Zabil jsem Einsteina, pánové...

nostalgické +2* po hrozně dlouhé době jsem si připomněl tuto ztřeštěnou komedii, která se asi za socíku moc nehrála a nebo si na ni nepamatuju - možná kvůli tomu striptýzu a nahatým vousatým ženským na začátku, aby to nekazilo mládež ;-) Tyhle fantastické náměty byly v době přelomu 60-70let docela populární a my Češi jsme je uměli dobře natočit. Sice dobrá herecká sestava, na tehdejší dobu slušné futuristické kulisy, ale slabší a překombinovaný scénář. Tentokrát jsem se nakonec přiklonil k nižší známce. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (16.05.2013)

Celý film je k pobavení dnešního diváka nabitý jakousi genderovou filozofií, úvod filmu dvou líbajících se fousatých bytostí působí jako homoerotická scéna, ve filmu se setkáme s fousatými ženami a prsatými muži, obojí v neplodných verzích nebo vzpoura žen proti holení, což by v dnešní jednoduché době antigay aktivisté a konzervativci jistě brali jako varovné sci-fi poselství proti liberálním změnám ve společnosti. Na lechtivém podtextu si štáb nechal záležet ze všech efektů na diváka asi nejvíc, ať už jsou to sexy kostýmy (po striptýzu služebných se dost možná řada českých divaček poptávala, kde seženou tak zajímavé prádélko) nebo laškovný výkon Jany Brejchové nebo Ivy Janžurové. Cestování časem je vděčné téma a nápadem převrátit na základě informací z budoucnosti životní směr důležitého člověka se zabývalo nedávno třeba i sci-fi s Mattem Damonem The Adjustment Bureau, tady je ale plán využíván jen krátce a snaží se diváka zabavit ne vždy úplně zdařilým humorem. Tenhle film se tak úplně nepovedl, řada scén dnes narozdíl od pecek tandemu Macourek-Vorlíček a vlastně i od zdařilejších Macourkovských komedií Lipského působí nudně, málo vypointovaně. Zaujalo mě, že se jedná o adaptaci Nesvadbovy povídky. (19.10.2016)

Počátek všech těch ujetých komedií, které zahrnovaly podobně laděné Vdovu, Špenát a Čaj (které se mi mezi sebou vždy pletly a vždy plést budou - ať už tou ujetostí nebo skoro stejným hereckým obsazením). Tohle z těch všech byla asi největší blbost - cestování časem je podle mě blbost a točit o tom filmy není vtipné, ani když to je docela vtipné. Ty časové paradoxy mi prostě vždy rozjebou mysl a zkazí zábavu. Ale na to, jaká to byla blbost, tady naprosto dokonale prorokovali vynález selfie tyče!!! (12.04.2021)

Vyskytuje-li se ve filmu výkvět českých herců a zajímavý nápad, už ani není potřeba gejzíru třeskutého humoru, přesto jsem se bavil náramně. Už jenom proto, že sebevíce banální hláška z úst Jany Brejchové je kouzelná. Zobrazení budoucnosti a technické možnosti s tím související jsou tady ve srovnání třeba s pozdějšími Návštěvníky poměrně krotké, ale na škodu to nijak není. Cestování časem a absurdity z toho plynoucí jsou bez problémů k chápání a ústřední téma pádu lustru je nosné a únosné překvapivě až do konce. Kulisy staré Prahy jsou příjemné jako vždy a Janě Brejchové to slušelo jak v secesních kostýmech, tak i v těch futuristických. Závěr sice nutí k zamyšlení, ale protože ještě naplno nepropukla normalizace, není zde nutný morální apel jako v pozdějších podobných filmech. Už jenom proto není fér srovnávání s Kostkovým čajem. (20.11.2008)

Bláznivá československá komedie, která mohla být zdrojem inspirace pro Návštěvníky.  Géniem, za kterým se cestuje je Albert Einstein a ne Adam Bernau.  Cestuje se na kratší vzdálenost z 1999 (tedy už minulost) do roku 1911. Místo Dagmar Patrasové je tu Jana Brejchová. Návštěvnicí jsou o něco lepší.  I když i zde je dost kvalitního vlídného humoru a scénáře. (15.02.2023)