Černý talár pro vraha

Klasická francouzská kriminálka, která v sobě zahrnuje dvě linie. Jednu příběhovou, advokátku, která jde za svými případy se vší rozhodností a nebojí se jít proti různým zaběhnutým postupům. Po neúspěšné obhajobě je C. Brasseur odsouzen k trestu smrti, avšak podaří se mu uniknout a začne shánět důkazy o své nevině, a to i ve spolupráci s jeho advokátkou A. Girardotovou. V závěru dochází k obratu, ukáže se, že mnoho policistů a vysokých úředníků je do případu zapleteno a ze C. Brasseur pro ně páchal nejrůznější trestné činy. Začíná hra o čas, kdo z nich najde dřív usvědčující dokumenty. Jeden z policistů už chce začít mluvit... Druhou linií je demonstrace prorůstání zločinu do policie a justice, kdy pak tito lidé nehájí zájmy státu nebo spravedlnosti, ale výhradně své vlastní. Velmi aktuální téma. (24.03.2008)

Má-li spravedlnost zavázané oči, pak není divu, že talár spravedlivých oblékají vrazi, nevinným je odměnou rendez-vous s katem a systém se z úctyhodného ochránce mění v prodejnou ženštinu, jež chrání toho, kdo dá nejvíc. Giovannimu stály u kolébky sudičky jménem Beznaděj, Bezvýchodnost a Bezmoc a on do nás jejich odkaz pere bez lítosti a milosrdenství. A svůj díl děsu a rozčarování obdrží každý, kdo zjistí, že systém je snadno podplatitelná hydra, jejíchž tisíc hlav vás bez váhání připraví o tu vaši, jakmile o tom jedovatém plazovi nejste ochotní tvrdit, že je to vznešený a ušlechtilý lev. Konečně kdo by to měl zprostředkovat přesvědčivěji než Giovanni, kterému svého času dýchala gilotina na krk osobně. (21.10.2007)

8/10 Krimoska s nekolika neuveritelne napsanymi dialogy, ktere zpusobi, ze se budete svijet v kreci smichu. Ovsem po vetsinu casu bude usmev tuhnout na tvari nad praktikami francouzskeho {poli}-tiku, -cie,... Velmi hutne, velmi smutne - ostatne ze zivota - tak, jak to byva doopravdy. Zkratka nic pro americany (15.08.2011)

Výborně promyšlená zápletka dobře natočeného filmu. Úplatní policisté a zkorumpovaná spravedlnost si nebere servítky před ničím, samozřejmě najít nějaký důkaz je nadmíru těžké, tak lze charakterizovat děj filmu, který je motivován reálnou událostí. Zajisté děj neupoutá pouze svým námětem, ale i věrohodností skvělých hereckých interpretů. Claude Brasseura téměř jako vždy ztělesňuje sympaťáka. Annie Girardot v právnických službách, která se ocitá v pravý čas na pravých místech. A charismatický Bruno Cremer. Tím chci říci, že toto trojhvězdí se filmu velmi vyplatilo. Jenom, jako zajímavost ještě dodám, že já jsem na začátku filmu viděl gilotinu a nikoli elektrické křeslo, když utíkal Simon Risler z popraviště, kde vzal oficiální text distributora elektrické křeslo ve Francii, to tedy netuším? (25.09.2011)

Řeč Annie Girardot před soudním tribunálem byla velmi působivá. Takový monolog jsem hodně dlouho neslyšela. Její advokátka se pustila na pěkně tenký led. Akorát jsem se divila, že nezabili i jí. Samozřejmě bych jí to v žádném případě nepřála. Když se to vezme kolem a kolem, tak tenhle příběh je stále aktuální. Úplně postačí se podívat na to, co se kolem nás dělo a děje. Dabing opět neměl nejmenší chybičku. (23.10.2012)