Marvel's Luke Cage

Intro + Season 1 - Tak jsem se sem prihnal Luke Cage ohodnotit a najednou jsem se zastavil a uvedomil jsem si, ze vlastne ani nevim jak. Hrdina / herec je sympatak, zaporaci slabsi (s vyjimkou Cottonmoutha), sidekickove nic moc - detektivka mi nejak nesedla a Claire mi taky byla sympatictejsi jako epizodni cameo nez jako pritelkyne hrdiny. Silne cernossky obsazeny / orientovany odstartuje tenhle serial celkem slibne, ale zahy dojde stava a vlak se zpomali se zastavkama "z minulosti", "dovysvetlovani" a "vata", ktery cestujiciho (divaka) ubiji svoji pomalosti a predevsim nedulezitosti. Navic je v serialu rada nesmyslu a chyb (nenavazujici pohyby postav pri strihu, ultradebilni "operace" nebo xy najde v prizemi bombu, utece a zaber na vybuch nekde v 3. patre atd.). Mahershala Ali je posledni dobou videt a bude zajimavy, jestli se uchyti na trhu dal, ale s odchodem jeho postavy a prichodem hlavniho zaporaka ten serial ubral hodne na atraktivite. Davam tomu tak 65% (14.07.2019)

Něco super, něco méně a samo sobě je to v podstatě moderní blaxploitation, který využívá některých prvků ze sedmdesátek (teda pokud se v té době tyhle černošký emancipační filmy točili, vlastně fakt nevim ((o= ), někde to funguje skvěle - hudba je výborná celkově a v momentech, kdy se Luke rozhodne někoho prohodit stěnou, nahodí přesně takové tóny, které dělají co nejvíc cool doprovod tomu, když někomu láme dvoumetrovej černoch kosti. A to negativní je vlastně totéž, rasová otázka se někdy řeší zbytečně moc a v některých momentech je vyloženě otravná, třeba v samotném finále je několik takových momentů vyloženě rušivých, ale co, holt je to odkaz postavy, která přesně k tomuhle vznikla (a vtípky na odkaz Lukovo komiksové podoby jsou boží). A zbytek je vlastně hodně fajn, akce je zábavná, padouchů je tu sice jako máku a někteří zbyteční, ovšem nijak to neubírá na standardní (tedy vysoké) kvalitě Netflix-Marvel produkce. Teda kdyby nebylo zbytečného natahování, díky kterému jsou tu vlastně dvě série v jedné (prvních šest dílů by se dalo srazit do poloviny), za což jde ta čtvrtá hvězdička dolu. (06.10.2016)

1. série Jelikož se mi první dva kousky, které vytvořil Netflix ve spolupráci s Marvelem líbily, tak bylo víceméně jasné, že v mém watchlistu se najde místo i na Lukea Cage. Toho i díky Jessice Jones nebude třeba tolik představovat, takže jsem byl vážně zvědav, co se tam semele. Hned na úvod je třeba říct, že Daredevil cílil tak nějak na všechny, Jessica Jones hlavně na ženy a Luke Cage je vytvořen pro černou komunitu. Já tedy nejsem cílovka a i to může být jeden z důvodů, proč si myslím, že je to nejslabší příspěvek spojení Marvel & Netflix. Ale problém to není jediný, za další považuji záporáka/záporáky. Protože jich je tolik, že jsou nevyužití a ani jeden z nich ve výsledku není zajímavý. I když Diamondback s přehledem bere cenu pro toho nejtrapnějšího. Aspoň jsou však zajímavě obsazení, protože pánové z House of Cards nebo Sons of Anarchy, jsou příjemným bonusem. Překvapilo mě, že tam nenapasovali ani jednu homosexuální postavu, to už se dnes moc nestává. Akce se sice najde a není špatně udělaná, ale hodně se mluví, opravdu hodně. Finálový souboj není žádný zázrak a navíc jsem nemohl fandit ani Luke/Claire romantické zápletce, když už mi tak nějak pasuje s Jessicou. 2. série Druhá série se snaží poučit z chyb a tentokrát neservíruje tolik záporáků. Je tady jen jeden navíc a ten se stará o většinu letošní zábavy. Navíc ani tak nejde po Lukeovi, protože jeho hlavní cíl je odstranit Mariah a jeho využití tentokrát šlo na maximum. Vypadá to, že se vyřešil i můj další problém, který jsem měl s Claire. A bavil mě Shades. Závěr vytvořil zajímavou situaci a jsem docela zvědav na to, jak to bude pokračovat, když je Luke v čele Harlem's Paradise. (28.11.2016)

Docela odlišný superhrdinský seriál, nastoluje skvělou černošskou kulturu Harlemu. Potěšilo to více než J. Jones, ale na Daredevila to nemá. Mike Colter to zahrál dobře.. Seriál má působivé záporáky, mě nejvíc seděl Shades a bylo mi jedno, ať už je to běloch nebo černoch. Série má dost překvapivý konec a záporáků nabízí velmi hodně. Cottonmoutha jsem moc nemusel, až příliš moc se podobal Kingpinovi. Flashbacková epizoda pobavila. (02.10.2016)

1. série - 80% - Nejproblematičtější netflixovský Marvel, který se až podezřele dlouho tvářil jako zbytečný příspěvek do perfektně sestavené mozaiky. Jenže právě to, že Luke je nám známý díky svojí zásadní účasti na příběhu Jessicy Jones, není zádrhel, ale ta největší devíza. Jeho zápal a tvrdá neústupnost působí přirozeně a do nelítostného prostředí Harlemu dokonale zapadá. Právě zdejší atmosféra plná gangsterů, korupce, rapu a jazzu diváka velmi rychle topí v labyrintu, ze kterého není úniku a dává alespoň částečně zapomenout na až zbytečně pomalé tempo druhé poloviny. Obrovským plusem zůstávají také vedlejší postavy, nejvíc mi k srdci přirostla zavilá detektivka Misty v až sugestivním podání Simone Missick. 2. série - 60% - Snad každý seriál z místního univerza provází každým rokem stížnosti na počet epizod a jejich délku. Nikdy jsem se s podobnými námitkami neztotožňoval, ale právě tady poprvé (a snad naposledy) musím souhlasit. Třináctka epizod je v tomto případě neúnosná, každý záběr se protahuje donekonečna, spousta banálních dialogů či monologů překročí načasování pointy a dějové linky by se s klidem vešly do polovičního prostoru. I přesto, že je stále o čem vyprávět. První vlna krvežíznivých nepřátel je pryč, zůstává druhá, rozpůlená. V jedné části přináší spoustu nesrozumitelného přízvuku za doprovodu neposlouchatelného reggae a s tváří animálně zavilého bojovníka, ve druhé pak starou známou sebranku, v jejímž čele je i tentokrát Mariah, nejafektovanější, nejpřehrávanější a v důsledku jednoznačně nejhorší záporná postava celého Defenders vesmíru. Subjektivně mi přišlo, že má prostoru skoro tolik jako sám Luke, který prošel zbytečnou změnou. Zatímco v první sezóně si nesl dávné šrámy a z nich pramenící traumata se ctí, teď mu scénáristé přihráli jakýsi "vnitřní vztek", kterým od sebe odhání spojence i blízké osoby a nejednou ho takové pnutí donutí ke když ne špatným, tak alespoň pochybným rozhodnutím. Jeho síla stoicky klidného harlemského svalu tak razantně otupuje a při nedostatečném prostoru pro mou oblíbenou Misty zůstává jediný opravdový klad. Shades. Tenhle kluzký had, o kterém jsem celou předchozí řadu přemýšlel, jestli mě baví nebo ne, se najednou bez potíží stává králem celého seriálu. Ať kuje další pikle, sleduje osobní cíle nebo jen musí zakusit následky svých rozhodnutí, září Theo Rossi každým svým šibalským úsměvem. Trochu smutně to tak není titulní hrdina, ale právě nevyzpytatelný seňor Alvarez, kvůli komu bych si přece jen pořád přál, aby se bezútěšný svět neklidných rytmů a hlasů na obrazovky ještě někdy vrátil. Po vpravdě kmotrovsky laděném finiši totiž tvůrčí záměr chápu, ale pachuť z něj zůstává palčivě nahořklá. (18.03.2017)