemná ženská, která umí vařit a taky to umí ukázat a předat zkušenosti, aniž bych si myslela, že je jako bachařka nebo chlap v ženských šatech? Dávám 1* za recepty. Zlatí Kluci v akci. PS: sice jsem ve vaření absolutní amatér, ale nakrájet zeleninu dokážu teda mnohem rychleji než slečna Dita P. ()
Nějak omylem sem to viděla poprvý a zhrozila se nad tou umělostí, rádoby lehkou pohodovou atmosférkou moderních městských lidí co jsou strašně free až to bolí. Dita si nakupuje na farmářskym trhu zeleninku a kuřata, jen tak ,,náhodou" jí vrazí do ruky kytku nějakej trouba kterýmu štáb dal kilo když to udělá, pak jako náhodou Ditu potkaj její kámoši, se kterýma by si v reálu neměla co říct a všichni plný úsměvů s bezva náladou domluvěj piknik ve Stromovce. Všechno je děsně super, easy a free. Znělka je vykradená z nějakých podobně úspěšných francouzských pořadů tohoto typu, a celým pořadem je asi každejch 15 vteřin prokládanej jingle, vysamplovanej z hlavní znělky, kterej se už po chvíli nedá vystát. Ditu asi vaření baví-je to na ní vidět, ale proč mluví jak rozhlas na hlaváku? Proboha, čí je to zase známá? ()
Paní Ditu jsem zahlédla omylem včera večer a nemohla jinak než to dokoukat....ovšem ne nadšením. Rozhodně upřednostním Deník Bridget Jones před Deníkem Dity P., i když podobnost (alespoň co do barvy vlasů a tělesné konstituce) by tu určitá byla - Bridget náhodou taky kuchtila s vervou a nadšením. No ale nechme stylizaci stylizací - paní Dita mi do oka nepadla, její projev mi není sympatický a příště nebudu koukat už ani omylem. ()
Tak tohle gastronomické porno je opravdu pro silné žaludky. Dvě ženy si uprostřed zasněžené pláně udělají piknik, konzumují utopence a nenuceně konverzují. "Jeežííš, Diito, to-o je steejně geeniální, jíst v takovýýhle zimě utopence., brrr." Dita: "To jo." Kamarádka: "Prosím tě, a to jsi dělala jak dlouho? Řekni mi to..." Věta měla končit: "Řekni mi to, než zmrznu..." Chcal jsem smíchy. Proto si to zasloužilo komentář. Jinak bych se neobtěžoval. ()
Deník Dity Pé: další čétéčkovská trefa vedle. Na první pohled by se s tímhle televizním vařením mohlo zdát všechno v pořádku. Když tedy akademicky pomineme název pořadu, který působí lehce matoucím, pornografickým dojmem, první, co diváka udeří do bulvy, je jistojistě kvalitní vysokorozpočtovej vizuál. Jenže při bližším zkoumání zjišťujeme, že vizuál je asi to jediný, co má v tomhle pořadu nějakou kvalitu. Zábavná šou totiž skončí v momentě, kdy hlavní představitelka otevře pusu a projeví svůj dechberoucí šarm jeřábnice z ČKD. Dita P totiž působí dojmem, jakoby si zrovna utřela nudli do rukávu od montérek, než jí shodou okolností nějací škodolibí lidé popadli, převlíkli do vílích šatů a vystrčili před kameru. To, že Dita postrádá školený projev, by se dalo divácky skousnout. Jenže v momentě, kdy začne "šířit moudro", nastává teprve ten pravej průšvih. Po větě:"Tenhle dort je pro mě strašně emotivní, ... protože má v sobě spoustu emocí. Našla jsem ho náhodou v knize španělských receptů a když jsem ho ochutnala, zapůsobil na mě úplně emotivně." nezbývá než jíti do kolen, zcela emotivně přepnout na teletubbies a začít se bavit na úrovni. Poznámky závěrem: 1) V pořadu, který se tváří kultivovaně, chci moderátorku s kultivovaným projevem. 2) Spousta žen má krásné ruce, já mám třeba rád takový ty suchý pevný dlaně s dlouhejma prstama. Ale na tom vůbec nezáleží, šklála pěknejch rukou u žen je široká. V takovém případě by byly všechny ty detaily na ruce na místě. 3) "Rise and shine" je fajn písnička, ale nemusím ji v šestadvaceti minutách slyšet osmdesátkrát. ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize
Reklama