2001: Vesmírná odysea

Pro někoho může být tenhle film možná nudný, ale mě takový rozhodně nepřipadal. Atmosféra a napětí by se daly krájet ... Skvěle vykonstruovaný děj, skvěle padnoucí hudba (nečekaně - opravdu jsem nevěřila, že by klasika mohla takhle pasovat do sfi-fi), tohle sci-fi je jiné než většina ostatních filmů tohoto žánru. Nečekejte, že když se vzbouří lodní počítač, bude následovat spousta výbuchů a zoufalý (fyzický) zápas s technikou. Přestože (nebo spíš možná protože) tam takovéhle scény nenajdeme, jsme (tedy alespoň já byla) strašně napjatí od začátku do konce. Akorát konec zřejmě přesahuje moje intelektuální možnosti a trochu jsem ho nepochopila. Snad to spraví ještě jedno shlédnutí. (03.10.2004)

Jeden z klasických filmů vědecké fantastiky stříbrného plátna byl současně i mezníkem na způsob nazírání a oceňování tohoto žánru. To, co se zpravidla oprávněně tomuto zaměření vytýká, všeobecnost pojetí, vágnost charakteristik a psychologie při podání postav, zřetelná rezidua navazujících a předcházejících žánrů, poučený čtenář ani divák nemá možnost zaznamenat. Kvalita obého to totiž vylučuje. Pohádkový žánr je předstižen myšlenkovou Clarkovou hloubkou a původností. Kubrik tomuto dílu nejenže svým zfilmováním neublížil, ale, jak už jsem podotknul, dále je rozvinul právě v jeho vizuálním rozměru. Film byl a zůstal trvalou částí zlatého fondu světové kinematografie. Pro každého poučeného diváka všech generací se stal jedním z nejzdařilejších přiblížení pokusů o průnik našeho druhu do vesmíru. (17.03.2008)

Hned úvodní znělku, pro někoho hodně mystickou a navždy spojenou s tímto filmem, mám poněkud zničenou díky České sodě (místo majestátného nástupu vyhlížím Čtvrtníčka se zprávami o zatčení Zákopčaníka…), takže se asi jako jediný začínám na začátku filmu smát. Pak následuje nanejvýš iritující pasáž s opicemi (kde mě smích přejde), která naštěstí po cca 15 minutách končí. Pak ovšem, jako kdyby to na mě lišák Stanley schválně ušil, začne hrát moje milovaná skladba Na krásném modrém Dunaji, já samozřejmě roztaju a dostanu dobrou náladu. Klasická sci-fi pasáž není špatná, dokonce diváka čeká i dobrý vtip v podobě návodu na užívání záchodků s nulovou gravitací, trocha napětí a…násilné přerušení, které zničí vše dosud budované. Potom následuje pokračování, pro mě (na chvíli) nejlepší část filmu, kde řádí můj oblíbenec Hal 9000 a toho je opravdu radost sledovat (škoda, že velmi krátce). Pak se ale režisér (nejspíš dostal hlad nebo co) rozhodl udělat si smaženici, jenže místo třeba žampionů, nebo hříbků použil poněkud jiný druh houbiček. Nevidím totiž nejmenší smysl ukájet se nad několika minutovou nesnesitelně dlouhou, otravnou a nudnou prohlídkou nekonečného spektra barev. A konec (jako většina filmu) je opět nejasný a neuspokojivý…a pak se dozvídám, že kniha to prý v rámci možnosti docela dobře osvětlovala a stejně tak dokonce i Kubrick, dokud některé scény nevystříhal (proč a za co?!); a toto zbytečné zamlčování/upírání některých informací a vodítek divákovi ve snaze udělat snímek tajemnější, magičtější a publiku výkladově otevřenější (?), mu prostě neodpustím. A nebýt mé sebedestruktivní úchylky filmy téměř zásadně sledovat až do konce, nepřetáčet nezajímavé pasáže či si nezvyšovat rychlost projekce, Vesmírnou odyseu bych měl problémy dodívat, jak jsem se chvílemi až k uzoufání nudil. Takže kritéria převratnosti, pokrokovosti a inovace mi jsou v tomto případě dost putna. Pro mě jednoznačně nejslabší Kubrickův film, který hodnotím pouhými 2*. (04.04.2013)

10 / 10 Úvodná trojminútová pasáž dáva tušiť, že ide o dielo pre skutočných filmových gurmánov. Prvá časť, Dawn of the Men, je snáď z celého filmu najprístupnejšia pre široké publikum, jej dej a pointa je vcelku jasne identifikovateľná. Zvyšok filmu však vyžaduje skutočne pevné nervy, sebazaprenie a nadšenie pre Kubrikovu tvorbu. Ten, kto má všetky tieto vlastnosti, sa môže tešiť na neopakovateľný filmový zažitok. Mohol by som sa ďalej rozpisovať prečo je tomu tak, ale bolo by to celkom zbytočné - to sa jednoducho musí vydieť (tri roky práce sa nezaprú). Je nanajvýš podivuhodné, že práve 2001: Vesmírna odysea sa stala v roku 1968 kinohitom - je len málo filmov, ktoré sa aj napriek obrovskému rozpočtu (10,5 mil. dolárov) natoľko odlišovali od 'normálnych' mainstreamových snímkov. PS: Ak sa chcete dozvedieť o filme viac, navštívte stránku kubrick2001.com. Sú tam vysvetlené a objasnené všetky možné aj nemožné symboly a narážky, ktoré ste zaručene nepostrehli. Odporúčam! (20.01.2005)

Neobyčejný vesmírný balet, smíšený s psychedelickým tripem kamsi na hranice galaxie. Proč je Kubrickova Vesmírná odysea velkým filmem? Protože odolala vábení předlohy a namísto papouškování Clarkova textu se stala jakousi bizarní vizuální esejí na téma budoucnost, vesmír a lidé. O genialitě Kubricka svědčí i to, že dnes, kdy se film vydává cestou "dokonalé nápodoby", neztrácí jeho strhující hra tvarů, barev a zvuků nic ze své znepokojivosti, sugestivity. Podle mého proto Vesmírná odyssea nestárne, protože není opisem sci-fi předlohy, ale svrchovaným uměleckým dílem, které přesahuje hranice žánru sci-fi. Dnešnímu divákovi se může jevit líná, poklidná, antidramatická, ale její skutečné kouzlo dříme pod povrchem děje. Bravo, tohle dílo kráčí ve šlépějích nejlepší tradice umělecké fantastiky... (30.03.2004)