Trabantem Jižní Amerikou

Dalo by s e o tom psát nebo mluvit hodiny a hodiny a stejně by člověk nepopsal potěšení a radost, kterou přinesl každý díl. Miluji cestopisné filmy, když jsem to ale začal sledovat, napadlo mě srovnat to tak trochu s Top Gearem nebo cestami Hanzelky a Zikmunda. A Dan Přibáň a spol. z toho vycházejí jednoznačně nejlépe. To není ani státní mašinerií a výrobcem podporovaná cesta, kterou režim dokázal ve své době patřičně propagandisticky využít a když užiteční idioti (omlouvám se, ale jiný výraz mně nenapadá....) splnili svoji úlohu a domnívali se, že do "toho" můžou taky mluvit, byli rázně a jednoznačně vykázáni do patřičných zemí, jako v případě Hanzelky a Zikmunda ani to není Top Gear, kde za zdánlivým dobrodružstvím notoricky známého tria stojí obrovský štáb lidí a takřka neomezený rozpočet jedné z nejbohatších televizí světa....Přitom za použitím trabantů i malucha není žádné pozérství, těžko se dají najít trvanlivější a jednodušší auta, která lze opravit na koleně a celkem kdekoliv. To nejsou auta za dvě stě nebo pět set liber....a na konci mně až dojalo, když cestovatelé konstatují, že by pro ně bylo asi levnější auta nechat tam "na konci světa" a vrátit se do Buenos Aires "hromadnou", ale bylo by to stejné, jako dát věrného koně po dlouhé cestě do salámu. A nejvíc mně dostal ten apel, aby si každý zkusil nějaké to dobrodružství, nějakou tu cestu. Vždyť to nemusí být nakonec takhle úžasné a dlouhé dobrodružství, stačí třeba jenom mnohem méně....cestování a poznávání cizích zemí a lidí v nich je totiž jedním z nejvíce obohacujících věcí v životě. A pod pojmem cestovat ale nesmíme chápat let s cestovkou někam, přesun do hotelu a dva organizované fakultativní zájezdy k neprofláklejším pamětihodnostem, ani pobyt v hotelu kdesi na kongresu či obchodním jednání, kde je vrcholnou atrakcí společenská večeře a jedna návštěva na pracovišti partnera.....Takže Danu Přibáňovi a spol. díky a ještě mnoho dalších dobrodružství, o která se s námi jistě rádi podělí. (22.06.2014)

Ne že by mně byl Dan tak sympatický nebo že bych já sám chtěl cestovat s dvacítkou klíčem v ruce, ale mám oči a dokážu ocenit, když někdo sebere všechny svoje koule a udělá něco, co tady na ČSFD stojí za jasných pět trabantů. Jižní Amerika stojí hodně sil, přemáhání a překonávání sebe sama, hlavně ale stojí za to. Stejně jako seriál, za který u mě máte snad ještě větší uznání než za samotnou cestu. (28.09.2016)

Po letech jsem si doplnil i seriálovou verzi Jižní Ameriky a je to prostě boží. Dle očekávání přibylo spousta nového obsahu a rázem to oproti filmové verzi ještě více získalo na kvalitě. Výprava žlutých trabantů zkrátka nezklamala, pobavila, inspirovala a jelikož je to pro mě na poli cestopisů velká srdcovka, tak nemůžu hodnotit jinak, než plným počtem. (09.08.2022)

Tuhle cestu jsem sledoval "živě" na facebooku, takže jsem se na tohle rozpohybování známých fotek hodně těšil. A je to paráda - Dan Přibáň se nejen naučil líp projíždět divočinu, ale taky líp točit cestopisy. Tam, kde Hedvábná stezka nudila a Afrika dostala pátou hvězdu spíš za sympatie a s přimhouřenýma oběma očima, tohle už je bez kompromisů a bez váhání za pět plných. Takže kam příště? :-) (03.06.2014)

Hmm, chcel som si pozrieť pár dielov a doslova som to zožral za jeden večer. 5 hodín čistého času pozerať nejaký film by som nezvládol, ale dobrodružstvo starých bakelitových socialistických vozidiel + pár ďalších už viacmenej veteránov ma neskutočne vtiahlo až do južnej ameriky. Celým dokumentom sa nesie ich duch, že stačí mať sen a ísť si za ním všetko sa podarí (samozrejme na niečo takéto treba byť aj trošku strihnutý, ale táto partia vyzerá že je tak správne, len trochu :) ). Problémy sa riešia vtedy keď prídu, nie pol roka dopredu a hlavne s pomocou ľudí, ktorí sú čím jednoduchší, chudobnejší, tým väčšie srdce, neskazení svetom peňazí a hmotných cenností. Ako dokument to bolo skvele spracované, aj vďaka dobrej kamerovej technike, podareným záber, dokumentovaní spôsobu akým prežívali, zachytením nečakaných situácií, taktiež dobre pútavo zostrihané...no proste nemám čo vytknúť. Možno by som kľudne ešte zopár dielov zvládol. Takisto som mal pocit, akoby aj pútavosťou, zaujímavými miestami a situáciami to stále viac a viac gradovalo. Môj rodák Marek mi nejak nezapadal do partie, pôsobil trošku ako samostatná jednotka ale obdivujem ho koľko naviac si vytrpel, čo sa týka jazdy na motorke oproti "pohodlnej" jazde v aute....minimálne ochrana pred dažďu. Poliaci a ich jazyk sú sranda sami o sebe, ale keď sú navyše ešte típci ako títo dvaja, najmä Tomáš tak o zábavu je postarané. (29.12.2014)