Strážci Galaxie Vol. 2

Jsou to šoky když zjistíte, že je papá Buch a vy takový jako nepodařenější Jéžyšeg, co? Tím si však nenechte pojebat den, vždy za vámi stojí ti praví přátelé, retardovaný mastodont, prepubescentní křoví, fotosyntetizující frnda a neurotický bobrovlkomýval, či co to je za směsku... prostě, tenkrát byl v lese hodně vostrej grupáč, gumídčí hopsinky, šmoulí lektvary, babčin chaloupkový perník, no jak se tak příká u nás, bezskrupulózních, i víl prcal fenku. Fakt docela zábavný filmík s, jak někdo již zmínil, vynikajícími úvodními titulky. I ten zbytek potěší. (07.11.2017)

Otec neotec, Bůh nebůh, byly časy, kdy rozbití walkmana bylo něco, co se zkrátka neodpouští.. Mezihvězdná, lehce namydlená opera, která s prstem v nose plní svůj jediný účel pobavit a ještě k tomu připojí trochu falšovaných emocí. Kurt jako egomaniakální galaktický inseminátor potěšil, ale stejně jsem se nejvíc zlakol, když se na pár sekund objevil ten mačkač tlačítka Turbo Boost. Fuj, ještě teď se třepu.. Od Jamese Gunna taková milá sázka na jistotu a dřevěné batole bylo její vlajkovou lodí.. (11.05.2017)

Šlape to jako každá Marvelovka, uteče to a člověk se zabaví. Problém spočívá v tom, že chybí protagonista, hlavní postava, která by aktivně něco dělala a jejíž příběh by tomu šílenému mechanismu dodal smysl. Chris Pratt tu roli plnit nedokáže, na to má jeho hrdina tu vůbec nejvíc pasivní pozici ze všech přítomných. Jeho charisma navíc začíná být poněkud ohrané, rozhodně po tragických Pasažérech. Navíc jsem měl velký problém s tím, že nechápu fyzické limity hrdinů, kterým se, zdá se, může dít cokoliv, aniž by je to ohrožovalo, a to i za hranou třeba Rychle a zběsile. Nejde o to, že jsou "nesmrtelní", ale že nevím, čeho jsou fyzicky schopní. (02.05.2017)

Nemá to Davida Hasselhoffa a jeho ooga chaka song, ale za to má asi milion jiných věcí, včetně několika naprosto božích cameo rolí (dá se kurník cameo česky skloňovat?) a ano, sice má trochu méně humoru a chybí tu kouzlo něčeho urputně originálního, ale je to přesto velmi boží s nekonečně funkční bandou zábavných charakterů (Drax, Yondu) a tam, kde ubírá na humoru, přichází na řadu, překvapivě, emotivnost, která naštěstí nikdy nesklouzne do patosu, protože se buď zjeví nějaký naprostý pahumor, nebo se zjeví ... No, něco/někdo/cokoliv. Je to hroznej digitální bordel, ale proklatě zábavnej, tak, že zapřísáhlý odmítač popcornu, jako já, se s tou chroupající zvrhlostí dokonce i trochu smířil a neměl nutkáním křupavcům nacpat tu praženou kukuřici do levé nosní díky a zazpívat jim u toho hymnu Jižního Sůdanu. (08.05.2017)

Takže hned na začátku musím říct, že některé vtipy mi připadaly opravdu vtipné (ale spousta dalších ne, například všechny scény, kdy se někdo nuceně z plna hrdla smál, všechno s topornou paní s tykadly, apod.) A hned potom musím říct, že tohle přece ani není film. Je to sled skečů kolísající kvality, které doopravdy nespojuje nic. Nejhlavnější hrdina je pasivní až na půdu a jeho kolegové se snaží rozehrávat svá témata, ale protože mi nikdo (snad až na Yondua) není sympatický, tak mě ty vedlejší trable nezajímají. Možná sestry a jejich konflikt by nabízel něco slibnějšího, ale protože se to všechno odehrává jenom v dialozích a v krátkém přiděleném časoprostoru, tak se to utopí a vyšumí. Přítomnost dvou záporáků, z nichž ani jeden nepředstavuje pro hrdiny kvůli jejich nezranitelnosti pražádnou hrozbu (ale z nějakého důvodu máme věřit, že zrovna oni už určitě natuty zničí celý svět, potažmo všechny světy), je klasickým nešvarem současných pokračování komiksových filmů. I ta jedna zhasnutá svíčka se musí sfouknout sama, aby se Marvelu nedalo vyčítat, že je moc měkký. Chris Pratt pro mě i nadále zůstává zcela nevhodný představitel hlavní kladné role jakéhokoliv filmu. Určitě by byl skvělý sidekick, ale jako alfa omega nefunguje ani náhodou. Střídání vtipných, bojových a sentimentálních pasáží je mechanické až to bolí, a abych svůj komentář uzavřela kruhem, tohle přece ani není film. (30.08.2017)