Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (138)

klúčik 

všechny recenze uživatele

Tento film mám dosť rád. Výborné herecké obsadenie, prekrásne repliky starých lietajúcich strojov, hasiči, ktorých vedie Benny Hill majú v sebe to najlepšie z nemej grotesky, nemecký team, ktorý robí všetko v pochode a podla poučky, Alberto Sordi ako letec, ktorý rád "pristáva". Veľká sranda -- skoro som zabudol na klasické pristávanie v splaškovom jazere.... Film hodnotím 85%. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Píše se rok 1910 a Daily Post vyhlašuje mezinárodní soutěž létajících strojů. Vítěz získá částku 10 tisíc liber. A možná taky přízeň emancipované a pro létání zapalené dívky. Nečekejte žádnou zvláštní pointu, ba ani závod sám není moc napínavý. Kouzlo tohoto filmu spočívá v navození dobové atmosféry, rozverném humoru, kdy si tvůrci utahují s národnostních stereotypů, ten britský nevyjímaje, ale především jde o parádní přehlídku všemožných vznášedel v akci. Místy jsem žasnul, co všechno s těmi muzejními klenoty Annakin prováděl, kolik toho zničil a jak nebezpečné některé scény byly. I to je důvod, proč film nenudí i přes stopáž, za kterou by vítěz přeletěl La Manche 6x tam a zpět. Tvůrci využili možnost dloubnout si hlavně do Němců: "nevěděl jsem plukovníku, že umíte létat". "Není nic, co by německý důstojník neuměl...podejte mi sakra ten manuál!". Ale Britové jsou si vědomi i toho, jak je vnímá, resp. vnímal svět, takže: "na mezinárodních závodech, jsou cizinci nepříjemný faktor". Nejde o bůhvijakou komedii, ale zcela jistě, si tuto výpravu do aviatického pravěku, někdy zopakuji. Jedna hvězda je jen a jen za ty bláznivé stroje. ()

Reklama

jack_scott 

všechny recenze uživatele

V dnešní době vyjmečný snímek, plný britského humoru, a velmi zajimavých strojů - od letadel až po motorky. Technicky je snímek právě v tomto skvělý, samotné triky jsou poplatné době a rozpočtu, ale to nevadí. Spíš by snímku slušelo i třeba víc vtipu, ale není to na závadu. Ve snímku se kromě britského pojetí humoru cení i jeho originalita oproti jiným filmům,což je beze zbytku splněno. 80% ()

Barak 

všechny recenze uživatele

Nevýhodou je určitě délka - sto minut by bylo dostatečných. Jinak je to lehce humorné - nikdo taky nečekal v takovém filmu sprosté vtipy, že -, přiměřeně naivní, neskutečně přebarvičkované, trikově zvládnuté a zaručeně to potěší příznivce letadel - pro běžného diváka ale spíše jen zajímavost, která dokáže pobavit.... 7/10 ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Krásný film o pionýrech letecké dopravy stojící kdesi na pomezí historie a mýtu. Filmový letecký závod Londýn-Paříž má hodně co do činění se světem filmů třeba našeho Karla Zemana a jeho pohledem na verneovky (a fascinací létáním), jakož i osvícenského ideálu a víry ve spásnou sílu techniky, kulminující právě na přelomu století (umělecké směry jako futurismus...) a dobravší se smutných konců v podobě první světové války (symbolický a vizuálně silný záběr na v moři se potápějící dvojplošník v popředí s plovoucím vojákem v typické pruské uniformě). Okouzlení aviatikou je patrné z každého políčka filmového pásu. Tvůrci svůj záměr realizovali coby komedii, v níž jednotliví aktéři leteckého závodu symbolicky reprezentují stereotypy národních charakterů (z čehož plyne i značná část komiky filmu...). Z pohledu dnešního diváka z filmu vystupují mnohé technické nedokonalosti (míra použití kupříkladu zpětné projekce je dnes doslova ... obdivuhodná...), které však mohou ve svém důsledku ještě zesílit staromilský ,,retro" dojem z díla. (Mně osobně atmosféra snímku velmi připomínala filmy o našem fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi, zasazené do stejné doby). Starosvětsky koncipovaná komedie, s nádherným názvem, jako milá a hřejivá vzpomínka na dobu, kterou dnes možná (právě pod vahou optiky podobných filmů) vnímáme idealističtěji, než jaká ve skutečnosti byla... ()

Galerie (70)

Zajímavosti (17)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v meste Paríž vo Francúzsku a v mestách Dover, Fulmer a Guston vo Veľkej Británii. (dyfur)
  • Dvě z replik (Bristol Boxkite z roku 1910 a třímístný Roe IV z roku 1911), které byly vyrobeny pro účely natáčení, jsou stále schopny letu a patří do shuttleworthské sbírky muzea Old Warden v Bedfordshiru. (TheSantiago)
  • Yûjirô Ishihara (Yamamoto) byl předabován Jamesem Villiersem. (Karlos80)

Reklama

Reklama