La Guerre des boutons
Gombíková vojna
War of the Buttons
Režie:
Yves RobertKamera:
André BacHrají:
Jacques Dufilho, Yvette Etiévant, Michel Galabru, Michèle Méritz, Jean Richard, Pierre Tchernia, Pierre Trabaud, Claude Confortès, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Lovreňáci a Velraňáci jsou dvě party kluků ze sousedních vesnic. S vervou sobě vlastní se nenávidí a bojují proti sobě s odhodláním svých statečných dětských srdcí. Jejich netradiční válečné trofeje - knoflíky, šle a pásky jsou na druhé straně vykupovány výprasky a tresty stejně urputných rodičů. Chlapci procházejí těžkou zkouškou, která jim dá poznat to nejdůležitější v životě. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (149)
Součást TOP 300 historie? To znám stovky lepších filmů, které bych tam zařadil spíš. Příběh to sice byl hezký a zahrané a natočené to bylo špičkově, ale po skončení jsem si uvědomil, že to bylo i přes výraznou koukatelnost strašně prázdné. Je to takový ten typ filmu, kterému se technicky nedá nic vytknout, ale zároveň divákovi nic nedá. 70% ()
Výborný film, po letech jsem ho znovu viděl a jsem opět velmi nadšen. Píseň, ,, že mám v kalhotách díru jak trám,, i slavná věta, která zde stále zaznívá, a to nemluvím o skvělém objasnění postu velitelle, zkrátka paráda. Dílko, které jsem nejdříve četl, a teprve poté viděl a kde se filmaři trefili do mé fantazie. ()
Skvělá kniha - skvělý film. Pravda, mluva knižních Lovreňáků a Velraňáků je natolik šťavnatá, že do filmu se jaksi zcela nešikne, ovšem nahého boje se filmaři nevzdali. Jak se říká, papír snese více, než mluvené slovo, i když mám obavy, že v naší vulgární době by klidně někdo ty sprosťárny natočil ( a tím film pěkně pohřbil). Zbytečné zde opakovat nejznámější hlášky, ale: Mám v kalhotách, díru jak trám - taky není špatná. A scéna s granátem? Kde se tam vzal ostrý? V příběhu zkrátka řádí nejen kluci, ale i jejich tatínci. Maminky ne, ty pak přihlížejí, jak rozzuření tatínci mydlí jejich kluky. Jo, to bývaly časy. Dnes už se nejspíš děti perou jen přes počítače...ale tenhle film baví pořád. ()
Citlivá klasika na motivy legendárního románu Louise Pergauda. Lovreňáci a Velraňáci definují správně ráznou partu, zdá se mi, že v dnešní době pouze romantizujícího vzezření. Ta jejich "neposkvrněnost" není náhodná, protože stejně idylicky vyhlíží další postavičky, v čele s laskavým panem učitelem. Tahle pohádka potěší a pobaví, ale zajímá dnes ještě někoho? ()
Po právu považované za kultovní záležitost, ve které padlo několik stovek knoflíků, kšand a tkaniček a u které se vystřídalo několik generací diváků. Verze Yvese Roberta z roku 1962 je i dnes nesmírně svěží, poetická a vtipná (komické nářky „Kdyby sem to byl býval věděl, tak bych sem nechodil“) a víc než o pracích a roztrhaných gatích je o jedinečné svobodě dětství. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (6)
- V roli kněze se na plátně objeví spoluscenárista François Boyer. (sator)
- Natáčeno v pískovně Saint-Arnoult-en-Yvelines, v lomech Poyers (Orphin) a na venkově v Bailleau-Armenonville. Scény v Longeverne jsou natočeny v Armenonville-les-Gâtineaux (Eure-et-Loir) a ty ve Velrans v Orphin (Yvelines). Poslední scéna se natáčí na Adolphe-Chérioux na rue Édouard Tremblay ve Vitry-sur-Seine. Rybářská párty se koná u rybníka Guiperreux v Poigny-la-Forêt. Yves Robert také využívá okolí svého pozemku, Moulin de la Gueville v Saint-Hilarion v Buttes Noires. (sator)
- Film měl problém ve Spojených státech kvůli nahým scénám, které šokovaly americkou Ligu ctnosti. (sator)
Související novinky
Zlín Film Festival s vůní Francie
Filmové cestování po Evropě pokračuje letos výletem do provoněné Francie a Zlín Film Festival odtud přiveze návštěvníkům více než 40 archivních i nejnovějších filmových počinů. Sekce Dny francouzské… (více)
Reklama