Avengers: Infinity War

Kdo považuje za nejlepší marvelovky CAII a CA:CW, bude nadšený. Russovým se podařilo neuvěřitelné - skloubit postavy ze všech 8 sérií, aby to dávalo smysl, bylo to stravitelné, a každý segment má navíc přesně to, co na nich máme rádi - strážci galaxie a Thor jsou vesmírné opery, Strange a Stark sarkastičtí egoisté, Spider Man ukecaný nerd atd. Žádné vysvětlovačky, žádné představování - všechny ty postavy jsme za uplynulých 10 let viděli mnohokrát a víme, co čekat... Největší prostor tak dostává Thanos. Marvel má konečně pořádného ikonického záporáka, který není jen bezejmennou mlátičkou, ale charakterní postavou s motivací, minulostí, navíc skvěle zahranou - po Glumovi asi nejlepší komplet CGI postava. AIII je defacto brána celá z jeho pohledu, což se projevuje zejména na konci, tam se do toho Marvel fakt nebojí šlápnout okovanou botou. Už jenom pro toto neobvyklé rozhodnutí je nutné na nové Avengers koukat jinak než jen jako na spotřební zboží alá DC univerzum (a všechny ostatní komiksovky), ale jako na velice chytrý a v hodně ohledech osvěžujícím způsobem nekompromisní film. Kam se hrabe krotký Logan, a to k tomu nepotřebují ani Rkový rating. (26.04.2018)

Prachbídnou kvalitu snímku Avengers: Infinity War předznamenalo již samotné rozhodnutí studia Disney o uvalení embarga na všechny odborné recenze, jímž se evidentně snažilo držet záplavu negativních ohlasů co nejdéle pod pokličkou. Jistý laik mi v diskuzi oponoval, že účelem onoho embarga má býti ochrana před spoilerováním. Bohužel zapomněl na skutečnost, že celá marvelovská tvorba je založena na konceptu neustálé recyklace jednoho scénáře a neexistuje tedy jediný důvod, proč nyní povyšovat tento krajně předvídatelný příběh na úroveň vládního tajemství. Proč zamlčovat, která ze zdejších jednorozměrných superfigurek zemře, když každý divák dobře ví, že životnost smrti v marvelovském universu nikdy nemá dlouhého trvání? Kriticky se musím vyjádřit i k režii bratrské dvojice, jež vykazuje znaky absolutní tvůrčí bezradnosti. Honosí-li se snímek přízviskem infinity war, logicky očekávám naturalisticky nasnímanou torturu s množstvím zmrzačených těl a vyhřezlých orgánů. Nefalšovaný obraz pekla, ze kterého se mi sevře hrdlo úzkostí. Jenže v případě Avengers: Infinity War zůstalo u obyčejné trikové podívané, která želbohu nepřináší vůbec žádné emoční stimuly. Dokonce zde nemohu hovořit ani o prostém náznaku dějové konzistence. Kamera pouze chaoticky přeskakuje mezi cca. padesáti superhrdiny, kteří se vzájemně trumfují v počtu nucených hlášek. Je fajn, že alespoň postava Thanose obdržela od scénáristů jakési střípky psychologie, ale považovat jeho malthusiánské mudrování za smysluplnou motivaci? Fail. To měl raději zůstat hloupým zlobrem. Slaboduchý marvelovský fanoušek bude u tohoto tříhodinového mozkového klystýru bezpochyby řičet blahem, avšak já uděluji Avengers: Infinity War nekompromisní odpad. (25.04.2018)

Hmm musel jsem ten zázrak a údajný vrchol studia Marvel taky vidět na vlastní oči a po pravdě je to to nejlepší co Marvel produkuje? ano je. Je to něco co bych potřeboval ještě někdy vidět? ne není. Nicméně na rozdíl od většiny Marvel sólovek je tenhle digitální akční mišmaš kde je superhrdinů jak sraček ještě přijatelný.55% (23.05.2018)

Rozdováděný cirkus Marvel do toho jde, že více znamená více, ale já rozhodně nemám za to, že by souboj dobra se sběratelem lesklých Infinity tretek nějak zásadně převyšoval minulé počiny. Jedna věc tu vlastně je. Half-genocida fialového Joshe Brolina s „šourkem místo brady“, to byla čistka srovnatelná s Red Wedding ve Hře o trůny. Lidé vedle mě fňukali, jako by je opustil člen rodiny, čekali na potitulkovou scénu, aby mohli fňukat ještě víc a pak je tvůrci navrch popíchli tím, že „Thanos will return“. Cliffhanger jak Stallone a od tvůrců MCU dokonalá investice. P.S. spoiler: Něco mi říká, že Doctor Strange zná mapu. Jinak by se se svým zeleným kamínkem nedržel motta Krupiéra Clivea Owena „Drž pevně, pusť zlehka..“ (02.05.2018)

Takhle. Řada rovin, do nichž je děj rozrastrován, stejně jako počet figur, musí některé dvanáctileté docela mást. Třeba takový já se chvílemi motal jako japonská myška. To je první plus. Mírný důraz na to, aby se udržela pozornost a zaplo se cirka setinové množství mozkové kapacity. A druhým plusem je konec, neboť podobné hepyjendy vyžaduji houšť. Pan Negativní, co je lidumilný tak konstruktivně, jako tři neziskovky dohromady, též zaujal, i když vypadá coby keporkak, kterému po nějakém ošklivém incidentu u Fukušimy narostl k bradičce člověk. Přesto v mé mysli rezonuje podezření, že se blíží díl, ve kterém to celé demografické pozitivum zase poserou. A můj vztah vůči dějové větvi ohledně Wakandy sdělím jen vyvoleným a interně, neboť jinak bych šel asi na kříž. Nebo do blistů. (20.08.2018)