Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny

Osobně nechápu, jak to někdo může považovat za nudnou záležitost (stejně jako například v případě Relikvie Smrti - část 1). Akce je sice pomálu, ale o to víc to tvůrci vynahrazujou poměrně komplikovaným (rozhodně ne vycucaným z prstu, jak nejen zde někteří tvrdí) uvedením do širšího děje, přesvědčivými herci, fantastickou hudbou a kamerou, a naprosto skvělým závěrem (hejtujte Deppa jak chcete, ale jeho Grindelwald je prostě supr a porovnávat ho s Voldermortem je asi jako srovnávat Hraběte Dooku s Kylo Renem). Ohledně těch údajných scénáristických děr, o kterých se všude píše, se jen chytám za hlavu. Na celým filmu jsem našel jen jednu a o té si myslím, že na ní bude navazovat vysvětlení v dalších dílech. Zbytek věcí se dá naprosto snadno vysvětlit, když člověk jen trochu dává pozor a pamatuje si minulej díl. Zvířátka samotná samozřejmě opět super, ikdyž rozhodně neměla takovej prostor jako v minulým díle a Brumbál vyvedenější a podobnější své HP verzi, než jsem čekal. (20.11.2018)

Jako zapřísáhlý fanoušek potterovského univerza, který z fleku odříká jména a názvy drtivé většiny tamních postav, zaklínadel nebo míst, si nějak automaticky, vyjma Prokletého dítěte, držím od souvisejících "Rowlingovin" odstup - a filmová Fantastická zvířata zatím krásně vykreslují proč. Jedničku jsem ještě pozitivně akceptoval pro navrstvení potenciálně zajímavých postav a konfliktů a pro vizuálně obohacující rozšiřování známého fikčního světa, dvojku nyní z podobných důvodů upřímně nesnáším. Je až neuvěřitelné, že se vůbec dá vrstvit tolik kladných aktérů s propletenými vztahy na jeden tak mocný záporácký subsvět, aniž by se v tom filmu ve finále něco pořádného semlelo. V průběhu vás vlastně ani nenapadne, kam vyprávění směřuje, protože ono prostě nikam cílevědomě nesměřuje, nýbrž jen hloupě oddaluje setkání všech postav, aby zbyl čas na zvířata, romantiku a flashbacky pro blbečky. Stále sice věřím, že další pokračování dokážou všechny zdánlivě nadbytečné motivy osvětlit, ale to nic nemění na tom, že dvojka Fantastic Beasts je hrozná nuda, v níž se jenom vykrádá dříve viděné a gradace je vlastně stagnace s mnoholičným lektvarem. Zlatá první část Relikvií, která měla několik highlight sekvencí a jasný vypravěčský směr - tady jsou fajn jenom Bradavice, mladý Brumbál a jedna intimní scéna s Mlokem a Tinou, která skrývá skutečné emoce. Jinak mi vymažte paměť a o nic mě neochudíte.. (15.11.2018)

David Yates má nesporný vizuální cit pro krásné distingované obrazy - umím si třeba představit, že když umře někdo důležitý, bude Yates skvělý na realizování nějakého smutečního videa na jeho počest, co se třeba pustí na pohřbu. Nemá cit pro gradaci, vzrušení a každý obraz pro něj má zřejmě stejnou hodnotu - což ale pak nebude vadit. Tragický scénář působí, jako by byl adaptací tisícistranné knihy - nekončící zástup postav a linií, usledovatelné jen při absolutní rezignaci na snahu chápat přítomnost postav na daných místech, jejich motivace a jejich záměry. Občasné vykřiknutí povědomého jména fakt není nic, co by mě mohlo zajímat. Neskonale unylý film, který má v rukou schopný režisér bez fantazie a scenáristka, která nezvládá základy řemesla.A má to dvě a čtvrt hodiny. Musím říct, že jsem si během projekce na svých hodinkách všiml úplně nových detailů. (14.11.2018)

První díl ukázal, že diváci jsou pořád na tenhle filmový svět dost zvědaví a rádi zaplatí za to, aby se do něj vrátili. Co tedy uděláme ve dvojce? To, co dává smysl. Přidáme tam všechno, co by se mohlo líbit, aby se to dalo pár let ždímat. Tenhle přístup je v pohodě, takhle se to prostě v Hollywoodu s velkými filmy dělá, druhá Fantastická zvířata ale bohužel ukazují, že ne vždycky to je k dobru věci. Například u filmu, který režíruje ten největší filmařský rutinér, jakého má Hollywood k dispozici. Nebo který chce podojit studio tak moc, že si připraví tolik zápletek, podzápletek, postav, hrdinů a potvůrek, že vlastně nezbude vůbec čas na děj, jenž by alespoň elementárně dával smysl. A vyleze z toho jen fůra průměrné, i když dobře vypadající akce, spousta zvratů, za něž by se styděli i tvůrci Divokého anděla, a kotel odkazů na knihy a filmy, což si fandové nejspíš užijí. To poslední dělají Grindelwaldovy zločiny beze srandy dobře a pokud vyrazíte do kina s tím, že vám bude někdo jednoduše cpát pod nos věci, které asi máte rádi a asi je chcete vidět, užijete si to. Jako pokus nastartovat velkolepou fantasy sérii to ale brutálně zklamává prakticky ve všem. Nudný film. A občas snad i dokonce trošku trapný. (15.11.2018)

Za mě docela povedené pokračování, které sice trpí syndromem prostředního dílu (i když... Děsí mě, že jich mají připraveno víc, než tři). Nové postavy se docela povedly a narušují bandu autistů z původního filmu. Ano, má to spoustu problémů, vystříhat 40 minut by filmu docela dost prospělo a závěr je telenovela na kvadrát, ale na mě většina emocí docela fungovala, pokud v nich tedy nefiguroval(a) odporně bezpohlavní kredenc, jehož nedostatek charismatu byl nejspíš znát i i o dva kinosály vedle. Největší zklamání pro mě ale byl nedostatek zločinů, které název inzeroval a místo nich přichází jeden efektní prch a řečnění. Ale chápu, podtitul Zločinné řečnění by asi tak dobře nezněl. ps: Zpětně vzato, mě neskutečně štve, jak odporně megalomanské magické kousky někteří předvádějí, neboť by měli být vyhraženy pouze nejlepším kouzelníkům, ideálně ve vzájemné interakci, viz souboj Brumbál kontra Voldemort (21.11.2018)