Braciszek Karel
Brother Karel
Bratříček Karel
Obsahy(1)
Karel Kryl polskýma očima. Nový pohled na legendárního písničkáře, který se stal symbolem Pražského jara, přináší ve svém portrétu režisérka Krystyna Krauze. (Artcam Films)
Videa (1)
Recenze (70)
Karla Kryla jsem vlastně moc neznal, a tak jsem rád, že jsem se o něm prostřednictvím tohoto filmu mohl víc dovědět. Není dlouhý, ale přesto je zde dost informací, vypovídají zde zajímavé osobnosti a obrázek Kryla je podán ve vícero barvách, nejen v té zářivé, pozitivní. A pokud ho neznáte, tady zjistíte, že jeho hudbu znát budete. ()
Kvalitní dokument mapující naděje i zklamání této zásadové buřičské osobnosti. Narodil se tady v sousedství, ale překonal svoje smutné vzpomínky na dětství a vystoupil na jednom ze svých koncertů i v našem městě. Jsem ráda, že jsem tam tehdy byla. Myslím, že ho lidé u nás neznali, jen jeho písničky byly populární. Už na svém vystoupení dával najevo rozčarování z polistopadového vývoje. Bylo vidět, že jeho očekávání budoucnosti byla větší než dobová realita. Výborný snímek, jen škoda nebo spíš ostuda, že polský. Současným politickým elitám kritický tón jeho nových písní zřejmě nevyhovoval. Velmi nadčasové. ()
Tenhle biografický dokumentární film by měli povinně vidět hlavně všichni ti voliči KSČM, kteří si nahrávky Karla Kryla pouštějí na svých prvomájových mítincích, ohánějí se jeho pozdní tvorbou a zcela opomněli to nejzásadnější - Karel Kryl byl bytostný antikomunista. Pusťte si příště Rakovinu a Divného knížete a pozorně poslouchejte... PS: Osobně jsem čekal, při tom, jakou nostalgií oplývám k tomuto člověku a jeho písním, že mne to emocionálně víc semele, ale Braciszek Karel je spíše takové akademicky pojaté filmové dílo... ()
Skrz na skrz smutný příběh jednoho života, kde hořkost defacto zabila velký umělecký talent. Dokument není sám o sobě ničím zvláštní, ovšem (nedostatečně) naznačená krátká etapa porevoluční vývoje je dle mého stěžejní. Míra oprávněné zahořklosti a absolutní znechucení vývojem ve společnosti se těžkým způsobem podepsala na Karlu Krylovi. Je pochopitelné, že po roce 1989 společnost hleděla jiným směrem a osmašedesátník Kryl lidi moc nezajímal, ale i tak to byla velká škoda. Jen málo lidí v sobě kombinovalo takovým způsobem dobrý charakter, umělecké nadání a zájem o politiku. Karel Kryl byl neprávem nevyužit v devadesátých letech a byl by velmi potřeba i teď v roce 2018, kdy se opět otevírají vrátka... . 72%. ()
Polákům máme co vracet a rozhodně se k nim nechováme tak, jak by si zasloužili. Tento film je toho jasným důkazem. Dělají toho pro nás mnohem víc, než my pro ně. Jsou to naši skuteční, přesto odmítaní přátelé. Tohle mají společné s Karlem Krylem. Tohle může být to pouto, které je tak sbližovalo. Láska k Čechům, kteří o jejich lásku nestojí. Naneštěstí nepochopili, že se není třeba trápit pro někoho, kdo jejich lásky není hoden. Pro nás- pro to tupý, tradičně zbabělý a nově navíc prachama zaslepený stádo. Nedávno zemřel francouzský herec Jean Rochefort. V jednom z posledních rozhovorů řekl, že prožil život, jaký si vysnil. Obávám se, že Karel Kryl ten pocit neprožil ani hodinu v kuse. Byl to ten typ člověka, který se nedokázal oprostit od pochybností o nespravedlnosti světa. Podíval se do zrcadla a bylo to tam. Na lidi měl příliš vysoké nároky a jeho očekávání stran jejich zásadní nápravy byla naprosto nereálná. K tomu měl ve své samotě a životním stylu starého mládence příliš mnoho času o všem přemýšlet. Věřím, že by mu od toho trápení částečně odpomohla rodina, zejména vlastní děti. Nebylo mu ale bohužel přáno ani v tomto ohledu. Byl to nešťastný, protože nemilovaný trubadúr. O jeho lidských a uměleckých kvalitách ale nemůže být pochyb. Odpočívejte v pokoji, malý velký Pane. ()
Reklama