The Defenders

Kauzalita, konzistentnost a koherence hadr, první dvě epizody více měné nudí, ty další zase ženou kupředu tempem tak zběsilým, že se ve vývoji charakterů posunujeme spíš skokově než plynule a některé vedlejší dějové linky jsou utnuty/zakončeny předčasně/divně. Přesto jsem se hlavně díky zajímavým postavám a střetujejich ideologií bavil a i když rozum mluví o kvalitě někde mezi první půlkou Lukea Cage a Iron Fistem, srdce prozatím nemůže jít níž. Přesto je moje hodnocení na hraně. 68,0001 %. PS: Když potřebujete pár figurek na šachovnici zvané scénář posunout z bodů A - D do bodu Z a víte, že na náhodu už vám divák neskočí, není nic příhodnějšího (línějšího) než vzít nejmystičtější z oněch figurek a vlepit jí někde mezi kecy o dracích či či líbeznou větičku o osudu, který je svedl dohromady. (20.08.2017)

Navzdory komentáři vrchního všeználka, odborníka na cokoliv a brouka Pytlíka v jedné osobě, uživatele Psychora, radím dokoukat pěkně až do konce. Dostane se Vám solidní, seriálové marvelovky, kde čtveřice hrdinů skříží plány jedné zločinecké organizaci, v čele s nestárnoucí Sigourney Weaver. A pokud nebude znát všechny hrdiny, tak jako já z předchozích seriálů, tak vůbec nezoufejte. Třeba Vás to navnadí na další probdělé noci. (23.08.2017)

Nudné a natahované komiksové seriály od tandemu Netflix/Marvel daly dohromady nudnou a natahovanou "superhrdinskou" týmovku. Nejdříve to vypadalo jako dobrý krok (zkrácení sezóny ze 13 na pouhých 8 epizod), ale problémy i nadále přetrvávají - opět jde o seriál postavený na naprosté retardaci děje, kdy se zápletka (která by vydala na kratší celovečerní film) posouvá tak neskutečně pomalu, že se toho i v jedné půlhodinové epizodě komediálního seriálu stane více než za celých osm hodin sledování. Postavy sice čelí společnému nepříteli, ale přesto se v seriálu najde spousta místa pro nezajímavé vedlejší podzápletky, které sledování ještě více otupují. Tuhle z neznámých důvodů velmi nadhodnocenou podívanou, která se odehrává výhradně v tmavých skladištích, opuštěných domech a restauracích, kde si postavy buď dlouze povídají o něčem, co stačí říct jednou větou, nebo se mlátí, je opravdu lepší vynechat. Mistrovská scenáristická práce v odkládání, natahování a naznačování něčeho, co nikdy nepřijde. (08.02.2018)

Asi jsem od toho čekal mnohem víc, jelikož rozhodně po posledním díle, necítím žádné vnitřní uspokojení. Ono, chápu že je složité v osmi dílech, dát stejný prostor všem, ale některé pasáže se vyloženě táhly a doslova mě nebavily. Daredevil je samozřejmě zlatý hřeb a opět byla radost ho sledovat v akci a Jessica byla taky moc fajn, ale zbytek týmu hrál bohužel druhé housle. V solovkách prostě vše šlape mnohem líp, ale i tak nemůžu říct, že jsem se celou dobu nudil. Nezbývá než doufat, že další týmové patálie dopadnou o dva levly líp! Nice ears. They are horns (08.12.2017)

Očekávané vyvrcholení dosavadního marvel-netflixovského snažení v podobě The Defenders je tu. Úspěch? ano, ale s odřenýma ušima. Seriál funguje a boduje v místech, kde se ukazuje realita a lidské přemýšlení, než jako superhrdinský akčňák plný skvělých bitek a výhry hodných nad zlými, které se však nakonec dočkáme. Ale od začátku. První díl sem uvítal s tím, že jsme se dostali do situace, ve které se jednotlivci nachází. Prakticky nic se nestalo, ale věděli jsme odkud se začíná. První třetina si tímto přízemním tempem jela v poklidu dál až do skvělé nečekané bitvy v Midland Circle a čtvrté epizody plné odpovědí. Zbývající polovina se rozdělila na zajímavější a akční pasáže a pasáže přemýšlení a výplňkové, které hlavně v podání Jessica a Matta byly skvělé. Čímž se dostávám k tomu nejzajímavějšímu, co seriál nabídl, a to jsou právě tyto dvě postavy. Chemie mezi Jess a Mattem funguje už od začátku, doplňují se a po celý seriál jsou skvělí (i když ve výsledku Jessica nic nepředvede). Luke je také snesitelnější, než ve své sólovce a Danny je naopak tady o něco míň snesitelný než v Iron Fistovi (který se mi osobně líbil) a pořád je to naivní kluk. Akce mohlo být více, hlášek bylo dostatek, co se ale vážně nepovedlo byla The Hand. Alexandra jako tajemná vůdkyně působila absolutně neautoritativně, bez náznaku respektu ostatních k ní a místy až zoufale. Na tak starobylou, legendární a vysoce nebezpečnou organizaci jako je The Hand bylo její účinkování zde spíš kabaretním vystoupením. Ze záporné strany si tak vše pro sebe ukradla Elektra, která se ve druhé polovině série rozjela a až na závěrečné očekávané probuzení ze své temné mysli na sebe strhla pozornost. Ve zkratce, já dostal to, co jsem očekával. Viděl sem známé postavy, viděl sem jak jednají jak bych od nich čekal a viděl sem to krátce, trefně a jednoduše. Co sem však neviděl byly mistrovské akční scény jako v Daredevilovi a nebezpečí, které čtyřce bezprostředně od Ruky mělo hrozit. Snad druhé/třetí série sólovek zopakují skvělý standard nastavený Daredevilem a Jessicou ve všech ohledech, aby druhá řada Defenders dopadla ještě lépe. (29.08.2017)