Černá kočka, bílý kocour

Má to svůj osobitý styl a je to svým způsobem velmi originální. Ale co na tom. Mě to připadalo místy už přes čáru. Chápu, že tento film určitě nemá být vkusný. Ale pro mě tahle zábava asi není. Občas jsem se sice zasmál, hlavně díky skvělému Srđanovi Todorovičovi (Pitbul! Many, Many!!) ale na jeden dost dobrý fórek spadlo vždy spousta hluchých, dětinských anebo jednoduše nevtipně trapných. Na druhou stranu ten film má kvalitní hudbu s dost pozitivním nádechem. To si určitě seženu samostatně. Ale film mi stačil jednou. 35 % (01.03.2017)

Hodně ulítlej film. Jak je ulítlej, tak je vtipnej. Tamten kokain man je fakt hustej týpek. Je to zatím jediný film, který od Kusturici znám, ale určitě si u mně udělal dobrou reklamu. Do ruky se mi dostal soundtrack. Hudba Gorana Bregoviče je neuvěřitelně našláplá. Je to perfektní podklad k takovému filmu. (15.11.2004)

Málokterý film mně dokáže tolik naplnit radostí ze života jako právě tento Kusturicův kus. Cikánský temperament smíšený s dny plnými slunce, geniální hudbou, neskutečně pohodovou atmosférou, radostí ze života etc. Emir Kusturica má podobně jako například Jean-Pierre Jeunet (DELIKATESY, AMÉLIE Z MONTMARTRU etc.) zvláštní dar: udělat zábavnou fantasmagorii, která by držela pohromadě, byla dostatečně originální a přitom filmová; prostě, aby takto předložený materiál fungoval jako FILM, nikoliv pouze jako EXPERIMENT. Co si přát více? Snad jen více takových filmů. (19.09.2004)

Tak tohle byla ovšem jízda! Tenhle film by se měl pouštět na zlepšení nálady všem pesimistům. Hned počáteční scéna „kšeftování s Rusy“ naznačila, o co půjde, a pak už to jelo v šíleném tempu. Nejvíc mě nadchnul „mafián“ Dadan a jeho tanečně-pěvecké kreace včetně té závěrečné s husou (!), ale zapomenout nemůžu ani na mrtvé dědy, obložené ledem na půdě, pojízdné křeslo starého Grgy, žonglování s granáty, prase žeroucí trabant a vůbec… to se musí vidět (a pokud možno víckrát). (16.06.2010)

Kusturica nevie písať príbehy. Dej je strašne roztržkovitý, v úvode hádže jednu nesúvisiacu scénu cez druhú, nevie sa posunúť ďalej a koniec je jasný už v polovici filmu. To ale nevadí, lebo to čo Kusturicovi ide, tak to je situačná komika a práca s hercami. Skvelá balkánska cigánska šialená zábava! (20.12.2009)