Tavarataivas
Moje veci
My Stuff
Režie:
Petri LuukkainenScénář:
Petri LuukkainenHudba:
Timo LassyHrají:
Petri Luukkainen, Helena Saarinen, Juho Luukkainen, Eero Löyttyjärvi, Petri Purho, Marja-Riitta Männistö, Jesse Jokinen, Jesse Saarinen, Maija Lassila (více)Obsahy(1)
Nahý Petri vstává z podlahy, opouští svůj prázdný byt a běží zasněženými Helsinkami uprostřed noci do skladiště, kam si uložil všechen svůj majetek. Může si však vzít pouze jediný předmět a tak to bude po dobu celého jednoho roku – jeden den, jedna věc a zákaz nákupu čehokoli nového. K radikálnímu experimentu se Petri rozhodl, když zjistil, že hromadění předmětů ho nečiní šťastným. Jaké věci skutečně ke svému životu potřebujeme, abychom mohli chodit do práce nebo ven s přáteli? A bez čeho se můžeme obejít? (Jeden svět)
(více)Videa (1)
Recenze (27)
Rozhodně stojí vidět tento dokument o věcech a nejen o nich. Začátek filmu je výborný a jen samotná myšlenka autora uskladnění všech svých věcí a následné postupné navrácení těchto předmětů je úžasná. Postupem času samozřejmě odpadá úvodní nadšení, jelikož hrdina snímku už téměř všechno má, ale stále je zajímavé sledovat jeho osudy. Například scéna s kolem v parku či rozhovory s babičkou jsou skvělé. Nakonec zjištujeme, že věci nejsou to podstatné co potřebujeme, ale je to láska a přátelství kolem nás. ()
Moje hodnocení může obsahovat spoilery. Určitě zajímavý nápad, ale čekala jsem, že Petri bude možná trochu víc radikálnější. Přece jen se chtěl zbavit všech věcí, ale jídlo mu nosil bratr, někdo jiný mu zase vypral a střechu nad hlavou měl. Takže je sice fajn, že pak poznal, že sbírání důležitých životních momentů je důležitější než hromadění materiálních věci, ale to není v dnešní době až takovou horkou novinkou. Takže dávám 3, minimálně za pěkné zpracování. ()
Na filmu se mi rozhodně líbila práce s kamerou. A na závěr postupné začleňování přítelkyně do filmu. Jinak to mohlo mít kratší stopáž. Postupný přerod dokumentaristy, že spíš než věci má řešit vztahy a lásku ho opět "překvapivě" zařazuje tam, odkud vyšel. Nijak neobjevný dokument, který jen potvrzuje, že žijeme v době konzumu, že je rozdíl mezi chtít a potřebovat. Kdy naši přátelé jsou našimi přáteli často proto, že děláme to co oni očekávají, protože se pohybujeme v určité sociální rovině a rodina, je prostě důležitá. Tím víc, pokud nás podporuje v tom co děláme. Slušné a celkem citlivé dílko - 55% ()
Doporučuji! Po shlédnutí tohoto dokumentu, jsem čekala, že na čsfd bude mít film větší hodnocení. Film mě oslovil svoji myšlenkou, nápadem Petriho, měl pro mě svižné tempo. Rozhovory s babičkou byly úžasné, mít takovou druhou babičku by bylo super. V nečekanou chvíli, až dalo by se říct, že osud tomu chtěl, přišlo i zranění Petriho babičky, díky čemu film získal většího emotivního prožitku. Opravdu dobré k zamyšlení, co člověk potřebuje k životu. A podotýkám, že žena opravdu potřebuje k životu dvakrát víc věcí. :) ()
Celkem nuda, přišla mi dost nevtipná jakákoliv (častá) snaha o humor, Petri nesympaťák a na konci jsem se rozhodně nezamyslel o nic více nad smyslem svého života než při průměrném pondělku. Prostě další takový ten těžce uměle vynucený dokument, kterému nevěřím ani nos mezi očima, ale narozdíl třeba od tohoto se nedočkáme ani uspokojivého závěru... 35 % ()
Reklama