Strážci Galaxie Vol. 2

Strážcům galaxie dvojce tak trochu tento komentář dlužím. Groot junior je milým prvkem. Drax lépe hlaškuje (jestli se to dá tak nazvat) a má možná prostoru až moc. Další přírůstky do týmu Strážců galaxie jsou taky fajn. Ego je zkrátka Ego. Cameo Sylvestera Staloneho potěšilo. Celkově to však 5 hvězd nestačilo. Retro hudba je dobrá, ale v jedničce lepší. Film má několik potitulkových - mezititulkových scén. A některé jsou dobré. Hodor, tedy já jsem Groot. (14.08.2017)

Dal jsem si teď nakoukávací kolečko blockbusterových restů a po sérii neskonale nudných, stopáží přefouklých a emočně splasklých balónů je tenhle barevnej overkill jako dávka euforického fetu. Gunn by nemusel tolik tlačit na pilu s vtipem, který mu často bouchne o vteřinu vedle, ale popravdě mě tahle překvapivě citlivá storka o nedokonalosti otcovství i přátelství táhla za čumák od první vteřiny. Marvelu se nejvíc daří polidštit figury, které mají k humanitě nejdál. Ke Guardians jsem přilnul do té míry, že si tentokrát odpustím držkování. Dali mi to, co mi na plátně letos chybí – zábavu a pocit, že mi na digitální vřavě záleží. Prostě že po terabajty kalkulací jede magnetická páska něčeho opravdového. Father issues za dvě stě mega už dlouho nebyly tak roztomile ošuntělé. (30.09.2017)

Dvojka Strážců Galaxie se kupodivu nesnaží být rozmáchlejší, akčnější a zábavnější než jednička. James Gunn se raději pustil do menšího příběhu, který má pořádně ždímat emoce (a galaxie se v něm zachraňuje jen tak mimochodem), což asi kdekomu nebude po chuti. Strážci tentokrát necestují vesmírem a nepotkávají jednu děsivou hrozbu za druhou. Místo toho přešlapují na místě doslova i metaforicky a snaží se probít skrz dávné křivdy, urovnat rodinné vztahy a vůbec pochopit, kdo vlastně jsou a co by se sebou měli dělat. Za povrchními akčními orgiemi holt musíte vyrazit jinam - tady jsou veškeré digiřežby spíš na okrasu. A musím říct, že mi to zase tolik nevadilo, protože Gunn osobní linky ždíme na maximum a dělá tak z dvojky Strážců další dojemnou trefu. (8/10) (03.05.2017)

„Dohodnime sa, že o tomto sa nikdy baviť nebudeme.“ Príjemne osviežujúce (úvodnú mega-bombastickú akciu v podstate vôbec nevidíme) a drzé (penis, prst). Postavy, vzťahy a dialógy sú natoľko super, že sa vôbec netešíte na moment, kedy to skončí a začne sa akcia plná trikov. Miestami to pripomína skôr vydarený sitkom (lepiaca páska!!!), než komiksovú space operu. Akcie je prekvapivo málo a keď sa dostaví, je (až na Younduov skvelý šíp) rušivo bombastická, pričom na konci je digi-bordelu tak veľa, až to pripomína DC konkurencie Batman vs. Superman a Jednotka samovrahov. Niektoré nápady sú len na efekt (Sylvester Stallone, Káčer Howard), potitulkové scény slabé, „zlatá rasa“ je ďalší priemerný marvelácky gauner, našli by sa i logické kiksy (Ego žil milióny rokov, ale za posledných 30 rokov zostarol ako bežný človek?) a sklamalo ma, že v druhej polovici sú upozadené postavy Draxa a Mantis, čo je u urehotaného Draxa a free Mantis obrovská škoda. A ku koncu je prehajdákaná postava Kurta Russella – toľko možností James Gunn mal a on si nerozumne nakoniec vybral túto? Hodinu a pol starostlivo budoval kvalitnú postavu a potom ju blbým twistom v podstate vyšmaril na smetisko? Inak ale prevláda spokojnosť. Má to vtipné, aj dojemné momenty, super soundtrack, samozrejme Davida Hasselhoffa, Mary Poppins, geniálne hlášky ("Skromnosť, to sa mi páči, aj ja som výnimočne skromný."; "Tak dobre, keď to hovoríš..."; "Je teraz táto konverzácia dôležitá?"), vizuálne podmanivo spracované svety, niekoľko výnimočných scén a postavy, ktoré sú do tímu začlenené ako nové, sa nečakane rýchlo ujali (najmä Michael Rooker mal veľké šťastie, že sa mu podarilo primotať sa k tejto sérii). „Možno bol tvoj otec. Ale nebol tvoj tato.“ Kino Považan NMNV 2017 (08.05.2017)

„You're like Mary Poppins.“ Zejména během prostřední části víc soap než space opera, ale posun k rodinným hodnotám mi po jedničce, končící založením „rodiny“, přijde jako logický vývoj. Tvůrci si ve skutečnosti připravují půdu pro emocionálně silné finále a většinu motivů zdánlivě zdržujících vyprávění dříve či později smysluplně zapojí do hry (dopředu např. víme, že malého Groota fakt není radno pověřovat důležitými úkoly). Vyprávění o nespokojených rodičích (skutečných i náhradních) a nešťastných dětech zároveň souzní s nostalgickým tónem filmu, který pravou kvalitu hledá (a nachází) prostřednictvím songů a popkulturních odkazů v minulosti (stejně jako mnohé současné hollywoodské filmy, okouzlené osmdesátkovou estetikou). Moderní a egoistické řešení à la Minecraft (vytvořit si svůj vlastní svět) nezabírá. Hledání místa, kde se budete cítit dobře (nakonec se pochopitelně ukáže, že nezáleží na místě, ale na lidech), tvoří hlavní dějovou linku navenek epizodického, ve skutečnosti oproti jedničce (kde všechno držel pohromadě jeden MacGuffin) poměrně semknutého vyprávění. Lépe například funguje organizace syžetu pomocí písniček z Peterovy kazety, resp. možnosti/nemožnosti jejich poslechu. Film je samozřejmě nejzábavnější, když se vážně nebere a své pohrdání konvencemi superhrdinských megafilům nám dává ostentativně najevo (úvodní a z celého filmu nejvtipnější akční sekvence, kdy samotnou akci vlastně nevidíme). Gunn opět zkouší, jakými způsoby lze pojmout masivní akční scénu, aby nebyla zaměnitelná. Jen k tomu měl o něco vyšší rozpočet, takže se mohl vyřádit ještě víc (několik scén otevřeně odkazuje ke starým videohrám – Space Invaders, Galaga, Pac-Man –, nechybí vesmírná variace slavné náletové scény z Na sever severozápadní linkou, do velkolepého akčního vyvrcholení je zakomponované cameo Davida Hasselhoffa a narážka na Mary Poppins). Strážci Galaxie Vol. 2 jsou našlapaným letním blockbusterem, který si díky akčním scénám, soundtracku a nezaměnitelným hrdinům zachovává dost osobitosti, aby dokázal mezi mnoha a mnoha dalšími komiksovými filmy zaujmout a abyste mu odpustil větší předvídatelnost a občasnou ztrátu tempa. 80% (06.05.2017)