I Killed Einstein, Gentlemen
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Vlastimil HálaHrají:
Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(2)
Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (237)
Nápadmi sa to vo filme len tak hemží, no na mňa ich bolo asi priveľa. Hlavne neboli správne skombinované, možno prekombinované a tak sa z filmu stáva len priemerná zábavička. Prvú polovicu to bolo naozaj vkusné, potom sa to stočilo a keď prevládli sci-fi myšlienky, ktoré mali byť len pomocnou časťou príbehu, celé sa to zmrvilo. A pritom to malo naviac. 60%. ()
Sci-fi frašky Miloše Macourka /Pane, vy jste vdova, Čtyři vraždy stačí, drahoušku/ prostě nejsou má krevní skupina. Jsou originální, ale současně překombinované a na můj vkus zcela bez myšlenky. Takhle jsem vnímal i Einsteina, který u mě naštěstí boduje o stupínek výš díky zasazení do posledních let c. a k. monarchie. Začalo to před úvodními titulkami strašně dlhou trapárnou (WTF 1: ženám rastou díky Einsteinově teorie relativity vousy! :o)) bohatou sci-fi dekorací, bohužel zbytečně přehrávajícími výkony ze strany herců (zejména Josefa Kemra a věčně šaškujícího Jiřího Sováka) za každou cenu snažících se udělat co nejbláznivější komedii. Nicméně poté střet daleké technické budoucnosti s nedávnou historií, problém známých faktů a mýtů v rozporu s neznámými zamlčanými detaily podaný velice hranou formou - toť oceňuju. Máme k tomu naštěstí krásnou kostýmní a výtvarní výpravu, Petra Čepka v roli mladého Einsteina, krásnou Janu Brejchovou jako stvořenou nejen pro psychologická dramata, ale i podobné bláznivé veselohry /Slečna Golem/, rovněž nádhernou muziku Vlastimila Hály, vtipné dialogy a hlášky (,,Takže za tři roky a dva měsíce vypukne světová válka, čau!") nebo nápad se samooblužným kočárem,... Vypadalo to místy dokonce na silné čtyři hvězdičky, snesl bych i ten druhý návrat do minulosti, byť se už nezaobešel bez ujeté šaškárny se spoustou mrtvol všeho druhu a bláznivý Sovák nám tady létal s pistolema po obloze. Jenže to by nebyl Macourek, aby každým dalším zvratem nepřekombinovával děj víc a víc a nedotáhl zpátky do trapárny (WTF 2: bez Einsteinovy teorie muži mluví ženským hlasem! :o)), kterou nejsem schopen ztrávit. Škoda, mohl vzniknout opravdu skvělý film, vznikla ale nevyrovnaná a překombinovaná sci-fi šaráda. Pro potvrzení svých dojmů musím napsat, že všechen děj jsem (zhruba) pořádně pochopil až s odstupem času po více zhlédnutích. 60% ()
Pěkná střelenost, jak už je ovšem u Lipského zvykem. Na svou dobu je film až neobvykle odvážný, nejen pokrokovým scénářem, ale i odvážnými kostýmy a polonahými krasotinkami (včetně Brejchové a Janžurové v průsvitném spodním prádle). Plejáda snad všech herců, kteří tehdy něco znamenali (chyběla snad pouze Bohdalová s Menšíkem) má především na svědomí úspěch tohoto filmu, protože herecké výkony povznáší tento jinak prakticky nerealizovatelný scénář. A ztřeštěné sci-fi komedie nám tehdy opravdu šly (podobné: Pane, vy jste vdova; Adéla ještě nevečeřela; Čtyři vraždy stačí, drahoušku; Tajemství hradu v Karpatech a mnohé další...). ()
Skvělé technické a technologické nápady plus mám pocit nikdy nijak dál nikde zpracovaná myšlenka, že i kdybychom se vrátili do minulosti, abychom změnili chod dějin, k ničemu to nebude, neb a/ o tom nikdo, ale fakt nikdo nebude vědět, že k nějaké změně došlo, za b/ místo hrůzy jednoho typu se objeví hrůza jiného typu a jede se dál. Ale film klopýtá příběhově, po přesunu do Prahy vlastně není o co hrát, a tak jen čekáme, kdy už konečně a jestli vůbec toho Einsteina zpacifikují, k čemuž vede úmorná a nijak vtipná cesta. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (22)
- Ve filmu z roku 1969 si Betsy (Iva Janžurová) v jedné ze scén pořizuje teleskopickým přístrojem selfie snímek se svým manželem, profesorem Frankem Pechem (Lubomír Lipský st.). (Gwaihir)
- Zábery na Fyzikálny ústav, kde údajne pôsobil Albert Einstein (Petr Čepek), boli v skutočnosti zábery na 1. lekársku fakultu Karlovej Univerzity v Prahe. (Raccoon.city)
- Filmovalo se v Praze a Horních Beřkovicích. (M.B)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Roku 1999 budou uvědomělé členky Svazu žen rozhořčeně žádat (a za to i demonstrovat), aby světová vláda zatočila s teroristy („skupina nukleárních fanatiků“) a jejich zlovolnými pokusy. I přes tuto takřka verneovskou prozíravost se mi však potvrzuje, že faktor rozhodující o trvalé jakosti někdejších z reality unikajících českých komedií nese jméno Brdečka (3x s Lipským, mimo téma srov. i Vorlíčkem natočenou pohádku Princ a Večernice). Je sice fakt, že Brdečka to měl poněkud „snazší“ tím, že se čistě parodicky vtěsnával do různých už existujících (byt třeba jen v kolektivním po(d)vědomí cílového publika) formálních rámců, kdežto Macourek pracuje s rámcem teprve vykombinovávaným. Jeho výsledky jsou žel rozpačité. Lipského crazy sci-fi Zabil jsem Einsteina pánové je vcelku stejně průměrná, přihlouplá a nechytací jako Vorlíčkova Pane vy jste vdova (přes řadu skvělých momentů, což platí pro obě). Silnější než ona snad v náladě a té trošce dadaičnosti, slabší v rasanci a kadenci scén. Žádná z nich nemá to esenciální charisma, které by omlouvalo nejapnosti scénáře a rádoby rafinovanou naivní komiku (jež si naopak mohou bohatě dovolit nesmrtelní Hofmanovi a Polákovi Návštěvníci, které nepřipomínám náhodou: budoucí vedoucí epochální expedice Bláha se objevuje i zde, zatím jen v roli asistenta startu stroje času; nabízející se srovnání prof. Moora s akademikem Richardem (Filipem) pak nedopadá pro Sováka vůbec dobře). Jakkoli sympatická je Macourkova místy až vyzývavá nekompromisně šestáková krvákovost (doplněná zde např. Zázvorčiným „no konečník“), obě právě viděné komedie potěšily (pobavily) spíše jen v izolovaných jednotlivostech, tu i tam často závislých na konkrétních hercích. Zde Čepkův Einstein („hihihihehe“), ale i Brejchová („To znamená, že za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka. Čáau.“) a ovšem nástup nukleárního fanatika Libíčka s punčochou přes hlavu. Kemr i na půl plynu dobrý, žel zcela zabitý svým jakože komickým vynálezem. Ač ani ostatní nejsou špatní, podaný výčet těch, kteří zaujali, je přeskrovný, zvláště přihlédnu-li k tomu, že Čepek pracuje pouhým násobkem vah své osobnosti a hrané postavy a Brejchová to naopak seč může ždímá téměř z ničeho. (Abych nekřivdil, lze ještě upozornit na obě staré dámy na večírku, malého tatínka Frantíka Pecha a konec konců i Zázvorkovou, která je zde dokonale ve svém živlu.) Opakované Proč bychom se netěšili (napoprvé s raketou) národně milé, striptýzový bonus světově úchvatný - jakkoli je to úplně mimomísová scéna, jde zároveň o nejcennější moment celého filmu, v čemž může konkurovat jen Čepkův Einstein. Pod celkovou povrchností celé předložené zábavy nelze arci nevidět solidní, postupem děje se projevující, výstavbu: od nekonečných machinací kolem jediného kritického předmětu (lustr), přes neustálé splašené dramatické zvraty (vrcholící tím, že při „nepatrném“ zásahu do historie zařvou místo Einsteina skoro všichni přítomní), až po fatální a vtipně angažované finále (počínající už skvělým Sovákovým proslovem nad domnělou Einsteinovou mrtvolou). K těmto věcem lze přidat i trefnost, s níž si tvůrci dobírají jisté společenské kruhy. Nesporná přítomnost všech těchto kvalit však jen zdůrazňuje, že používat v souvislosti s Macourkovými filmovými scénáři slovo „geniální“ je slovní inflací a rouháním svatému Brdečkovi (alespoň pokud jde o klasický formát tzv. celovečerního filmu). Což právě potvrzuje Lipský coby rejža, na jehož přehledu realizovaných filmů je patrné, jak velmi je jeho dílo závislé na tvůrčích osobnostech scénáristů. Pro pořádek upozorňuji, že pod scénářem jsou podepsáni vedle Macourka též sám Lipský a autor předlohy Nesvadba, takže nevím, co z toho všeho, co automaticky připisuji Macourkovi, náleží skutečně jemu. Kvalitativní nevyváženost lze myslím nejlépe ilustrovat "nekalými úmysly proti jistému Adolfu Hitlerovi", což je velmi podařený zápich, ovšem dialog, jímž se k němu dospělo, je naprosto zoufalý a jako autor bych si za něj dal facku. /// V návaznosti na své vyšetřování jmen v Pane vy jste vdova zde jen jmenuji firmy objevující se na pražských domech: vetešník Pollak (Trödel Pollak!), Hans Liebig. K čemuž Kopeckého postava bankéře Quida Wertheima. (O Einsteinovi nemluvě.) Z jiného soudku Frank Pech (Lub. Lipský) narozen 1959 v Kalifornii, otec František Pech z Prahy. /// Komentáře: Poněkud jiné náhledy než můj (ale stejně hodné pozornosti) nabízejí Šandík, Radek99 nebo Oskar. NinadeL mě svým komentářem nalákala na reprízu po mnoha letech, podobně jako porůznu jiní (např. právě Šandík) na Pane vy jste vdova. V obou případech konstatuji zklamání, ačkoli úplně marné to nebylo. Jestli ale chcete vidět zajímavou komedii dle Nesvadby, tak rozhodně Hoblovu Ztracenou tvář. K významu Alberta Einsteina zde (http://bandzone.cz/skrytypuvabbyrokracie). Tamtéž se má brzy objevit (jak mám přislíbeno) i skladba Termonukleární exploze, v níž je řečeno vše, pokud jde o spásnou bombu. () (méně) (více)