Hledá se Nemo

Animace je dechberoucí, příběh skvěle vymyšlený, dojemný i vtipný a scenárista by si zasloužil poklonu. Toy Story, Příšerky a teď tohle. Čím dál lépe. Jestli to takhle půjde dál, skoro se bojím domyslet, co se od Pixarů ještě dočkáme. Sami uvidíte, ale nedá mi se podělit o několik momentů. Při scéně, kdy si holčička Dorla, postrach akvarijních rybiček jde pro Nema, je slyšet zřetelně motiv ze Psycha a já se nemohl ubránit úsměvu nad skvělým nápadem. Potom mně velice rozesmáli racci, kteří ač se tu mihnou jenom na několik málo vteřin, svými komickými výstupy vás přinutí k výbuchu smíchu. A chycení hejna ryb, tedy záležitost všedního života, vám bude připadat jako nesmírně hrůzná věc a já si při této scéně vzpomenul ne Spielbergův Amistad a černochy namačkané v podpalubí. Já vím, poněkud divný příměr, ale mně to tak připadlo a Pixaři to umí skvěle podat. (06.09.2003)

Dívať sa poldruha hodiny na to, ako sa dobrovoľne ruinuje kreslený film, je smutné a skľučujúce. V 19.storočí sa maliarstvo chcelo podobať na fotografiu - výsledok bol katastrofálny. Niektoré hrané filmy sú natoľko presýtené digitálnymi zásahmi, že pripomínajú počítačom generovaný animovaný film, čo je rovnako idiotské ako animovaný film snažiaci sa pôsobiť hyperrealisticky. Pôvab kresleného filmu spočíva v jeho kreslenosti, pretože zjavná redukcia istého aspektu reality pôsobí paradoxne oslobodzujúco. Nemo pôsobí naopak prízemne a neopísateľnej kráse takej "Cesty do fantázie" nesiaha ani po členky. Jedna (diskutabilná) hviezdička za obdivuhodne úpornú snahu extrémne prácne evokovať čosi úplne zbytočné, druhá (ešte diskutabilnejšia, keďže tá replika je bezostyšnou vykrádačkou záverečnej repliky Sommersovej Chobotnice) za záverečné "A teraz čo?", ktoré sa dá chápať i vo vzťahu k budúcnosti počítačovej animácie. (09.11.2004)

Prozatím nejlepší animák. Je to velmi vtipný film, ale zase dokonale pravdivý obraz života přenesený do mořské říše, tak aby zaujmul všechny věkové kategorie. Malé děti se zasmějí a zamilují si krásnou mořskou flóru a faunu, dospělí se pousmějí při parodiích na známé snímky a scénám, "které dělají, že chtějí být vtipné" a ti nejstarší si (možná) zapláčí na klaunem (depresivní téměř Allenovská figura), který není vůbec vtipný (no není to inspirováno Pratchettem a jeho cechem klaunů?). Hledá se Nemo téměř stírá rozdíly mezi animovanou a hranou formou. Dramatická výstavba příběhů je až neuvěřitelně dospělá, dočkáme se i několika scén, které jako by z oka vypadli známým thrillerům a dokonce nás překvapí humor vybroušený k dokonalosti. Pixar opět překonal sám sebe. (24.05.2005)

Tyhle animáky dělají nám vegetariánům lepší službu než ti pomatení šílenci, metající dlažební kostky do výloh McDonalda. Tak jako asi Slepičí úlet odebral řadu zákazníků společnosti KFC, po zhlédnutí Nema jistě část publika vynechá filé. ;o) I jinak je to skvělý film, pokud ho přijmete takový, jaký být chce a nečekáte od něj Shreka. Shrek je sofistikovaná parodie pro dospělé, kdežto Hledá se Nemo je něco ještě vzácnějšího - dětský film, který dospělé strhne s sebou. A mimochodem - má taky nejlepší český dabing, jaký jsem dosud u 3D animáku zaznamenal. Paranoidní rybku Marlina už považuju za jednu z životních rolí Ivana Trojana. :o) 100% (01.11.2006)

Dojemný slzopudný začátek, který by na mě v mých pěti, deseti ba i patnácti ba i více letech fungoval, vlastně to lehce působilo i v při mém stařeckém cynismu, a pak se Nemo ztratil a ostatní ho hledali, holčička měla škaredá rovnátka a nakonec jsme si mohli spokojeně zaplácat ploutví. Když něco, v čem je dost oranžové a figuruje v tom ryba, dávám přednost maminčině rybí polévce. (21.09.2013)