Druhá slečna Oh

Myslím, že se mi při psaní komentáře zavaří mozek! Nevím, kde začít, co vyzdvihnout, co okomentovat jako první, s čím se podělit a ještě to udělat tak, aby to dávalo smysl... je toho tolik, že vám nebude stačit jen přečíst pár řádků od těch, kdo to viděli - tohle, TOHLE se prostě musí vidět. Ne, opravdu musí, myslím to naprosto vážně! Seriál se vymyká snad všemu, co jsem doposud viděla. Všechno sedí tak jak má a přesto divák při sledování neodhadne, jak se seriál bude vyvíjet, s jakýmikoliv předpoklady se můžete rozloučit. Uchvácená jsem ze všeho, ano, opravdu ze všeho. Seriál ani po pár dílech neupadá do klasických útrpných dílů, "musíme je přece nechat pořádně trpět" - ne, zde se komediální prvky drží až do posledního záběru. Dějovou linku prolíná tak úžasný smysl pro humor, že nestačíte vycházet z údivu. Obsazení nemá chybu, ani jednoho herce bych nevyměnila. Neřízená střela v podobě Oh Hae Young vám vtrhne do života se stejnou zuřivostí jako hlavnímu hrdinovi a vy se zamilujete, hluboce a upřímně! Zamilujete se vlastně do každé postavy a na ten fantastický koncert hereckých dovedností všech herců budete zírat s otevřenou pusou. Herci si to užívali a to do jednoho, což je jasné z každého záběru. Nemůžu se více rozepisovat nebo bych tady napsala celou esej, takže už raději končím. Jen ještě vyzdvihnu kameru a střih - dokonalé, dokonalé, dokonalé! Jo a ještě samozřejmě soundtrack. (01.08.2016)

Tenhle seriál už jsem viděla asi třikrát (poprvé bez přeskakování některých scén, následně už ano). On má totiž v sobě něco, na co mám občas chvílema chuť. Je to správná porce utrpení. Hrdinka v tomhle seriálu skvěle trpí. Tak akorát hrozně, aby to nebylo přehnané... Navíc hlavní hrdinka je vlastně skvělá; prdlá, trpící, veselá, zamilovaná: jde si za tím, čím chce. Dopadne na dno a pak se odrazí, při čemž ji její rodina dokáže podepřít. Ostatně její máma byla taky super. No pak je tu hlavní hrdina, co má problém s vyjadřováním vlastních citů. Abych se přiznala, víc se mi Eric líbí, když se nesměje. Tady obzvlášť. To je tak asi vše, co bych k hlavnímu hrdinovi mohla napsat, on je vlastně nemastný neslaný, jeho rodina a kamarádi jsou mnohem zajímavější a zábavnější. Seriál je poměrně dobře vyvážen – chvíli se trpí, aby další postava udělala nějakou pytlovinku. Pro mě strašně příjemná trpící oddechovka. Už jsem říkala, že v tom seriálu pěkně trpí?! (10.09.2020)

Slíbila jsem si, že seriál dokoukám do konce, chybí mi jen čtyři epizody, ale už ho mám plné zuby. Nechápu, jak tenhle seriál může mít tak vysoké hodnocení, přitom je dost průměrný. Děj, postavy, dialogy vše je naprostý patos. Na jedné straně máme nevyvážené scény plné pláče a utrpení, vzápětí neuvěřitelné "vtipné" scény. Všichni jsou buď uřvaní a protivní, nebo tišší a bez emocí. Dějová linka s viděním budoucnosti je úplně k ničemu, sloužila snad jen proto, aby se Do Kyung začal o OHY zajímat. Hlavní dvojice (i všechny ostatní) je nesympatická a o nějaké vzájemné chemii není ani řeč, všechno u nich působí nuceně. Nemají spolu ani jeden okamžik, který by byl nějak výjimečný a který bych si s nimi spojila. No, málem měli romantický polibek v obilí, jenže vzápětí je zatkla SWAT jednotka, protože OHY byla "unesena" ze svého pracoviště, protože oba nemohli snést představu, že se jeden den neuvidí. Samozřejmě její hysterická a přehnaně ochranářská matka vyváděla jako smyslů zbavená. Jak vtipné. Drama je celé nemastné neslané. Všichni neustále pijí velké množství soju, ale není jim to nic platné. Ani jednou jsem se pořádně nezasmála a smutné okamžiky mě taky nedojímají, nedokážu s postavami sympatizovat. Tenhle seriál má snad vše, aby z něj byl nový hit, ale nějak to nefunguje. Taky musím zmínit otravný product placement, chvílemi to spíš připomínalo reklamu, než televizní pořad. Ze seriálu mi utkvěly jen dvě pro mě epické scény: 1. OHY tančící po bytě na tango s nesmírnou bravurou, až se k ní musí přidat i její matka. 2. Zdrcená rodina léčí svůj žal zpíváním karaoke, v přestávkách mezi písničkami pláčou. (01.02.2018)

Tož nechal jsem se ukecat ainny a šel do toho. Dokonce jsem od ní dostal varovaní v tom pravém korejském duchu, at si ani nedovolím si to neoblíbit, jinak jsem mrtvej :-))) což vzhledem k tomu, že je dvorní překladatelkou mé milované Božské se nedalo brát na lehkou váhu! O to víc, že první díl se mně krutě ale vážně krutě nelíbil, děj tak nějak divnej a hlavní představitelka ouha jeeeje, ta šedá myška se mně vůbec nezalíbila, ani trošku. Několik dnů jsem pak dumal co já si počnu a co s tím udělám a ke konci seriálu jsem se krutě smál při scénách toho váhání a zděšení mladíčka co nevěděl co si počít s nečekaným a nechtěným těhotenstvím, tak nějak jsem si připadal v ty dny já :-)))) Situace byla vážná, tož ale dodal jsem si kuráž pár skleničkami soju a s mrazením v zádech jsem si pustil druhý díl.....a světe div se, hned po tom třetí i čtvrtý a bylo to tam!! Chytlo mě to a co víc, já se pomaloučku začínal do té šedé myšky Oh Hae-Young zamilovávat, protože ta její živelnost, bezprostřednost, ztřeštěnost, naivita a vřelost byly tak odzbrojující, že z ní udělali v mých očích naprosto neodolatelnou ženskou, které jsem úplně podlehl :-) už jen kvůli ní a jejímu skvělému herectví to stojí za vidění! Jinak její vztah s hlavním hrdinou byl umně a dokonale vykreslený, fakt se jim ty jejich emoce daly věřit. Vedlejší linky občas skvělé šílené, občas nudné a trapné, ale tak už to v těch jejich seriálech bývá. Suma sumárum, viděl jsem už pár lepších sérií, ale nelituju jediné minuty strávené ve společnosti té druhé Oh Hae-Young. (21.08.2016)

Mistr zvuku Park Do-Kyung (Eric) má vidiny ženy, kterou nezná, Oh Hae Young (Seo Hyun Jin),. Seriál může být pro někoho na začátku nezáživný, některé charaktery a jejich chování příliš nadsazené, ale v žádném případě mě to neodradilo. Je tady nesmírně cool Eric Moon, který mě fakt baví, perfektní charisma, nízko posazený hluboký hlas, žádný přeslazený hezoun, prostě chlap, kterému nejde nefandit v jeho souboji s osudnými vizemi. Navíc je tady perfektní výkon Seo Hyun-Jin v roli Oh Hae-Young, která je velice sympatická a vřelá, tržená, lehce naivní a živelná, působí úžasně proti barbie looku a moc chtěné dokonalosti Jeon Hye-bin (rovněž Oh Hae Young). Seriál má lehce premisu povídky P.K. Dicka Golden Man (film Next 2007), rovněž mi svojí atmosférou a námětem připomněl korejskou pecku Some (2004). Vztahové drama hlavních hrdinů je prokládáno menšími roličkami a charaktery z rodin hlavní dvojice. Uvidíte velice vřelou romantiku, občas ujetý humor, pravda občas vedlejší linie příběhu moc nebaví (ale to jen ke konci sestra hlavního hrdiny, dal bych jí jinou příběhovou linku). Přesto uvidíte moc zajímavý námět, prostředí produkce filmových zvuk. Cítíte autentickou atmosféru vztahů postav, budování vztahu v celkem originálním podání. Výborné herecké výkony Eric i Seo (podívám se jejich filmografiím na zoubek více. A filmografii režiséra rozhodně projdu, ten člověk umí pracovat s obrazem a zvukem velmi profesionálně, nejen se scénářem, postavami).Příjemná hudba i některé písně, navzdory 2 přidaným dílům proti plánu, téměř dokonalá série, která neumírá na krásu ani kulhavý konec, má svůj smysl až do konce. Přes lehký sci-fi motiv to působilo velmi dospěle a uvěřitelně. Seriál přinesl typ lehce realistické a dospělejší romantiky, nepůsobí to vůbec povrchně, prvoplánově, nebo lacině. Navíc opět jeden z mála seriálů, kde jsou umně udělané flashbacky. Velice atmosferický seriálek, který si Vás získá a bude stát za to se k němu vrátit. Pro mě zatím korejská série roku a nejlepší herecká dvojka k tomu. Pokud nejde jen o záblesky budoucnosti, tak hlavní dvojka má ceny jisté za svůj výkon. Prostě k pěti hvězdám bylo proklatě blízko. S odstupem času, je těch 5 hvězd zasloužených, tolik repríz jsem žádnému seriálu dlouho nedal, má pořád kvalitu. (11.07.2016)