2001: Vesmírná odysea

Filozofii a vlastní interpretaci filmu se rozhodně nebráním, naivně se ovšem domnívám, že aby bylo možno vůbec začít nad něčím uvažovat, musím k tomu nejprve dostat nějaký impuls. Možná je to zapříčiněno přečtením výborné Clarkovy knihy, ovšem ve Vesmírné odysei vidím jen nabubřelý, vizuálně a hudebně dokonale ztvárněný blábol, který vyžaduje berličky v podobě knihy a cizích výkladů i k tomu, aby se divákovi tohoto impulsu vůbec dostalo. Základní rozdíl mezi knihou a filmem spočívá v tom, že v knize vůbec nevadí naprosá absence dialogů, jelikož veškeré důležité podněty a informace je schopna obsáhnout autorská řeč. Podtext, který by mohl vyvolat jakoukoli emoci nebo poskytnout vodítko k uchopení postav a světa filmové Odysei, tedy mizí v sérii mechanických a zdlouhavých scén, které samy o sobě nic neříkají. Kubrick sekvence natahuje až za mez, kdy se umně budované napětí a atmosféra ztrácejí do nenávratna, jednotlivé nepodstatné scény nedokáže zhutnit a protřídit, vyhnout se podružným informacím a zabránit tak nežádoucímu zpomalování, které s mystikou a filozofií snímku nemá co dělat. K utlumenosti filmu vysokou měrou přispívají postavy necharakterizované jediným dialogem, činem či kvalitním hereckým výkonem (dokonce i jediná působivá figura, Hal, je popisována jen barvou svého zastřeného hlasu neovlivňovaného ozvěnou), rovněž tak dlouhé nehnuté záběry na jedno místo, či časté snímání pohybu lodí, přistávání, přesunů můj dojem z Odysey nevylepšují. Jaký má tohle proboha smysl, kromě vytvoření naprosté fantasmagorie, jež mě nedokáže fascinovat? Ze srdce ráda bych řekla, že mě Vesmírná odysea duševně obohatila a poskytla neopakovatelný intelektuální a filozofický zážitek. Lhala bych; tu zkušenost mi už dávno předtím zprostředkovala Clarkova kniha, která má oproti filmu tu výhodu, že podpěry nepotřebuje, a která je napsaná tak dobře, že chybějící vizuální stránku si čtenář bez obtíží domyslí sám. Update 2010: Kubrick k Vesmírné odysei řekl, že kdo ji poslouchá, místo aby se na ni díval, ji nikdy nepochopí. A možná právě tady tkví ten zásadní problém: možná opravdu příliš lpím na tradičním narativním schématu a postavách a odmítám dekódovat obsah filmu pomocí Kubrickovy vizuální komunikace. Nic to ale nemění na tom, že dívat se na Vesmírnou odysu je pro mě osobně stejné, jako stát před oním dokonale hladkým monolitem a vědět, že se musím vyškrábat nahoru, ale nemít k dispozici jediný úchyt. A proto film nemůžu hodnotit jako inspirující atmosférický zážitek, aniž bych sklouzla k fundamentálnímu pokrytectví. PS: Je neskutečně osvěžující přečíst si po všem tom obecném a vágním papouškování a blábolení o „filozofii“ a „genialitě“, (které má, nemohu se zbavit podezření, pouze zakrýt fakt, že autor komentáře je z filmu stejně zblblý jako já) skutečně detailní a promyšlenou analýzu od člověka, který očividně ví, o čem mluví, a je schopen konkrétně nastínit, v čem je 2001: Vesmírná odysea údajně tak geniální. (19.06.2010)

Jeden z klasických filmů vědecké fantastiky stříbrného plátna byl současně i mezníkem na způsob nazírání a oceňování tohoto žánru. To, co se zpravidla oprávněně tomuto zaměření vytýká, všeobecnost pojetí, vágnost charakteristik a psychologie při podání postav, zřetelná rezidua navazujících a předcházejících žánrů, poučený čtenář ani divák nemá možnost zaznamenat. Kvalita obého to totiž vylučuje. Pohádkový žánr je předstižen myšlenkovou Clarkovou hloubkou a původností. Kubrik tomuto dílu nejenže svým zfilmováním neublížil, ale, jak už jsem podotknul, dále je rozvinul právě v jeho vizuálním rozměru. Film byl a zůstal trvalou částí zlatého fondu světové kinematografie. Pro každého poučeného diváka všech generací se stal jedním z nejzdařilejších přiblížení pokusů o průnik našeho druhu do vesmíru. (17.03.2008)

Jestli by se měl uvést nějaký film, který předešel dobu o 50 let, ne-li o 100, pak mě napadá zejména tento. To totiž není už film, ale jak říká Spielberg, změna filmového tvaru. Jak nádherný poklad kultury vnesl Stanley do našeho života – téměř dokonalou sci-fi zachycující podivnou směs striktní detailní vědecké přesnosti a rozmáchlého mysticismus, tedy směs, jež je schopna vyvolávat v divákovi třes střídajícího strachu a úžasu, jenž je charakteristickým znakem pro přelomová díla. (22.02.2008)

║Rozpočet $10,5milióna║Tržby USA $60,541,301║Tržby Celosvetovo $68,763,373║ Kubrick natočil pekne sa tváriacu vesmírnu uspávanku s tak pomalým dejom, s minimom dialógov a tie čo nám ponúka sú dosť pasívne, rovnako ako strohé zábery čo vyznejú maximálne staticky, že na konci som nevedel o čo mu vlastne išlo. 1* dávam aspoň za tie vydarené nápady ohľadom technických prvok vesmírnych lodí a ich interiérov, ináč som tam nič zvláštne nepobadal, film sa dal pokojne zhrnúť do stopáže 30minút, veru nič by sa nestalo. Kubrick a jeho filmový štýl, len potvrdil týmto ďalším vzhliadnutým počinom, že ide naprosto okolo mňa. /20%/ (15.07.2008)

Nad svým hodnocením jsem usilovně přemýšlel celé 3 dny (a 3 noci), na jednu stranu je Vesmírná odysea doslova umělecké dílo, neuvěřitelně chytrý film s hloubkou Mariánského přikopu, ale na stranu druhou, zcela zbytečně zdlouhavá a nudná a já nechápu proč... Proč bylo nutné všechny záběry tak šíleně natahovat, proč jsem musel 15 minut sledovat smradlavé opice kvůli jedné minipointě a jaký smysl měly následující okecávačky, nebo-li úvod na druhou (mám na mysli pasáž do doby setkání člověka s monolitem). Prodloužit scény, aby si divák popřemýšlel a lépe vstřebal filozofický podtext je dobrý nápad jen do určité míry, tady to bylo přetaženo a nejen, že se místy musel snad každý nudit, ale stejně, většina z nás to ani tak nebyla schopna na první zhlédnutí stoprocentně pochopit... Líbil se mi souboj člověka s jeho evolučním potomkem - počítačem, který ho chtěl zabít, protože si uvědomil, že už tu starou "opici" vlastně nepotřebuje, líbila se mi režie s chytrým použitím hudby a moc se mi líbily vizuální efekty v čele se závěrečným průletem světy, ale dát 5 hvězd by bylo u mě pokrytectví, protože jsem se na maximální hodnocení prostě nebavil. 8/10 (22.07.2008)