Zločiny Velké Prahy

10/10 Vhledem k tomu, že se dříve to naše slavné období první československé republiky (1918-1938) stereotypně zobrazovalo jen z pohledu konce, nikdy nechyběla hrozba nacizmu a atmosféra předčasného konce byla klíčem, jak ty prvorepublikové příběhy vyprávět, jsou Zločiny Velké Prahy dílem pokrokovým. Společně s První republikou (která sice předčasně skončila už v roce 1931) a Četníky z Luhačovic (kteří začali hezky pozvolna v roce 1919) jsou Zločiny Velké Prahy (vsazené do roku 1922) příspěvkem k moderní dramaturgii, která se najednou 20. let nebojí a neignoruje je. A to samo o sobě je jednoduše skvělé. Pořád ještě se vyrovnáváme s pohledem na masarykovskou republiku z hlediska státní kinematografie a televize, která cíleně zobrazovala jen negativní stránky ve snaze utužit názor, že dneska se máme přece mnohem líp. Takže za zásadní změnu tleskám, k samotnému seriálu mám jen smířlivý komentář o tom, že příště to snad bude lepší, když se v ČT teprve učí nové řemeslo. Potenciál ohromný, jednotlivé případy slabé, nějaká zásadní rámcová linka chybí, takže to hlavní, co můžeme sledovat je maďarská domácnost bývalé šlechty, mladá láska na zapřenou a jedno sociální drama jak vystřižené z Kmínkova Zlatého ptáčete. (10.04.2021)

Kdo má rád první republiku a tehdejší reálie, včetně architektury, umění, nábytku, talířků, tabatěrek, oblečení a dalších parafelnálií, tento seriál bude pro něho fetišistickou záležitostí. Kriminálního je v něm o trochu méně, ale koukatelné to je. Chtělo by to možná víc humoru mezi hlavními protagonisty, ale chápu, že postava Budíka je většinu času spíše frustrovaná než spokojená. Plesl je sice vynikající, ale jeho figura, tak jak je napsaná, poněkud časem ztrácí na zajímavosti, nevyvine se ze své "rakouské frustrace" v deseti dílech prakticky nikam. A to je škoda. (26.11.2023)

Krimiseriálů historického typu u nás existuje řada a nutí diváka ke vzájemnému srovnávání. Já si seriály Hříšní lidé či Panoptikum města pražského, Četnické humoresky i seriál Četníci z Luhačovic cením daleko více v porovnání s touto krimisérií. Tento seriál mne neoslovil, je takový depresivní, ponurý, studený, temný, šedivý, neosobní, strohý, smutný a nevím jaké další přívlastky bych k němu přiřadila. Odehrává se převážně ve tmě, chybí mu lehkost a humor. Je natolik nudný, že mne nevtáhl do děje a dokonce mne přestalo zajímat v některých dílech rozuzlení, kdo je pachatelem zločinu. Žádná z postav mi není blízká, protože není přirozená i policajti jsou příliš komisní. Pokud by měl do příběhů vnášet humor mladý vyšetřovatel Šafařík či proutník Langmajer, tak to moc nevyšlo. Šafařík je postava spíše tragická a Langmajer trapná. Teď nemám na mysli herecké výkony, ale charakter postav v příběhu. (04.04.2021)

Ve výsledku zklamání, těšil jsem se alespoň na něco jako byli Četníci z Luhačovic, tajně jsem doufal v kvalitativní přiblížení k Četnickým humoreskám... a dostal jsem, ani vlastně nevím. Skvělé herecké obsazení, průměrné zápletky, chudou výpravu a příšernou kameru. Od velkého projektu veřejnoprávní televize bychom měli právem očekávat více. (02.09.2021)

Tenhle seriál se minul s účinkem. Místo kriminálních případů, vzbuzujících v divákovi zvědavost se zvrtnul k telenovele, která by patřila na TV Nova nebo na TV Barrandov. Není se čemu divit, když na scénářích pracovali čtyři lidé a všechny příběhy v sobě ukrývaly podobné zápletky bez nějakého výrazného napětí. V mnoha případech zcela postrádaly logiku. Místo napětí se seriál zaměřuje na rodinné vztahy vyšetřující trojice, což je největší problém tohoto mišmašu. Ale nejen to. Charaktery jednotlivých postav jsou spíše k pláči a žádná chemie mezi nimi nefunguje. Výprava je sice pěkná a načančaná, někdy však zbytečně nasvícená a ještě k tomu kolikrát neodpovídající dobovým reáliím. Kamera se snaží všemožnými úhly a nájezdy být moderní, ale záběry jsou víceméně otravné. Postsynchrony jsou v mnoha případech nesrozumitelné a málo slyšitelné. Hudba je strašná, v každém dílu skoro stejná a nudná, bez jakékoliv invence. Úvodní znělka mi už ke konci lezla krkem. Já jsem se na Zločiny Velké Prahy moc těšil, takhle nudnou a bídnou podívanou jsem teda nečekal. Jen když srovnám radu Vacátka a jeho mordpartu ze Čtyřky s těmito atrapami policajtů, nemůžu se ubránit povzdechu. Hříšní lidé měli úroveň i humor, grácii, cit a porozumění pánů Boušeho, Brůžka, Mrázka a lidského Vacátka, filmový štáb lpěl na každé maličkosti a to vše se do seriálu promítlo, hudba Zdeňka Lišky čarovala další obrazy. Tyhle zločiny nemají ani pětinu atmosféry z Hříšných lidí, o nějakém zajímavém ději nebo námětu ani nemluvě. Jaroslav Brabec bohužel začíná taky už senilnět. Zbytečně ztracených dvanáct hodin času. (05.04.2021)