Černá kočka, bílý kocour

Černá kočka, bílý kocour je neuvěřitelně šílená komedie. Chování všech postav dává dohromady dotažený do absurdity, ať už je to gangster Dadan a šňupací kříž nebo starý Grga a sledování filmu Casablanca. Celý snímek zakládá svoji komiku právě na absurdních komických situacích vázajících se na hlavní téma filmu - svatba Dadanovy sestry, doplněných chytlavými cikánskými melodiemi. Vtipy zde použité jsou jednoduché, ale o to účinnější, některé z nich člověka ve filmu rozesmějí až když jsou vidět poněkolikáté (prase a trabant). Osobně mi vadilo Dadanovo "Pit-bull ! TERIÉR !", při němž se divák spíš najednou cítil jako u sledování hudebního videoklipu a ve filmu mi to docela vadilo. Ale rozhodně nikdy nezapomenu na závěrečnou parafrázi na Casablancu ... " Tohle je začátek velkého přátelství..."... (25.12.2007)

Od začátku ulítlé, osobité, prostě "své". Kusturicův rukopis se naprosto nezapře (pro znalce jeho dalších snímků). Tolik originálních drobností, ztřeštěností a bláznivých charakterů na jednom místě jen tak nepotkáte. Film se také mohl jmenovat "Prase požírající trabant" nebo "Permanentně zfetovaný mafián snažící se provdat svojí liliputánskou sestru". Téměř každá postava tu má chrup v dezolátním stavu, vzezření primitivního, sto let nemytého strejce (tetky) z té nejzapadlejší vísky, ze všeho na vás dýchá retro 60. a 70. let, když vtom do vás začnou bušit techno decibely "já sem pitbull... teriér" :-) či "Where do you go" od No Mercy. Vše se odehrává v blízkosti Dunaje a řeka zde hraje důležitou roli, starší se snaží provdat své vnuky , rozpustilý mafián svojí sestru... Jenže je to moc dlouhé, těch pomatených blbostí je později už moc a film se trochu vleče. Není to normální film, ale naprosto doporučuju - zvlášť těm, kteří považují filmy a "hrdiny" typu Borat za neodolatelné... (28.10.2008)

Hneď začiatkom sa ospravedlňujem , že budem vulgárny , ale okolnosti k tomu to vyžadujú.Včera , ked som prišiel domov mal som absolutne pojebanú náladu a tak som si dal túto filmovú infúziu a po dvoch hodinách ma táto infuzia dala celkom dokopy. Pred štyrmi rokmi som sa zoznámil nie , ako filmár s Emirom Kusturicom a vidiac jeho omšelý a tupý výraz v tvári som sa rozosmial a jemu nechápavému som vysvetlil , že si neviem predstaviť , ako on mohol urobiť tento film. Rozosmial sa aj on a povedal , že jedného dňa mal absolutne pojebanú náladu a tak sa rozhodol urobiť poriadnu filmovu chujovinu. Ospravedlňujem sa ešte raz za autentičnosť mám Vás všetkých rád aj ked nie každého rovnako. (17.10.2008)

Balkánský svět našich dnů viděný očima absolventa pražské FAMU, která mají svůj pro změnu bosenský kořen. Někdejší identita státní a kulturní, kterou zažíval naplno ve svém zralém věku Masaryk, je náhle k dispozici se vším všudy. Bláznivé pábitelství cikánského polosvěta i podsvětí se mění v kolorit klasické romantické vzpoury s neklamně postmoderními insigniemi. Ryčná, nikoliv pivně rozvážně oddechující srbská dechová hudba tu kouzelnou atmosféru balkánského hrabalovsky pábícího světa dotváří. Polomýtus-polosoučasnost, rodové vazby-postmoderna širšího balkánského prostředí, to všechno a něco navíc je pohonnou látkou pádícího filmu s intermezzem dvou kočiček, jimž je přisuzováno více, než jsou s to zastat. Je asi jen málokdo, komu by se tohle polodokumentární pádění nezamlouvalo. Jakbyne. (28.08.2007)

Nabušená exkurze mezi balkánské cikány, plná filmové energie a audiovizuálního kouzelnictví. Všichni herci jsou neuvěřitelně výrazné typy, co postava to klenot. Nejlepší je mafiánský kápo Dadan, co je neustále sjetej koksem a paří na shitovní disco (Pit Bull terier) a Abbu. Tahle živočisná příběhová poetika plná kalašnikovů vás strhne i když nebudete chtít. (09.02.2008)