Strážci Galaxie Vol. 2

Takže hned na začátku musím říct, že některé vtipy mi připadaly opravdu vtipné (ale spousta dalších ne, například všechny scény, kdy se někdo nuceně z plna hrdla smál, všechno s topornou paní s tykadly, apod.) A hned potom musím říct, že tohle přece ani není film. Je to sled skečů kolísající kvality, které doopravdy nespojuje nic. Nejhlavnější hrdina je pasivní až na půdu a jeho kolegové se snaží rozehrávat svá témata, ale protože mi nikdo (snad až na Yondua) není sympatický, tak mě ty vedlejší trable nezajímají. Možná sestry a jejich konflikt by nabízel něco slibnějšího, ale protože se to všechno odehrává jenom v dialozích a v krátkém přiděleném časoprostoru, tak se to utopí a vyšumí. Přítomnost dvou záporáků, z nichž ani jeden nepředstavuje pro hrdiny kvůli jejich nezranitelnosti pražádnou hrozbu (ale z nějakého důvodu máme věřit, že zrovna oni už určitě natuty zničí celý svět, potažmo všechny světy), je klasickým nešvarem současných pokračování komiksových filmů. I ta jedna zhasnutá svíčka se musí sfouknout sama, aby se Marvelu nedalo vyčítat, že je moc měkký. Chris Pratt pro mě i nadále zůstává zcela nevhodný představitel hlavní kladné role jakéhokoliv filmu. Určitě by byl skvělý sidekick, ale jako alfa omega nefunguje ani náhodou. Střídání vtipných, bojových a sentimentálních pasáží je mechanické až to bolí, a abych svůj komentář uzavřela kruhem, tohle přece ani není film. (30.08.2017)

Jsou to šoky když zjistíte, že je papá Buch a vy takový jako nepodařenější Jéžyšeg, co? Tím si však nenechte pojebat den, vždy za vámi stojí ti praví přátelé, retardovaný mastodont, prepubescentní křoví, fotosyntetizující frnda a neurotický bobrovlkomýval, či co to je za směsku... prostě, tenkrát byl v lese hodně vostrej grupáč, gumídčí hopsinky, šmoulí lektvary, babčin chaloupkový perník, no jak se tak příká u nás, bezskrupulózních, i víl prcal fenku. Fakt docela zábavný filmík s, jak někdo již zmínil, vynikajícími úvodními titulky. I ten zbytek potěší. (07.11.2017)

Ačkoliv jsem se kvalit prvního dílu nedočkal, pořád se jedná o hodně slušnou Marvelovinu, která snadno vtipem, ale i nápady převyšuje ostatní marvelácké filmy. První půl hodinu jsem rozmýšlel, kam příběh směřuje, abych si jej následně začal vysloveně užívat. Starlord, Groot, Mýval, Drax a Gamora jsou prostě parta, kterou jsem si celé dětství přál, abych se jí v dospělosti opravdu dočkal. Ty tři roky čekání za to opravdu stály. Mimochodem je zajímavý, jak tu Tyler Bates zvolil ne příliš profláklý soundtrack osmdesátek, ale pořád to s těmi fláky naprosto perfektně šlape. Za mě tedy dobrý a jsem moc zvědavej, s čím tvůrci překvapí, až půjde do tuhýho s průměrnými Avangers. Průměrnými nejen postavami, ale i vtipem. Doufám, že to Teen Groot bude zachraňovat... (27.05.2017)

Je to jako vykuchat jádro Červeného trpaslíka, natáhnout jej na dvě hodiny, hodit do kouzelné krabičky, kde makají trikoví otroci a pak si nechat vygenerovat „film“. První půlka je ještě vcelku snesitelná, především Rocketovi se daří to, co v prvním díle nedovedl nikdo, tedy sázet osobité momenty a úderné hlášky, ale v momentě, kdy se definuje záporák, mi blesklo hlavou: „A je to v hajzlu!“, protože pak už jenom poctivě odškrtáváte všechny propriety standardního marveláckého menu. Dezert se nekoná, překvapení jakbysmet. (20.08.2017)

Marvel si na přelomu druhé a třetí fáze svého nezměrného univerza pojistil svůj standard. Sólovky mají svoji sílu, humor a jasný cíl, týmovky pak jdou ambicemi o něco výš a hrdinové se v nich vypořádají s obecnějším problémem, který trápí celou společnost. A do toho si přijdou Strážci galaxie, všechno rozbourají a svou odtržeností od ostatního dění zase zvítězí. Nevím, jak to James Gunn dělá, ale ať chtěli fanoušci cokoli, on snad dokáže uspokojit každého. Týmová práce, hašteření mezi Strážci, silné příběhy jednotlivců, jedinečný nepřítel, změny stran, rozvoj známých vedlejších postav, dojemné katarze a na pozadí toho všeho opět i originální a neoposlouchatelný písničkový soundtrack, dokonale podporující vtípky jako od správného zastydlého puberťáka. Za překvapivě velký risk považuji změnu nálady při finálním boji, protože v prvním dílu se i v těch nejdramatičtějších chvílích hláškovalo a vůbec všelijak blblo, zatímco teď se atmosféra v kritickém bodě přece jen na slušnou dobu zmrazí. Právě tady série do jisté míry dospívá a příště bude muset přijít s něčím novým. Jedna konkrétní potitulková scéna ale naznačuje, že to nebude problém. Velké díky za tenhle ohňostroj nápadů, který ani na minutu neustává. (14.05.2017)